21 C 607/2019-55 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 7. 2019 se žalobce domáhal, aby žalované byla uložena povinnost vystavit mu roční vyúčtování služeb za rok 2018. Žalobu odůvodnil tím, že je nájemcem bytu specifikovaného ve výroku I tohoto rozsudku a jako příjemce dávky státní sociální podpory – příspěvku na bydlení byl vyzván Úřadem práce České republiky – [pobočka] [anonymizována dvě slova] [územní celek] k doložení vyúčtování ročních výdajů souvisejících s bydlením (tj. vodné, stočné, teplo, energie aj.). Žalovaná jako pronajímatelka bytu je povinna vyúčtování doručit příjemci služeb nejpozději 4 měsíce od skončení zúčtovacího období. Žalovaná vyúčtování služeb žalobci nedoručila, a to přestože k tomu byla vyzývána jak žalobcem, tak přímo Úřadem práce České republiky. Žalobci byla pro nedoložení vyúčtování služeb odejmuta dávka státní sociální podpory. 2. Při ústním jednání dne 20. 10. 2020 žalobce doplnil, že období, kterého se má vyúčtování týkat je období od 1. 8. 2019 do 31. 7. 2020. 3. Soud usnesením ze dne 20. 10. 2020, č. j. 21 C 607/2019 -47, které nabylo právní moci dne 3. 12. 2020 změnu žaloby připustil. 4. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila. 5. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil žalované v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 6. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Mezi žalovanou a paní [jméno] [příjmení] byla dne 29. 11. 1992 uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem bytu v 3. podlaží domu na adrese [adresa]. Bylo stanoveno roční nájemné ve výši 1 988 Kč, tj. měsíční nájemné ve výši 166 Kč a měsíční záloha na služby ve výši 191 Kč (viz nájemní smlouva ze dne 29. 11. 1992 a výpočtový list na č. l. 16 – 18 spisu. Vlastníkem domu, ve kterém se předmětný byt nachází, je žalovaná (viz informace o pozemku parc. [číslo] na kterém stojí stavba [adresa] na č. l. 42 spisu). [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], byla matkou žalobce a zemřela dne [datum] a (viz výpis z CEO [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] ze dne 15. 1. 2020 na č. l. 22 – 23 spisu). Žalovaná dopisem ze dne 25. 4. 2012 jednostranně žalobci zvýšila nájemné na měsíční částku 8 113 Kč. Celková výše měsíčního nájemného, včetně záloh na služby, činila 8 633 Kč. Zvýšené nájemné platilo od 1. 8. 2012 (viz oznámení o jednostranném zvýšení nájemného ze dne 25. 4. 2012 a kopie složenky s datem 23. 8. 2012 na č. l. 14 spisu). V řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 5 C 51/2018 soud dospěl v odůvodnění rozsudku ze dne 24. 1. 2019, č. j. 5 C 51/2018-35 k závěru, že současným nájemcem předmětného bytu je žalovaný (viz rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 24. 1. 2019, č. j. 5 C 51/2018-35 na č. l. 20 – 21 spisu). Úřad práce České republiky – [pobočka] [anonymizována dvě slova] [územní celek] dopisem ze dne 10. 10. 2019 oznámil žalobci rozhodnutí o odejmutí dávky státní sociální podpory příspěvku na bydlení ode dne 1. 6. 2019. Nárok na dávku zanikl ke dni 31. 5. 2019, neboť nebylo doloženo vyúčtování nákladů na bydlení placených zálohově v roce 2018. Úřad vyzval žalovanou k doložení vyúčtování, výzva se však vrátila jako nedoručená, neboť žalovaná je na adrese svého trvalého bydliště neznámá (viz rozhodnutí Úřadu práce České republiky – [pobočka] [anonymizována dvě slova] [územní celek] ze dne 10. 10. 2019 na č. l. 15). 7. Dle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. 8. Dle ust. § 2247 odst. 1 o. z. platí, že strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. 9. Dle ust. § 2247 odst. 2 o. z. platí, že pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. 10. Dle ust. § 2247 odst. 3 o. z. platí, že způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. 11. Dle ust. § 2 zákona č. 67/2013 Sb., o poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů, platí, že pro účely tohoto zákona se rozumí a) poskytovatelem služeb 1. vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy, nebo 2. společenství vlastníků jednotek (dále jen„ společenství“) podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví, b) příjemcem služeb 1. nájemce bytu, nebo 2. vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví, c) zúčtovacím obdobím období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů; zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek určí poskytovatel služeb. 12. Dle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., o poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů, platí, že není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Dle ust. § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., o poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. 13. Dle ust. § 14 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., o poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů, pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se jeho ustanoveními i právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti. Vznik těchto právních vztahů a nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 14. Dle ust. § 3 odst. 6 zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu povinnost platit zvýšené nájemné vzniká dnem, který je uveden v oznámení o zvýšení nájemného, nejdříve však prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po uplynutí 3 kalendářních měsíců od jeho doručení nájemci. V této lhůtě je nájemce oprávněn podat žalobu k soudu na určení neplatnosti zvýšení nájemného. 15. Shodně jako ve věci vedené Obvodním soudem pro Prahu 3 pod sp. zn. 5 C 51/2018 soud i v této věci dospěl k závěru, že mezi matkou žalobce a žalovanou byla uzavřena nájemní smlouva ve smyslu ust. § 685, 686 zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen „obč. zák.“). Smrtí matky žalobce pak nájem přešel na žalobce dle ust. § 706 odst. 1 obč. zák. Žalovaná s žalobcem jako s nájemcem jednala i v dopise o jednostranném zvýšení nájmu ze dne 25. 4. 2012 16. Žalovaná, jakožto pronajímatel a poskytovatel služeb, je dle ust. § 2247 o. z. ve spojení s ust. § 7 zákona č. 67/2013 Sb., o poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů, povinna vystavit žalobci, jakožto příjemci služeb, vyúčtování služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Nová výše nájemného a záloh na služby byla účinná od 1. 8. 2012. Soud dovodil, že v daném případě bylo zúčtovací období jeden kalendářní rok, neboť v nájemní smlouvě ze dne 29. 11. 1992 bylo stanoveno roční nájemné a zálohy na služby. První zúčtovací období po zvýšení nájemného tak započalo od okamžiku zvýšení nájemného, tj. od 1. 8. 2012 a skončilo dne 31. 7. 2013. Žalobce se podanou žalobou domáhá vystavení vyúčtování služeb spojených s užíváním předmětného bytu za období od 1. 8. 2019 do 31. 7. 2020. Zákonná povinnost žalované je vystavit žalobci vyúčtování služeb do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. V případě zúčtovacího období končícího dne končícího 31. 7. 2020 tak byla žalovaná povinna vystavit vyúčtování nejpozději do 30. 11. 2020. 17. Povinnost žalované vystavit žalobci roční vyúčtování služeb spojených s užíváním předmětného bytu vyplývá z ust. § 7 zákona č. 67/2013 Sb., o poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových