7 C 87/2023-22 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobce se jako vlastník jednotky [číslo] na adrese [adresa], domáhal po žalovaném jejího vyklizení. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným jako nájemcem uzavřel dne [datum] nájemní smlouvu o nájmu bytové jednotky ve znění dodatku ze dne [datum] na dobu určitou do [datum]. Na základě dodatku byl s účinností ode dne [datum] žalovaný povinen hradit měsíčně nájemné ve výši 14 500 Kč včetně záloh na služby ve výši 3 500 Kč vždy nejpozději do 15. dne daného měsíce na měsíc následující. Žalovaný je v prodlení s úhradou nájmu za více než poslední tři měsíce a s úhradou nedoplatku na vyúčtování služeb za rok 2022. Žalobce zaslal dne [datum] žalovanému výpověď z nájmu bytu bez výpovědní lhůty za porušení zvlášť závažným způsobem, spočívajícím v nezaplacení nájemného za tři měsíce. Dne [datum] byla žalovanému doručena výpověď fikcí a následující den mu začala běžet lhůta pro vyklizení a předání jednotky, kdy tato uplynula dne [datum]. Žalovaný se však z bytové jednotky neodstěhoval. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním doručeným soudu dne [datum]. Uvedl, že byl dne [datum] vzat do výkonu trestu odnětí svobody (dále jako„ VTOS“) a tím se dostal do platební neschopnosti. Uvedl, že souhlasí s tím, že žalobci dluží nájemné za měsíc květen, má však za to, že celá věc mohla být vyřešena dříve. Dále uvedl, že nesouhlasí s dlužnou částkou za vyúčtování služeb za rok 2022. 3. Žalobce k vyjádření žalovaného dne [datum] uvedl, skutečnost, že je žalovaný ve VTOS mu nemůže být kladena k tíži a nemá vliv na nárok na úhradu dlužného nájemného. Žalobce dále uvedl, že žalovaný jej mohl o vzetí do VTOS informovat, když o probíhajícím trestním řízení a o následném umístění do vězení musel nepochybně vědět. 4. Soud věc za postupu podle ustanovení § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) projednal bez nařízení jednání, neboť žalobce s takovým postupem souhlasil a žalovaný proti tomu ničeho nenamítal. Soud vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 5. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 6. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro [anonymizováno] [část Prahy]. pracoviště [obec], pro [územní celek], kat. území [část obce], [list vlastnictví], soud zjistil, že vlastníkem bytové jednotky [číslo] je žalobce. 7. Ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce přenechal žalovanému výše specifikovanou jednotku k užívání do [datum]. 8. Z vyúčtování služeb za období roku 2022 k bytové jednotce [číslo] bylo zjištěno, že nedoplatek činí 18 061 Kč. 9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z příslušného podacího lístku soud zjistil, že zástupkyně žalobce odeslala žalovanému výzvu k dobrovolnému vyklizení předmětného bytu do 10 dní ode den doručení výpovědi. 10. Po provedeném dokazování a náležitém zhodnocení všech důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu. 11. Žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v domě na adrese [adresa]. Bytovou jednotku [číslo] v tomto domě měl v nájmu žalovaný. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou nájemného zaslal žalobce žalovanému výpověď z nájmu s okamžitou platností. Žalovaný neměl proti výpovědi námitek a do dvou měsíců nepodal návrh na přezkoumání výpovědi soudem. Žalovaný předmětný byt dosud nevyklidil. 12. Po právní stránce soud věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“). 13. Podle ustanovení § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 14. Podle ustanovení § 2202 odst. 1 o. z. pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části. 15. Dle § 2286 odst. 1, 2 o. z. výpověď nájmu bytu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná. 16. Dle § 2290 o. z. má nájemce právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla. 17. Dle § 2291 odst. 1, 2, 3 o. z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil--li nájemné a náklady za služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí, nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží. 18. Dle § 2292 o. z. odevzdá nájemce byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. 19. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný netvrdil, že by ve stanovené lhůtě podal žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi, soud se tedy v řízení o vyklizení již důvodností výpovědi nebyl oprávněn zabývat. Žalovaný ani nedůvodnost výpovědi nenamítal. Výpověď nájmu bytu přitom splňuje zákonné náležitosti (je písemná, obsahuje důvod výpovědi, výpovědní lhůtu i poučení o možnosti podat žalobu na určení neplatnosti výpovědi). Výpověď je proto platná, žalovaný však po uplynutí lhůty k vyklizení stanovené ve výpovědi užívá byt bez právního důvodu, a je proto povinen ho vyklidit. Soud tedy žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl. 20. Zdejší soud dodává, že je nepodstatné, že žalovaný je VTOS (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3025/2008, ze dne 26. 10. 2010). Žalovaný si byl vědom nehrazení nájemného jako i probíhajícího trestního řízení. V době mezi vydáním rozsudku, kterým byl žalovaný umístěn do VTOS a samotným nástupem do vězení mohl žalovaný o nastalé situaci žalobce informovat. 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč. Při určování výše nákladů řízení soud vyhodnotil výzvu k plnění jako jednoduchou výzvu dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., neboť výzva neobsahovala právní rozbor předpokládaný § 11 odst. 1 písm. d) a. t. Za vyjádření žalobce ze dne [datum] soud odměnu nepřiznal, neboť bylo vyjádření žalovaného zasláno žalobci na vědomí. 22. Lhůtu k vyklizení soud určil jako zákonnou dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť k určení jiné lhůty soud neshledal důvody.