7 C 280/2022-57 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 10 261,68 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který žalovaný mohl čerpat opakovaně. K prvotnímu čerpání úvěru došlo dne [datum]. Sjednán byl smluvní úrok ve výši 16,90 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve splátkách po 500 Kč měsíčně k desátému dni každého měsíce od [datum]. Dne [datum] se žalobkyně rozhodla úvěr zesplatnit, poslední výzvu před zsplatěním úvěru zaslala dne [datum]. Předžalobní výzvu odeslala dne [datum]. Žalovaný dluží na jistině 10 261,68 Kč, na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení částku 468,68 Kč, na kapitalizovaném smluvním úroku částku 841,40 Kč, dále smluvní úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 8 371,68 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 371,68 Kč od [datum] do zaplacení. 2. V podání ze dne [datum] žalobkyně dále uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z jeho příjmu za období [datum] do [datum], kdy průměrný důchod činil 16 630 Kč měsíčně. Dále přes systém bankovní a nebankovních registrů zjistila, že žalovaný nebyl v době uzavření smlouvy v lednu 2018 v prodlení se splácením svých jiných úvěrových závazků, nově mělo splátkové zatížení činit 3 668 Kč. Z dat Českého statistického úřadu vypočetla vzhledem k typu bydlení žalobce, rodinného stavu a počtu osob v domácnosti, že jeho měsíční výdaje jsou ve výši 9 198 Kč. Po odečtení všech výdajů tak žalobci zbylo 3 464 Kč. Dle žalobkyně tak získala ucelený pohled na finanční situaci žalovaného, neboť vycházela z jím poskytnutých informací a zároveň si údaje ověřila i z dalších zdrojů. 3. V podání na výzvu soudu ze dne [datum] dále žalobkyně uvedla, že žalovaný načerpal v rámci revolvingového úvěru částku 13 886 Kč, který žalovaný ponížil splátkami v celkové výši 5 514,32 Kč. Úrok z úvěru byl splácen samostatnými splátkami, celkově na nich žalovaný uhradil 1 528,40 Kč, neuhrazený úrok zůstal ve výši 841,40 Kč. Kapitalizovaný neuhrazený úrok z prodlení byl v částce 479,82 Kč, žalovaný na něj uhradil 11,14 Kč, a dluží tak nadále 468,68 Kč. Na poplatcích spojených s úvěrem a prodlením žalovaného bylo žalovanému účtováno 4 390 Kč, žalovaný uhradil částku 2 500 Kč, zbývá tak uhradit 1 890 Kč. 4. V podání ze dne [datum] žalobkyně dále uvedla, žalovaný uvedl výdaje ve výši 5 000 Kč měsíčně, žalobkyně pak vycházela z údaje Českého statistického úřadu, který normativní životní náklady stanoví na částku 9 198 Kč. 5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 6. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané: 7. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut revolvingový úvěr ve výši 10 000 Kč, s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru. Žalovaný se zavázal splácet úvěr a úroky z úvěru ve výši 16,90 % ročně v měsíčních splátkách po 500 Kč. Žalobkyně byla oprávněna prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný v případě, že se žalovaný dostal do prodlení s placením jedné splátky více než 3 měsíce nebo se dostal do prodlení se splácením více než 2 splátek (článek 7.1 písm. a) smlouvy o úvěru). Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a ceník [účinnost]. 8. Ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne [datum], nepodepsaného, bylo zjištěno, že žalovaná uvedl, že je vdovec, žije v nájemním bytě jiné osoby, nejvyšší dosažené vzdělání je vyučení a jako ostatní splátky uvedl částku 5 000 Kč. 9. Z dokumentu Posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že ke dni [datum] žalobkyně evidovala u žalovaného nového splátkové zatížení ve výši 3 668 Kč. 10. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky z úvěru ve výši 2 165 Kč a to nejpozději do [datum]. Žalobkyně současně žalovaného upozornila na možnost okamžitého zesplatnění celého úvěru v případě nezaplacení. 11. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného o okamžitém zesplatnění úvěru ke dni [datum] důvodu prodlení se splácením, dlužná částka vyčíslena na částku 10 677 Kč. 12. Z podkladu pre sudne konanie soud zjistil, že žalovaný dluží na jistině 8 371,68 Kč, na poplatcích 1 890 Kč, na řádném úroku 841,40 Kč, na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení částku 468,68 Kč. 13. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky ve výši 11 544,50 Kč. Výzva byla žalovanému zaslána dne [datum], jak vyplývá z přiloženého podacího archu. 14. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že konečný zůstatek činil – 166,60 Kč. 15. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr až do výše 10 000 Kč, žalovaný čerpal částku 13 886 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením splátek ve výši 500 Kč, úvěr byl zesplatněn ke dni [datum], a i přes výzvy žalovaný dosud dlužnou částku neuhradil. 16. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci. 17. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje 20. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 21. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 23. Poté, co soud věc právně zhodnotil dle citovaných zákonných ustanovení, učinil závěr o tom, že žaloba důvodná pouze částečně. Předmětný právní vztah pak posoudil dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve formě spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 2 cit. zákona. 24. Žalobkyně měla pak dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, před uzavřením samotné úvěrové smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných také od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. 25. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splá