6 C 464/2022-32 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 490 000 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne [datum] sjednána ústní formou Smlouva o půjčce, která byla následně potvrzena prostřednictvím aplikace [anonymizováno], a v níž se účastníci dohodli, že žalobkyně poskytne žalované půjčku, a to postupně v několika částkách. Částka ve výši 150 000 Kč byla odeslána žalované dne [datum], částka ve výši 300 000 Kč byla odeslána žalované dne [datum] a částka ve výši 40 000 Kč byla odeslána žalované dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužných částek, lhůta k zaplacení dlužných částek tak v souladu s ust. § 2393 občanského zákoníku uplynula dne [datum], žalovaná však na svůj dluh doposud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná požadovala zamítnutí žaloby s tím, že žaloba byla podána předčasně a dále na svoji obranu uvedla, že nárok žalobkyně není dosud splatný, neboť jí nebyla doručena listina předjímaná v ust. § 2393 občanského zákoníku, navíc plnění, která jí žalobkyně poskytla, nebyla poskytnuta jako půjčka, ale jako finanční účast žalobkyně na podnikání žalované. Z důvodu osobních neshod mezi účastníky, resp. mezi statutárními zástupci účastníků, žalobkyně zřejmě jednostranně změnila názor na poskytnutá plnění a rozhodla se je uplatnila jako zápůjčku, v rozporu s jejich skutečným právním důvodem. 3. Soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných z provedených listinných důkazů a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Žalobkyně od června 2022 do září 2022 poskytla žalované celkem částku ve výši 520 000 Kč. Dne [datum] odeslala žalobkyně ze svého účtu č. [bankovní účet] vedeného u [anonymizováno] na účet žalované č. [bankovní účet] částku ve výši 150 000 Kč s poznámkou„ půjčka pro [anonymizována tři slova]“, dne [datum] odeslala žalobkyně ze svého účtu č. [bankovní účet] vedeného u [anonymizováno] na účet žalované č. [bankovní účet] částku ve výši 300 000 Kč, o čemž byla žalovaná informována prostřednictvím zprávy [anonymizováno] a dne [datum] odeslala žalobkyně ze svého účtu č. [bankovní účet] vedeného u [anonymizováno] na účet žalované č. [bankovní účet] částku ve výši 40 000 Kč s poznámkou„ půjčka pro [anonymizována tři slova]“. Dále žalobkyně odeslala dne [datum] ze svého účtu č. [bankovní účet] vedeného u [anonymizováno] na účet žalované č. [bankovní účet] částku ve výši 30 000 Kč s poznámkou„ půjčka pro [anonymizována tři slova]“, kterou žalovaná vrátila žalobkyni převodem na účet dne [datum] s poznámkou„ splátka půjčky“ (viz Potvrzení [anonymizováno] o provedení transakce ze dne [datum], [datum] a [datum], Výpis z účtu žalobkyně za minulý půlrok dle čísla účtu protistrany a kódu banky, Text zprávy přes aplikaci [anonymizováno]). Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě celkové dlužné částky ve výši 930 886 Kč, a to do [datum] s tím, že součástí výzvy byl i seznam pohledávek mezi nimiž byla uvedena i půjčka ze dne [datum] ve výši 150 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 300 000 Kč a ze dne [datum] ve výši 40 000 Kč (viz Výzva k úhradě dlužné částky – předžalobní upomínka ze dne [datum]). Žalovaná v reakci na shora uvedenou výzvu dopisem ze dne [datum] žalobkyni ohledně půjček sdělila, že se jednalo o investici do společného podnikání a že dosud nebyla sjednána její splatnost, a nemůže akceptovat splatnost ke dni [datum] s tím, že je připravena o splatnosti jednat (viz Reakce na předžalobní upomínku ze dne [datum]). Žalobkyně následně dopisem ze dne [datum] žalované sdělila, že výzvu ze dne [datum] má považovat za den výpovědi smlouvy a že očekává splacení částky celkem ve výši 490 000 Kč nejpozději do [datum] ve smyslu ust. § 2393 občanského zákoníku (viz Stanovisko žalobkyně ze dne [datum]). 5. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Dle § 2393 odst 1 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. 7. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a to z níže vyložených důvodů. 