7 C 155/2023-36 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 14 310 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 5 440 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek ve výši 530 Kč za komfortní splácení zápůjčky, částku 1 500 Kč jako poplatek za zpracování zápůjčky, kapitalizované smluvní úroky za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 060 Kč s úrokovou sazbou ve výši 18,44 % ročně. Žalovaný se zavázal splatit jistinu, smluvní úrok a poplatky v 45týdenních splátkách po 344 Kč, kdy poslední splátka měla připadnout na [datum] Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum], celkově na splátkách uhradil 350 Kč. Ke dni [datum] činila dlužná jistina 9 650 Kč a dlužný poplatek 4 660 Kč. Jelikož nebyla dlužná částka řádně hrazena, úročí se jistina ve výši 9 650 Kč úrokem ve výši 18,44 % ročně, a to od [datum]. Na základě smlouvy ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem 21 351,91 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 14 310 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 9 650 Kč a z dlužných poplatků ve výši 4 660 Kč, dále uplatňuje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 647,53 Kč (18,44 % ročně z jistiny 9 650 Kč od [datum] do [datum]), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 986,58 Kč (8,50 % ročně z jistiny 9 650 Kč od [datum] do [datum]), smluvní úrok 18,44 % ročně z dlužné částky 9 650 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z dlužné částky 9 650 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný dluh neuhradil ani přes výzvu k plnění uskutečněnou prostřednictvím zástupce žalobkyně. 2. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně splnila svou zákonnou povinnost, kdy posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, a to na základě informací získaných od žalované. Žalovaný byl dotazována na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, kdy tyto informace byly ověřovány proti dokladům vyžádaným od žalovaného. Právní předchůdkyně uzavřela, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná, a to s ohledem na tvrzení žalovaného, výplatních pásek a kontrolu insolvenčního rejstříku. Z informací, které žalovaný poskytl, bylo zjištěno, že má stálý příjem jako malíř pokojů ve výši 27 000 Kč měsíčně, nemá jinou zápůjčku ani kreditní kartu. Dále žalobkyně uvedla, že nemá k dispozici kopie dokumentů, které žalovaný pouze předložil při sjednávání a uzavírání smlouvy. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyzval soud žalovaného podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 5. Na základě předložených listin soud ve věci zjistil soud tento skutkový stav: 6. Ze zákaznické karty k žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že žalovaný bydlí s rodiči, má učňovské vzdělání, je svobodný a má jednu vyživovací povinnost. Pracuje na plný úvazek s příjmem 27 000 Kč čistého měsíčně, nemá žádné další splátky, kreditní kartu či spotřebitelský úvěr a měsíčně hradí 15 000 Kč. Ke kartě měly být předloženy dvě výplatní pásky. 7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], [IČO], poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč. Strany si sjednaly poplatek za poskytnutí finančních prostředků ve výši 4 090 Kč, přičemž tento sestával z úroku ve výši 2 060 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částky 530 Kč za doplňkovou službu a dále pojištění ve výši 1 350 Kč. Žalovaný měl celkově zaplatit 15 440 Kč. Dlužná částka měla být hrazena ve 45 splátkách ve výši 344 Kč, poslední splátka činila 304 Kč, úroková sazba v případě úhrady dlužné částky ve splátkách činila 44 %. 8. Ze smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že je spotřebitelský úvěr poskytnut dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 9. Z tabulky umoření ze dne [datum] bylo zjištěno, že dluh žalovaného činil 10 000 Kč, po zaplacení částky 350 Kč dne [datum] činil 9 650 Kč. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru za žalovaným č. smlouvy [číslo] byla následně postoupena na žalobkyni, řádek [číslo]. 11. Z oznámení ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky dopisem. 12. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky prostřednictvím zástupce žalobkyně. 13. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne [datum] byly ověřeny údaje žalobkyně. 14. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč Částku ve výši 15 440 Kč (sestávající se z úvěru ve výši 10 000 Kč, úroku ve výši 2 060 Kč, nákladů za zpracování smlouvy 1500 Kč, poplatku za služby 530 Kč a pojištění 1 350 Kč) měla žalovaný splatit v hotovosti v celkem v 45 splátkách ve výši 344 Kč s tím, že poslední splátka činí 304 Kč. Žalovaný se s úhradou úvěru dostal do prodlení. Žalovaný celkem uhradil 344 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným z výše uvedené smlouvy postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzvána dopisem zástupce žalobkyně, který mu byl odeslán dne [datum]. 15. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci. 16. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje 19. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 20. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 21. Podle § 2993 o.