4 C 50/2023-52 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 14 396 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa], kde žalovaná vyplnila registrační údaje ve formuláři a následně provedla verifikační platbu ze svého osobního bankovního účtu. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření smlouvy o úvěru a žádost byla právní předchůdkyní žalobkyně schválena. Žalované byla zaslána požadovaná částka ve výši 11 900 Kč na její bankovní účet. Žalovaná poskytnutou částku neuhradila řádně a včas, čímž jí vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní úrok v celkové výši 2 496 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení jistiny ve výši 11 900 Kč, smluvního úroku ve výši 2 496 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 396 Kč od [datum] do zaplacení. Zároveň v žalobě žalobkyně uvedla, že případně žádá přiznat žalovanou jistinu jako bezdůvodné obohacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. Po provedeném dokazování soud ve věci dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu (důkazy jsou v textu uvedeny kurzívou). 5. Z předložené listiny Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že obsahuje údaje o žalované, neobsahuje však podpis žalované ani právní předchůdkyně žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované bankovním převodem úvěr v celkové výši 11 900 Kč, se splatností 30 dnů. 6. Z výpisu bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně č. [bankovní účet] soud zjistil, že na účet žalované č. [bankovní účet] byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně zaslána [datum] platba ve výši 8 900 Kč a [datum] platba ve výši 3 000 Kč. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] je jediným majitelem účtu č. [bankovní účet] a oprávněným disponentem žalovaná. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] a jejích příloh soud zjistil, že pohledávka spol. [právnická osoba] za žalovanou z úvěrové smlouvy [číslo] byla postoupena žalobkyni. Žalované to bylo oznámeno dopisem z [datum]. 8. Z upomínek ze dne [datum] a [datum] a z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z [datum] včetně podacího lístku, soud zjistil, že žalovaná byla opakovaně vyzývána k zaplacení dlužné jistiny a jejího příslušenství. V upomínce z [datum] měla dlužnou částku uhradit do 3 dnů. 9. Dle ust. § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 10. Dle ust. § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle ust. § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 11. Dle ust. § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 12. Dle ust. § 2 991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 13. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, neboť smlouva byla předložena bez podpisu žalované, žádné další doklady týkající se uzavření smlouvy žalobkyně nepředložila. Smlouva sice měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, ale ani v takovém případě nelze rezignovat na požadavek jasného určení stran a obsahu smlouvy. Samotné zřízení uživatelského účtu není dostačující k identifikaci osoby ve smyslu § 562 odst. 1 o. z., pokud tato nebyla již dříve řádně ztotožněna a nebyla vyloučena možnost, že blíže neztotožněná osoba zadala údaje žalovaného bez jeho vědomí. Stejně tak verifikační platbu nelze považovat ve smyslu zákona 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve spojení s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES za zaručený, uznávaný nebo kvalifikovaný elektronický podpis jednoznačně spojený s podepisující osobou, umožňující identifikaci podepisující osoby. V daném případě tak nebylo prokázáno, že by žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru, zároveň nebylo prokázáno ani to, že by smlouva byla uzavřena právě v tom znění, v němž byla soudu předložena. 14. V řízení bylo pouze prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 11 900 Kč, právní důvod (uzavření smlouvy), na jehož základě měla být částka poskytnuta, však prokázán nebyl, soud proto rozhodl dle ust. § 2991 o. z., neboť se jedná ze strany žalované o bezdůvodné obohacení, které je povinna žalobkyni uhradit. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni řádně postoupena ve smyslu ust. § 1 879 a násl. o. z. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 11 900 Kč jako nároku z bezdůvodného obohacení. Zároveň soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z této částky v souladu s § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Při stanovení splatnosti pak soud vycházel z § 1958 odst. 2 o. z., modifikovaného lhůtou k plnění stanovenou žalobkyní ve výzvě (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010). Žalobkyně vyzvala žalovanou výzvou odeslanou [datum] k zaplacení dlužné částky do 3 dnů ode dne doručení předžalobní výzvy, výzva byla žalobkyní zaslána dne [datum] a žalované byla doručena ve smyslu ust. § 573 o. z. dne [datum], třídenní lhůta k zaplacení tak uplynula dne [datum] (§ 607 o. z.) a od [datum] je žalovaná v prodlení s vrácením částky 11 900 Kč (u předchozích výzev žalobkyně nebylo možné zjistit, zda a kdy byly žalované doručeny). Přestože ke dni [datum] činila sazba úroku z prodlení 15 % ročně, přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně, neboť v tomto směru byl soud vázán žalobním petitem. 15. Soud žalobu zamítl co do smluvního úroku ve výši 2 496 Kč, neboť se jedná o nárok, který měl vyplývat ze smlouvy, která však nebyla platně sjednána. Dále žalobu zamítl co do části úroku z prodlení v souladu s odůvodněním shora. 16. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 146 odst. 2 o. s. ř, podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala v řízení zaplacení částky v celkové výši 14 396 Kč s příslušenstvím. Žalobě bylo vyhověno co do částky 11 900 Kč, co do částky 2 496 Kč byla zamítnuta. Co do přibližně 17 % předmětu řízení tak byla úspěšná žalovaná a co do přibližně 83 % předmětu řízení žalobkyně, žalovaná je proto povinna uhradit žalobkyni 66 % jejích nákladů řízení. 100 % nákladů řízení žalobkyně by bylo představováno zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif”¨) po 300 Kč, náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a), ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění) a DPH ve výši 21 % 100 % nákladů řízení žalobkyně by tak činilo 2 252 Kč, přičemž