8. Žalobkyni se listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení uvedená v žalobě, tedy že s žalovanou platně uzavřela v ústní formě Smlouvu o zápůjčce, na základě které zapůjčila žalované částku ve výši 490 000 Kč, a to postupně ve třech částkách, dne [datum] částku ve výši 150 000 Kč, dne [datum] částku ve výši 300 000 Kč a dne [datum] částku ve výši 40 000 Kč, a že žalovaná porušila svou smluvní povinnost, když přes výzvu žalobkyně ze dne [datum] a přes urgenci ze dne [datum] zapůjčenou částku ve výši 490 000 Kč v zákonem stanovené výpovědní lhůtě 6 týdnů, tj. do [datum], žalobkyni nevrátila. 9. Žalovaná a její právní zástupce se k jednání soudu dne [datum] bez omluvy nedostavili. 10. Za popsané procesní situace soud jednal podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalované (jejího zástupce), neboť podmínky pro odročení jednání (k němuž může dojít jen z důležitých důvodů) nebyly shledány. To, že účastník řízení (jeho zástupce) nerealizuje své právo účastnit se nařízeného jednání před soudem není překážkou dalšího postupu soudu (§ 100 odst. 1 o.s.ř.), tato skutečnost není rozhodně důvodem k odročení jednání. 11. Je-li třeba doplnit či upřesnit tvrzení týkající se věci, popř. označit další důkazy k prokázání odůvodněnosti procesního postoje účastníka, je soud povinen postupovat podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. 12. Poučení dle § 118a odst. 1, 2, 3 o. s. ř. (stejně jako poučení podle ust. § 119a o. s. ř. o neúplné apelaci ovládající řízení před soudem druhého stupně) se však poskytují jen účastníkovi (jeho zástupci, zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (zástupce, zmocněnce), zabránil účastník (zástupce, zmocněnec) svou nepřítomností soudu, aby mu poskytl potřebná poučení. Jen z důvodu, aby bylo možno poskytnout nepřítomnému účastníkovi (zástupci, zmocněnci) uvedené poučení, není potřebné jednání odročovat. Přitom není rozhodné, zda se účastník (zástupce, zmocněnec) nedostavil k jednání omluveně či bez omluvy. Zjednodušeně řečeno účastník tím, že se sám nebo prostřednictvím zástupce, pokud si ho zvolil, k nařízenému jednání nedostavil, se tím sám jednou pro vždy zbavil možnosti, aby mu soud potřebná poučení poskytl. Soud sám důkazy nevyhledává, neboť důkazní povinnost ve sporném řízení je ve smyslu § 120 odst. 1 věta první o. s. ř. na účastnících řízení, protože tito jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Teprve v případě, že se po provedení důkazů v průběhu jednání ukáže, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti, nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej o tom, v čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nedoplnění této výzvy. Zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy (§ 118a odst. 1 a 3 o. s. ř). Pokud se účastník z vlastní vůle nedostaví k ústnímu jednání, musí si být jist, že jim předložené důkazy jsou úplné a postačí k prokázání jeho skutkových tvrzení. 13. V případě, že by se žalovaná dostavila k jednání dne [datum] (případně její právní zástupce) dostalo by se jí poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a výzvy (stejně jako ještě před nařízením jednání), aby bezodkladně doplnila veškeré důkazy, které by prokazovaly její tvrzení, že se nejednalo v daném případě o zápůjčku, ale o investici do společného podnikání, zároveň by byla poučena o následcích nesplnění této výzvy. Svou neúčastí (včetně svého zástupce) na jednání se tak sama připravila o možnost na tuto výzvu reagovat. 14. Ačkoli obranná tvrzení žalované spočívala v tom, že poskytnuté plnění nebylo zápůjčkou, ale investicí do společného podnikání, pro toto své tvrzení soudu nepředložila žádný důkaz a tvrzení žalované tak zůstalo pouze v rovině ničím neprokázaného tvrzení. 15. S ohledem na shora uvedené proto soud uzavřel, že žalobkyně, která se smluvně zavázala poskytnout žalované zápůjčku, svůj závazek splnila, když žalované poskytla postupně celkem částku ve výši 490 000 Kč (což má soud za prokázané Potvrzením [anonymizováno] o provedení transakce) a kdy to byla naopak žalovaná, která porušila svou povinnost vyplývající z uzavřené smlouvy, když v zákonem stanovené výpovědní lhůtě 6 týdnů od výzvy k plnění, tj. do [datum], uvedenou dlužnou částku žalobkyni nevrátila. Proto soud rozhodl ve smyslu žaloby tak, že této v plném rozsahu vyhověl, a to včetně požadavku na zaplacení zákonného úroku