21 C 353/2021-105 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou a jejím doplněním ze dne 27. 1. 2023 domáhala vůči žalované zaplacení shora uvedené částky. V odůvodnění uvedla, že žalovaná uzavřela dne 20. 9. 2018 s právním předchůdcem žalobkyně (společnost [právnická osoba]) smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě převzala hotově částku ve výši 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku spolu s částkou ve výši 28 079 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 3 505 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla předmětná pohledávka postoupena z původního věřitele na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem. Žalovaná na pohledávku uhradila pouze částku ve výši 10 515 Kč. Ze zákaznické karty ze dne 20. 9. 2018 vyplývá, že úvěruschopnost žalované byla ověřena z živnostenského listu, potvrzení o příjmu, daňového přiznání za rok 2017 a nájemní smlouvy ze dne 4. 8. 2017. Z insolvenčního rejstříku bylo ověřeno, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Dále uvedla, že žalovaná uzavřela dne 23. 7. 2018 s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě převzala hotově částku ve výši 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku spolu s částkou ve výši 29 958 Kč, a to v 60 měsíčních splátkách po 1 083 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla předmětná pohledávka postoupena z původního věřitele na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem. Žalovaná na pohledávku uhradila pouze částku ve výši 29 275 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdce s odbornou péčí posoudil schopnost žalované úvěr splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací získaných od žalované, když informace od žalované ověřoval proti vyžádaným dokladům. Skutečnost, že žalovaná poskytla pravdivé a úplné informace, potvrdila podpisem smlouvy. Ze zákaznické karty ze dne 22. 7. 2018 vyplývá, že úvěruschopnost žalované byla ověřena z živnostenského listu, potvrzení o příjmu, daňového přiznání za rok 2017 a nájemní smlouvy ze dne 4. 8. 2017 a výplatních pásek. Z insolvenčního rejstříku bylo ověřeno, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila ve svém podání ze dne 17. 3. 2023 s tím, že žalobkyně neprokázala, že by se stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba], když součástí spisu není příloha č. 1 obsahující postupované pohledávky. Dále uvedla, že žalobkyně řádně neposuzovala schopnost žalovaného jakožto spotřebitele splácet poskytnutý úvěr. 3. Ze zákaznické karty (žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 22. 7. 2018) soud zjistil, že žalovaná požádala o zápůjčku ve výši 50 000 Kč. Žalovaná uvedla, že bydlí ve spolubydlení, jako počet vyživovaných osob uvádí jednu. Žalovaná měla být OSVČ. Čistý měsíční příjem žalované měl činit 17 211 Kč, externí splátky 2 500 Kč a odhadované měsíční výdaje 9 200 Kč. Žádost je žalovanou podepsána. 4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 23. 7. 2018 soud zjistil, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva [číslo] na jejímž základě poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované částku 35 000 Kč, žalovaná se zavázala tuto splatit spolu s poplatkem v celkové výši 29 958 Kč a to v šedesáti týdenních splátkách po 1 283 Kč. Zápůjční úroková sazba měla činit 29 % a RPSN 227,23 % Smlouva je žalovanou podepsána. 5. Z listiny označené jako tabulka umoření bylo zjištěno, že dle této listiny žalovaná na úvěr uhradila celkem částku 29 275 Kč. 6. Ze zákaznické karty (žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 20. 9. 2018) bylo zjištěno, že žalovaná požádala právního předchůdce žalobkyně o zápůjčku ve výši 50 000 Kč, uvedla, že žije ve spolubydlení, že má jednu vyživovací povinnost, živí se jako OSVČ, její čistý měsíční příjem měl činit 17 362 Kč, externí splátky zápůjček 2 500 Kč, interní splátky 3 332 Kč a odhadované měsíční výdaje 10 000 Kč. Žádost je žalovanou podepsána. 7. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 20. 9. 2018 bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 35 000 Kč. Žalovaná se tuto částku zavázala splácet spolu s poplatkem ve výši 28 079 Kč a to v osmnácti měsíčních splátkách po 3 505 Kč. Úroková sazba měla činit 29 % ročně, RPSN 127,77 % Smlouva je podepsaná žalovanou. 8. Z listiny označené jako tabulka umoření bylo zjištěno, že dle této listiny žalovaná na úvěr uhradila celkem částku 10 515 Kč. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně přílohy se seznamem postoupených pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že předmětné pohledávky byly postoupeny na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. 10. Výzvou k plnění ze dne 28. 6. 2021 včetně podacího lístku ze dne 28. 6. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. 11. Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly dne 23. 7. 2018 a dne 20. 9. 2018 uzavřeny smlouvy o zápůjčce, na jejichž základě byly žalované poskytnuty částky 2 x 35 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byly předmětné pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni. 12. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 17. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. 18. Rovněž je možno poukázat také na nález Ústavního soudu, sp. zn. IV ÚS 702/20, dle kterého pokud věřitel neprověří náležitě pečlivě schopnost spotřebitele splnit v budoucnu svůj závazek, a to i kdyby mu zákon takovou povinnost zvlášť neukládal, jedná se o jednání, které je v rozporu s dobrými mravy. 19. K sankcím, které nastupují v souvislosti s porušením povinnosti zkoumat úvěrusc