19 C 162/2023-52 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou a následným doplněním žaloby ze dne [datum] domáhala, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 12 396 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa], kde žalovaný vyplnil registrační údaje ve formuláři a následně provedl verifikační platbu ze svého osobního bankovního účtu. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření smlouvy o úvěru a žádost byla právní předchůdkyní žalobkyně schválena. Žalovanému byla zaslána částka ve výši 7 700 Kč na jeho bankovní účet, následně žalovaný využil práva na navýšení úvěru a byla mu dodatečně zaslána částka ve výši 4 300 Kč. Žalovaný poskytnutou částku neuhradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu v celkové výši 396 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení jistiny ve výši 12 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 396 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 396 Kč od [datum] do zaplacení. Zároveň v žalobě žalobkyně uvedla, že případně žádá přiznat žalovanou jistinu jako bezdůvodné obohacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. Po provedeném dokazování soud ve věci dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu (důkazy jsou v textu uvedeny kurzívou). 5. Z předložené listiny Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že obsahuje údaje o žalovaném, neobsahuje však podpis žalovaného ani právní předchůdkyně žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému bankovním převodem úvěr v celkové výši 12 000 Kč, se splatností 61 dnů. Nedílnou součást smlouvy o úvěru tvoří [ulice] podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově ([anonymizováno] [rok] [číslo]). 6. Z výpisu bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně č. [bankovní účet] soud zjistil, že na účet žalovaného č. [bankovní účet] byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně zaslána [datum] platba ve výši 7 700 Kč a [datum] platba ve výši 4 300 Kč. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] je jediným majitelem účtu č. [bankovní účet] a oprávněným disponentem žalovaný. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] a jejích příloh soud zjistil, že pohledávka spol. [právnická osoba] za žalovaným z úvěrové smlouvy [číslo] byla postoupena žalobkyni. Žalovanému to bylo oznámeno dopisem z [datum]. 8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z [datum] včetně podacího lístku, soud zjistil, že žalovaný byl opakovaně vyzýván k zaplacení dlužné jistiny a jejího příslušenství. 9. Dle ust. § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 10. Dle ust. § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle ust. § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 11. Dle ust. § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 12. Dle ust. § 2 991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 13. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, neboť smlouva byla předložena bez podpisu žalovaného, žádné další doklady týkající se uzavření smlouvy žalobkyně nepředložila. Smlouva sice měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, ale ani v takovém případě nelze rezignovat na požadavek jasného určení stran a obsahu smlouvy. Samotné zřízení uživatelského účtu není dostačující k identifikaci osoby ve smyslu § 562 odst. 1 o. z., pokud tato nebyla již dříve řádně ztotožněna a nebyla vyloučena možnost, že blíže neztotožněná osoba zadala údaje žalovaného bez jeho vědomí. Stejně tak verifikační platbu nelze považovat ve smyslu zákona 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve spojení s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES za zaručený, uznávaný nebo kvalifikovaný elektronický podpis jednoznačně spojený s podepisující osobou, umožňující identifikaci podepisující osoby. V daném případě tak nebylo prokázáno, že by žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru, zároveň nebylo prokázáno ani to, že by smlouva byla uzavřena právě v tom znění, v němž byla soudu předložena. 14. V řízení bylo pouze prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, právní důvod (uzavření smlouvy), na jehož základě měla být částka poskytnuta, však prokázán nebyl, soud proto rozhodl dle ust. § 2991 o. z., neboť se jedná ze strany žalovaného o bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni uhradit. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni řádně postoupena ve smyslu ust. § 1 879 a násl. o. z. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 12 000 Kč jako nároku z bezdůvodného obohacení. Zároveň soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z této částky v souladu s § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Při stanovení splatnosti pak soud vycházel z § 1958 odst. 2 o. z., modifikovaného lhůtou k plnění stanovenou žalobkyní ve výzvě (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010). Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou odeslanou [datum] k zaplacení dlužné částky do 3 dnů ode dne doručení předžalobní výzvy, výzva byla žalobkyní zaslána dne [datum] a žalovanému byla doručena ve smyslu ust. § 573 o. z. dne [datum], třídenní lhůta k zaplacení tak uplynula dne [datum] (§ 607 o. z.) a od [datum] je žalovaný v prodlení s vrácením částky 12 000 Kč (u předchozí výzvy žalobkyně nebylo možné zjistit, zda a kdy byla žalovanému doručena). 15. Soud žalobu zamítl co do smluvní pokuty ve výši 396 Kč, neboť se jedná o nárok, který měl vyplývat ze smlouvy, která však nebyla platně sjednána. Dále žalobu zamítl co do části úroku z prodlení v souladu s odůvodněním shora. 16. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 146 odst. 2 o. s. ř, podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala v řízení zaplacení částky v celkové výši 12 396 Kč s příslušenstvím. Žalobě bylo vyhověno co do částky 12 000 Kč, co do částky 396 Kč byla zamítnuta. Co do 3,19 % předmětu řízení tak byl úspěšný žalovaný a co do 96,81 % předmětu řízení žalobkyně, žalovaný je proto povinen uhradit žalobkyni 93,62 % jejích nákladů řízení. 100 % nákladů řízení žalobkyně by bylo představováno zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif”¨) po 300 Kč, náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a), ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění) a DPH ve výši 21 % 100 % nákladů řízení žalobkyně by tak činilo 2 252 Kč, přičemž 9