19 C 104/2023-44 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 13 800 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že mezi společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované dne [datum] bezúročnou zápůjčku ve výši 10 000 Kč, která měla být jednorázově splacena do [datum] společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 3 800 Kč. K poskytnutí zápůjčky došlo prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů. Smlouva o zápůjčce byla sjednána elektronicky po odsouhlasení textu smlouvy o zápůjčce včetně Všeobecných podmínek. Žalovaná zápůjčku v poskytnuté výši čerpala, avšak po uvedeném datu splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Na základě Rámcové smlouvy o úplatném postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení shora uvedené pohledávky z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Žalovaná i přes výzvu k úhradě na svůj dluh doposud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky řízení podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Účastníci řízení se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo odesláno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Soud na základě předložených listin zjistil ve věci tento skutkový stav: 5. Žalovaná prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (elektronicky) požádala žalobkyni o zapůjčení částky ve výši 10 000 Kč. Uvedenou částku poskytla žalobkyně žalované bezhotovostním převodem na účet žalované č. [bankovní účet] (viz Smlouva o zápůjčce [číslo] Standardní informace o zápůjčce, Výpis z účtu právního předchůdce žalobkyně [příjmení] transakce [číslo], Detail pohybu – Okamžitá příchozí platba). Na základě Rámcové smlouvy o úplatném postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s Realizační smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni (viz Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], Realizační smlouva o postoupení pohledávek [číslo] ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] – Seznam pohledávek). Žalovaná byla prostřednictvím zástupce žalobkyně vyzvána k vrácení dlužné částky do tří dnů a současně byla informována o postoupení pohledávky na žalobkyni. Uvedená výzva byla předána k poštovní přepravě dne [datum] (viz Výzva k úhradě ze dne [datum] a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], Podací lístek). 6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. V daném případě soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou nebyla platně uzavřena v žalobě tvrzená smlouva o zápůjčce, neboť dle § 86 odst. 1 zákona č. 254/12016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 shora citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Spotřebitelským úvěrem se dle § 2 odst. 1 citovaného zákona rozumí též zápůjčka. 10. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně coby poskytovatel zápůjčky před uzavřením smlouvy posoudil úvěruschopnost žalované v souladu s § 86 odst. 1 citovaného zákona. 11. Na podkladě shora uvedených zjištění soud uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel zápůjčky nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet zápůjčku, a proto je spotřebitelská smlouva (v daném případě smlouva o zápůjčce), která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K této neplatnosti přihlédl soud i bez návrhu (§ 588 o. z.). 12. Na druhou stranu má však soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované převodem na účet dne [datum] peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Převzala-li žalovaná předmět zápůjčky, tedy částku 10 000 Kč na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. 13. Bezdůvodné obohacení je žalovaná povinna vrátit žalobkyni, neboť pohledávka za žalovanou byla dne [datum] postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. Na postupníka přitom může přejít i pohledávka z bezdůvodného obohacení, ačkoliv byla ve smlouvě o postoupení pohledávek kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy o zápůjčce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009). 14. Vzhledem k prodlení žalované ve smyslu § 1970 o. z. požadovala žalobkyně též přiznání úroků z prodlení od [datum]. S tímto požadavkem žalobkyně se soud však neztotožňuje, neboť již Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010 konstatoval, že:„ Bezdůvodné obohacení představuje závazkový právní vztah, z nějž pohledávka vzniká tomu, na jehož úkor se jiný bezdůvodně obohatil, a dluh tomu, kdo obohacení získal, přičemž bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 563 obč. zák., teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.“ Dluh žalované se v intencích výše uvedených závěrů tak stal splatným až učiněnou výzvou právního zástupce žalobkyně, resp. oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], která byla odeslána dne [datum]. Žalovaná byla povinna ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. plnit bez zbytečného odkladu. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, v tomto případě tedy [datum]. Soud proto přiznal žalobkyni úroky z prodlení od [datum] (tj. po uplynutí lhůty /3 dny/ stanovené ve výzvě právního zástupce žalobkyně) dle § 513 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. ve výši, která je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. 15. Ve zbylém rozsahu soud žalobu ohledně částky 3 800 Kč (tj. požadovaného poplatku za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky) a příslušenství pohledávky (zákonného úroku z prodlení z částky 13 800 Kč od [datum] do [datum] a z částky 3 800 Kč od [datum] do zaplacení), s ohledem na shora uvedené, jako nedůvodnou zamítl. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 555,33 Kč, přičemž tato částka představuje 44,92 % (rozdíl mezi úspěchem žalobkyně v řízení v rozsahu 72,46 % a úspěchem žalované v rozsahu 27,54 %) z jejich celkové výše, tj