7 C 200/2021-99 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal proti žalované vyslovení právní neúčinnosti darovacích smluv uzavřených mezi žalovanou a jejími rodiči, manžely [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalované] ze dne [datum], na jejímž základě bylo na žalovanou převedeno vlastnictví nemovitých věcí uvedených ve výroku rozsudku (dále jen„ předmětné nemovitosti“). K odůvodnění žaloby uvedl žalobce, že v minulosti půjčil Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození] (dále jen„ dlužník“) částku ve výši [částka], kdy úhrady této své pohledávky byl nucen domáhat se právní cestou. Dlužník zemřel v průběhu tohoto řízení a do jeho postavení vstoupil likvidační správce pozůstalosti [právnická osoba] Za jeho procesní účasti se stala pohledávka žalobce vykonatelnou. Před smrtí převedl dlužník svůj nemovitý majetek bezúplatně na žalovanou jako svou dceru, kdy nezůstal žádný jiný majetek, ze kterého by mohla být pohledávka žalobce uspokojena. Žalobou se tak žalobce domáhá vyslovení relativní neúčinnosti právního jednání dlužníka. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žalovaná povinna zaplatit žalobci z pozůstalosti po dlužníkovi částku ve výši [částka] s 6 % úrokem ročně ode dne [datum] do zaplacení a odměnu ve výši [částka] a dále pak na náhradu nákladů řízení částku [částka]. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum] a stal se vykonatelným dne [datum]. Směnka, která byla předmětem tohoto řízení a kterou vystavil žalobci dlužník, byla splatná dne [datum]. Pohledávka dlužníka se tak stala splatnou dne [datum] a nebyla mu uhrazena. Vykonatelnou se pak pohledávka stala na základě rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který je exekučním titulem. Žalobce dále uvádí, že na základě tohoto rozhodnutí by bylo možné nařídit exekuci na majetek dlužníka, nebýt odporovaného právního úkonu, tedy převodu nemovitého majetku na žalovanou. Dne [datum] byly uzavřeny již zmíněné darovací smlouvy mezi žalovanou a jejími rodiči, manžely [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalované] o předmětných nemovitostech. Majetek dlužníka se tímto právním jednáním ve prospěch žalované zmenšil natolik, že pohledávka žalobce nemohla být uspokojena ani z části. Toto žalobce doložil přehledem vlastnictví dlužníka ke dni [datum]. Převod nemovitosti byl tak uskutečněn bez ekvivalentního vzájemného plnění. Žalobce má za to, že těmito darovacími smlouvami manželé [příjmení] zkrátili uspokojení vykonatelné pohledávky žalobce. Jedná se o bezúplatné právní jednání dlužníka vůči osobě blízké učiněné v posledních dvou letech před podáním odpůrčí žaloby a vůči žalobci jsou dle ust. § 591 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) právně neúčinné. Žalobce zdůraznil, že úmysl dlužníka zkrátit věřitele se při těchto jednáních nevyžaduje a právně nevýznamná je i skutečnost, zda žalované byl případný úmysl dlužníka znám. 2. Žalovaná ve svém vyjádření ve věci samé ze dne [datum] uvedla, že uplatněný nárok v žalobě neuznává a neshledává jej nárokem po právu. Dále zásadně popřela, že by kdy měla povědomost o tom, že její otec [příjmení] [jméno] [příjmení] vystavil dne [datum] ve prospěch žalobce směnku, avalovanou Ing. [jméno] [příjmení]. [jméno], jak sama uvádí, viděla poprvé až po smrti dlužníka při nahlížení do spisu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí]. Žalovaná také namítá, že účty, na které měly být žalobcem poukazovány finanční prostředky dlužníkovi, nejsou a nikdy nebyly účty otce žalované. Důrazně pak popřela, že by se stala ve smyslu ustanovení § 1893 o. z. společně a nerozdílně zavázanou z dluhů svého otce. Tvrdila, že o žádných dluzích dlužníka nevěděla, až na jedinou výjimku v roce 2016. Nic netušila o tomto dluhu, o vystavení směnky ani o ostatních obchodních záležitostech dlužníka. V době sepisu darovacích smluv již s rodiči nežila, měla vlastní rodinu. Žalovaná zdůraznila, že otec jí chtěl nemovitosti darovat již dříve a tento krok učinil zejména z důvodu svého zhoršujícího se zdravotního stavu. Po jeho smrti žalovaná v jeho pozůstalosti našla ručně psané dopisy rodině, z nichž vyplývalo, že za pohledávky žalobce je odpovědný Ing. [příjmení]. K tomuto žalovaná doložila také e-mailovou korespondenci, ve které Ing. [příjmení] reaguje na žádost žalované ohledně stanoviska k dluhům jejího otce. Žalovaná kategoricky popřela, že by se dlužník či ona sama chtěli