15 C 67/2025-87 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobce domáhá po žalovaní náhrady škody a nemajetkové újmy s odůvodněním, že usnesením , právnická osoba, ze dne , datum, , č.j. KRPA-, Anonymizováno, -163/TČ-2017-001191-1-RP, bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro přečin maření úkolu úřední osoby z nedbalosti dle § 333 odst. 1, odst. 3 písm. a) TZ. Proti tomuto usnesení podal žalobce v zákonné lhůtě stížnost, které bylo dozorujícím státním zastupitelstvím dne , datum, vyhověno, usnesení bylo zrušeno a policejnímu orgánu bylo uloženo, aby ve věci znovu jednal a rozhodl. Usnesením ze dne , datum, , č.j. KRPA-, Anonymizováno, -292/TČ-2017-001191 policejní orgán znovu rozhodl o zahájení trestního stíhání žalobce pro přečin maření úkolu úřední osoby z nedbalosti dle § 333 odst. 1, odst. 3 písm. a) TZ. Proti tomuto usnesení podal žalobce opět stížnost, která byla dozorujícím státním zastupitelstvím dne , datum, zamítnuta. Dne , datum, byla u Obvodního soudu pro , adresa, podána obžaloba. Dne , datum, bylo rozhodnuto ve věci vůči všem obviněným trestním příkazem, přičemž proti tomuto trestnímu příkazu podali všichni obvinění odpor. Rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, sp. zn. 7 T , Anonymizováno, , Anonymizováno, 2022 byl žalobce zproštěn obžaloby dle § 226 písm. a) trestního řádu, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byl stíhán. Dne , datum, podal státní zástupce proti zprošťujícímu rozsudku blanketní odvolání v neprospěch obviněných, které následně dne , datum, odůvodnil. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, sp. zn. 5 To , Anonymizováno, /2024 bylo rozhodnuto tak, že odvolací soud napadené rozhodnutí soudu I. stupně zrušil a sám ve věci rozhodl tak, že zprostil všechny obžalované obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Podáním ze dne , datum, uplatnil žalobce u žalované nárok na náhradu škody ve výši , částka, spočívající v náhradě nákladů obhajoby, a nárok na náhradu újmy za nepřiměřenou délku trestního řízení ve výši , částka, . K nároku na náhradu škody, která mu vznikla účelně vynaloženými prostředky na svou obhajobu, žalobce uvádí, že se neztotožňuje s nepřiznáním odměny u obhajoby za úkon ze dne , datum, další porada s klientem přesahující jednu hodinu. Žalovaná toto nepřiznala s ohledem na skutečnost, že se konaly dvě porady za sebou, aniž by byl učiněn nějaký úkon u orgánu činného v trestním řízení nebo úkon advokáta. K tomu žalobce uvádí, že nutnost a odůvodněnost porady nemůže být v žádném případě odůvodněna dalšími úkony, respektive nelze vztahovat k dalším úkonům v trestním řízení. Takový přístup by narušoval právo žalobce na obhajobu a jeho právo na spravedlivý proces. Je pak třeba zdůraznit, že další porada, na kterou zřejmě žalovaná odkazuje proběhla dne , datum, , tedy zhruba 4 měsíce po sporné poradě a že v roce 2020 proběhly dvě porady žalobce se svým obhájcem. Takováto intenzita porad nelze v žádném případě považovat za nepřiměřenou. Žalobce zároveň z opatrnosti podotýká, že orgánům nepřísluší rozhodovat o důvodnosti nebo nedůvodnosti porady obviněného se svým obhájcem. Žalovaná dále žalobci nepřiznala nárok na náhradu škody za studium spisu ze dne , datum, , a to s odůvodněním, že se nejedná o úkony ve smyslu ust. § 11 odst. 1. písm. f). K tomu žalobci uvádí, že je přesvědčen, že takovéto rozhodnutí je v rozporu s ustálenou judikaturou, ze které vyplývá že nahlížení do spisu v řízení před soudem je účtováno podle § 11 odst. 1 písm. f) ve spojení s § 11 odst. 3 AT v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 29 , Anonymizováno, 19/2012. Žalobce dále odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne , datum, III. ÚS , Anonymizováno, /21. Z toho důvodu tedy žalobce navrhuje, aby soud v rozsudku uložil povinnost žalované nahradit škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nad rámec již přiznaného, a to ve výši , částka, (2x , částka, a 2x , částka, a DPH). Žalobce dále uplatnil u žalované nárok na náhradu újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce trestního řízení. Žalobce se v této věci žádným způsobem neztotožňuje se závěrem žalované, že trestní stíhání nebylo nepřiměřeně dlouhé a že by bylo možné oddělit jednotlivá usnesení o zahájení trestního stíhání, kdy fakticky jde ale stále o jedno a totéž trestní řízení, čemuž odpovídá i spisová značka nebo vymezení skutku v jednotlivých usneseních o zahájení trestního stíhání. K tomu je dále třeba doplnit, že ve smyslu znění trestního řádu šlo ve věci žalobce stále o jedno a to samé trestní řízení. Trestní řízení trvalo 4 roky, 10 měsíců a 15 dní. Případ nebyl natolik složitý, aby nemohlo být vedeno za dodržení zákonných lhůt. Mezi jednotlivými úkony, zejména mezi podáním obžaloby a zahájením hlavního líčení, mezi stížností proti sdělení obvinění a rozhodnutím o stížnosti, však vznikaly nedůvodné prodlevy, které řízení extrémně protahovaly. Postup v řízení byl dále komplikován potřebou obžaloby nalézat nové a nové znalecké posudky, neboť důkazní situaci na znaleckém posudku výlučně postavila. Po vyhotovení prvního znaleckého posudku , právnická osoba, plus spol. s r.o. nechala vyhotovit druhý posudek od , právnická osoba, Apprasials, který následně sama obžaloba nechala přezkoumat novým znaleckým posudkem téhož znaleckého ústavu, což je postup nadmíru nestandardní, obžaloba by měla vycházet ze závěru znalce a nikoliv postupy znalce a jeho závěry sama korigovat či metodicky vést, resp. v případě pochybností o správnosti postupu znalce pak shodný znalecký ústav ve věci již neustanovovat. Žalobce požaduje odškodnění za první dva roky , částka, a za další tři roky , částka, , což navrhuje žalobce dále upravit na dvojnásobek s ohledem na vedení řízení v nikoli v dobré víře a objektivním způsobem a věk žalobce a vzhledem ke snaze žalobce osvětlit skutkové okolnosti a poskytování součinnosti k objasnění věci. Žalovaná je povinna žalobci zaplatit na náhradě škody způsobené nezákonným rozhodnutím částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku dne , datum, . Popsala průběh řízení vedeného u Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn. 7 T , Anonymizováno, /2022. V souladu s konstantní judikaturou je možno uzavřít, že v daném případě došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne , datum, a ze dne , datum, . Základ odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (trestním stíháním) je tedy v daném případě dán. Co se týče nároku na náhradu nákladů obhajoby, podle § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle § 31 odst. 3 téhož zákona jsou náklady zastoupení součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. U obhajoby , tituly před jménem, , jméno FO, nebyly přiznány, za úkon ze dne , datum, – porada s klientem - odměnu za tento úkon právní služby nelze přiznat, neboť se konaly dvě porady za sebou, aniž by byl učiněn nějaký úkon u orgánu činného v trestním řízení nebo úkon advokáta a úkon ze dne , datum, – studium spisu - odměnu za tento úkon právní služby nelze přiznat, neboť se nejedná o úkon ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu. K požadavku žalobce na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky trestního stíhání žalobce, žalovaná uvedla, že co se týče prvního trestního stíhání – tj. trestního stíhání zahájeného na základě usnesení ze dne , datum, , žalovaná konstatovala, že nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení je ve vztahu k tomuto prvnímu trestnímu stíhání promlčen ve smyslu ustanovení § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Na promlčení tohoto nároku žalovaná i nadále setrvává. Délka druhého trestního stíhání činila 3 roky a 7 měsíců, přičemž přípravné řízení trestní probíhalo po dobu 1 roku a 4 měsíců, v jejímž rámci bylo nezbytné shromáždit množství listinných důkazů, byly vypracovány tři znalecké posudky z oboru ekonomika s rozsahem znaleckého oprávnění pro ceny a odhady se specializací na oceňování věcí nemovitých včetně posuzování ceny obvyklé za užívání, dále byly provedeny výslechy více než tři desítek obžalovaných a dalších svědků. S ohledem na uvedené lze konstatovat, že délka přípravného řízení trestního byla zcela přiměřená. Řízení před soudy probíhalo po dobu 2 let a 3 měsíců na dvou stupních soudní soustavy, přičemž soud I. stupně rozhodoval ve věci samé dvakrát a soud II. stupně jednou. Věc byla po stránce skutkové, právní a procesní složitější s ohledem na množství provedených důkazů ve věci, kdy se soud musel vypořádat s