4 C 101/2023-73 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 10 500,15 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení byla mezi [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o., [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 290 Kč uhradit do [datum]. K uzavření úvěrové smlouvy došlo prostředky komunikace na dálku skrze webové stránky [webová adresa] Žalovaný zaslal právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, ta žalovanému zaslala SMS zprávou jedinečný verifikační kód a emailem návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Žalovaný tento návrh akceptoval tím, že k němu připojil poskytnutý verifikační kód. Smluvní dokumentace byla následně vložena do klientské zóny na webové stránky. Právní předchůdkyně žalobkyně následně zaslala žalovanému na jeho bankovní účet částku ve výši 10 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaného postoupena žalobkyni. Výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k uhrazení dluhu. Žalovaný do dne podání žaloby ani část dluhu, skládající se z jistiny ve výši 10 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 390 Kč (nesplacený úrok 3 600 Kč, poplatky 4 790 Kč), smluvní pokuty ve výši 500,15 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 877,95 Kč, neuhradil. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. Po provedeném dokazování soud ve věci dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu. 5. Z předložené listiny smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [spisová značka] ze dne 29. 6. 2021 včetně Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že obsahuje údaje o žalovaném, neobsahuje však podpis žalovaného. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému na účet č. [bankovní účet] zápůjčku v celkové výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do [datum]. Za poskytnutí zápůjčky se měl žalovaný zavázat zaplatit poplatek a úrok v celkové výši 4 290 Kč. Součástí je i prohlášení žalovaného, že jeho čistý měsíční příjem činí 34 480 Kč a náklady 10 000 Kč. Jiné úvěry a půjčky nesplácí. 6. Z potvrzení o platbě od [právnická osoba] a ze sdělení [právnická osoba] z [datum] soud zjistil, že na účet žalovaného [číslo] byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně zaslána dne [datum] platba ve výši 10 000 Kč (po opačné platbě ve výši 1 Kč). Zároveň soud zjistil, že v období od 25. do [datum] byly na daný účast žalovaného zaslány 2 další půjčky od [právnická osoba] a [anonymizováno]. 7. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] a jejích příloh soud zjistil, že pohledávka spol. [anonymizována dvě slova] s.r.o. za žalovaným z úvěrové smlouvy ze dne [datum] byla postoupena žalobkyni. 8. Z dopisu ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému bylo tímto oznamováno postoupení pohledávky na žalobkyni a zároveň byl upomínán k zaplacení dlužné částky 24 890,15 Kč do 10 dnů od doručení výzvy. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván upomínkou z [datum], dopisem z [datum] (dle podacího archu odeslaný [datum]). 9. Dle ust. § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 10. Dle ust. § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle ust. § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 11. Dle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), dle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, neboť smlouva i její dodatek byly předloženy bez podpisu žalovaného, žádné další doklady týkající se uzavření smlouvy žalobkyně nepředložila. Smlouva sice měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, ale ani v takovém případě nelze rezignovat na požadavek jasného určení stran a obsahu smlouvy. Samotné zřízení uživatelského účtu a verifikační platba nejsou dostačující k identifikaci osoby ve smyslu § 562 odst. 1 o. z., pokud tato nebyla již dříve řádně ztotožněna a nebyla vyloučena možnost, že blíže neztotožněná osoba zadala údaje žalovaného bez jeho vědomí. V daném případě tak nebylo prokázáno, že by žalovaný uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru, zároveň nebylo prokázáno ani to, že by smlouva byla uzavřena právě v tom znění, v němž byla soudu předložena. 13. V řízení bylo sděleními příslušné banky pouze prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, právní důvod (uzavření smlouvy), na jehož základě měla být částka poskytnuta, však prokázán nebyl, soud proto rozhodl dle ust. § 2991 o. z., neboť se jedná ze strany žalovaného o bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni uhradit. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 10 000 Kč jako nároku z bezdůvodného obohacení. Zároveň soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z této částky v souladu s § 1970 o.z. ve výši požadované žalobkyní, neboť tato nepřevyšuje výši stanovou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Při stanovení splatnosti pak soud vycházel z § 1958 odst. 2 o. z., modifikovaného lhůtou k plnění stanovenou žalobkyní ve výzvě (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení výzvy z [datum], výzva byla žalobkyní zaslána dne [datum] a žalovanému byla doručena ve smyslu ust. § 573 o. z. dne [datum], desetidenní lhůta k zaplacení tak uplynula dne [datum] a od [datum] je žalovaný v prodlení s vrácením částky 10 000 Kč. Postoupení pohledávky soud posoudil jako platné dle § 1879 a násl. o. z.. 14. Zároveň soud konstatuje, že žalobkyně ani neprokázala, že by dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Této povinnosti nedostojí, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Žalobkyně však jiné listiny než prohlášení žalovaného ani přes výzvu nedoložila. Kdyby si právní předchůdkyně vyžádala od žalovaného výpis z bankovního účtu, zjistila by, že prohlášení žalovaného o neexistenci dalších závazků se nezakládá na pravdě, když soud zjistil, že jen během 5 dnů v době, kdy uzavřel danou smlouvu, mu byly od jiných společností poskytnuty další dvě obdobné zápůjčky. Smlouva by tedy byla neplatná rovněž z těchto důvodů v souladu s § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Praze, č. j. 27 Co 38/2021-64, nález Ústavního soudu, sp. zn. IV ÚS 702/20). 15. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi účastníky, soud žalobu co do smluvní pokuty ve výši 500,15 Kč a co do kapitalizovaného úroku ve výši 8 390 Kč, zamítl, neboť se jedná o nároky z neplatné smlouvy, žalobkyni na ně tedy právo nevzniklo. Zároveň sou