vyhnout placení svých závazků. Dlužník dle jejího názoru chtěl pouze realizovat svůj záměr spočívající v darování nemovitostí svým potomkům, jak také učinil v září roku 2016. V závěru svého vyjádření pak doplnila, že před uzavřením darovací smlouvy, žalovaná vynaložila veškeré úsilí, aby se ujistila, že na dlužníka nejsou vedena žádná jiná soudní řízení či exekuce. Namítala zásadní rozpor s dobrými mravy, že její otec podepsal směnku, kterou avaloval Ing. [příjmení] a fakticky žádné plnění neobdržel. Žalovaná také odkázala na nález sp. zn . ÚS 3542/20, dle kterého platí, že základní práva a svobody, jako je i právo na ochranu majetku podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod, působí i v horizontálních vztazích (mezi soukromými osobami) tak, že prozařují normami podústavního práva. Žalovaná s ohledem na veškeré shora uvedené skutečnosti soudu navrhla, aby žalobu jako nedůvodnou zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení. 3. Na toto procesní stanovisko žalované reagoval žalobce svým vyjádřením ze dne [datum], kdy uvedl, že povědomost žalované o vystavení směnky nepovažuje z hlediska rozhodnutí o žalobním nároku za právně významnou. Ohledně avalisty Ing. [příjmení] žalobce uvedl, že se tato osoba nachází v oddlužení, ze kterého není na vymáhanou pohledávku plněno dosud ničeho a tento je nemajetný. Pohledávka žalobce, pro kterou žaluje o neúčinnost právního jednání, je vykonatelnou a skutečnosti, které žalovaná na svou obranu uvádí, nemají na vlastnosti pohledávky vliv. Stejně tak dle žalobce není podstatné, že dlužník neinformoval rodinu o svých dluzích a ani interní korespondence žalované a avalisty ze směnky. Dále uvedl, že dlužník nepřenechal žádný majetek dostupný věřitelům ani ve společném jmění manželů, ale veškerá aktiva účelově věnoval dceři jako osobě jemu blízké, kdy i časová souvislost vypořádávání vůči splatnosti pohledávky žalobce je zřejmá. 4. Dne [datum] byl ke zdejšímu soudu doručen Společný návrh žalobce a žalované na vydání Usnesení o schválení smíru soudem bez nařízení jednání. Po jednání konaném [datum], po poučení žalobce i žalované ze strany soudu a s ohledem na rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a v rámci úspory nákladů řízení se žalobce a žalovaná dohodli, že spolu uzavřou soudní smír a požádají soud o jeho schválen formou usnesení. 5. Ve vyjádření žalované ze dne [datum] a vyjádření žalobce ze dne [datum] učinili nesporný následující skutkový stav a žalobce se vzdal práva na náhradu nákladů řízení co do části odměny zástupkyně. <b>6. Oba účastníci řízení následně učinili nesporným následující skutkový stav.</b> 7. Mezi žalobcem a Ing. [jméno] [příjmení] byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byla vystavena Ing. [jméno] [příjmení] směnka dne [datum] pro směnečnou sumu [částka], splatná dne [datum] u [právnická osoba] Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že žalovaná společnost [právnická osoba] je povinna zaplatit žalobci z pozůstalosti po Ing. [jméno] [příjmení], zemřelém dne [datum], částku [částka] s 6 % úrokem ročně od [datum] do zaplacení a odměnu [částka] a dále náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupkyně žalobce [příjmení] rozsudek Městského soudu v Praze nabyl právní moci dne [datum]. Manželé [příjmení] jako dárci dále dne [datum] uzavřeli s dcerou [celé jméno žalované] jako obdarovanou darovací smlouvu, jejímž předmětem byly nemovitosti A, [příjmení] dále téhož dne uzavřeli darovací smlouvu, jejímž předmětem byly nemovitosti v obci [obec]. Žalovaná se na základě těchto darovacích smluv stala vlastnicí nemovitosti označené jako A – nacházející se v k. ú. [část obce], a to jednotka [číslo] byt v budově [adresa] - bytový dům, stojící na pozemcích parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] plocha a nádvoří, parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří včetně spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na pozemcích parc. [číslo] vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce] pro k. ú. [část obce] a [územní celek] na LV [číslo] (dále jen„ nemovitosti A“), dále se stala vlastnicí nemovitostí označených jako B – jednotky [číslo] způsob využití byt, vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v bytovém domě, [část obce], [adresa], na pozemku parc. [číslo] se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy a pozemku v [katastrální uzemí], zapsaná [stát. instituce