20 C 232/2024-16 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 43 500 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedla, že dne 10. 5. 2023 uzavřela s žalovanou smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které téhož dne žalované poskytla na účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala načerpané peněžní prostředky žalobkyni vrátit ve lhůtě do 18. 7. 2023 a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 21 000 Kč. Současně se žalovaná zavázala pro případ prodlení se splácením úvěru uhradit žalobkyni smluvní pokutu, a to ve výši 500 Kč za každou splátku, se kterou se dostane do prodlení. Žalovaná provedla dílčí platby v celkové výši 10 000 Kč, svým povinnostem ze smlouvy však žalovaná nedostála, když se dostala do prodlení s úhradou pěti splátek (2 500 Kč) a ve stanovené lhůtě ani po jejím marném uplynutí ničeho z načerpaných peněžních prostředků žalobkyni nevrátila. Na svém dluhu žalovaná neuhradila ničeho ani k výzvě žalobkyně před podáním žaloby ze dne 8. 4. 2024. K samotné smlouvě o podnikatelském úvěru žalobkyně uvedla, že ta byla uzavřena prostředky komunikace na dálku skrze webové stránky , Anonymizováno, . Žalovaná se na stránkách zaregistrovala zadáním svých osobních údajů a nahrála doklad své totožnosti. Žalobkyně platnost nahraného dokladu ověřila, stejně jakožto ověřila skrze autorizační platbu ve výši 1 Kč i skutečnost, že vlastníkem sděleného účtu č. , č. účtu, je právě žalovaná. Poté byl žalované zřízen uživatelský účet, na který žalobkyně podle parametrů nastavených žalovanou nahrála návrh smlouvy o podnikatelském úvěru. Žalovaná návrh akceptovala zadáním uživatelského jména a kódu poslaného jí SMS zprávou.2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se nevyjádřila.3. Soud za postupu podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), věc projednal, aniž by nařizoval jednání, neboť seznal, že lze o podané žalobě rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně žádný z nich k učiněné výzvě soudu o nařízení jednání nepožádal (§ 101 odst. 4 OSŘ).4. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:5. Ze sdělení banky a z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne 10. 5. 2023 byly žalobkyní na účet žalované č. , č. účtu, zaslány peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč.6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 8. 4. 2024 včetně podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně dne 8. 4. 2024 vyzvala žalovanou, aby svůj dluh vyrovnala ve lhůtě tří dnů ode dne doručení výzvy. Výzvu žalobkyně odeslala žalované shodně dne 8. 4. 2024.7. Soud nečinil žádná skutková zjištění z listiny smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, ze dne 10. 5. 2023, když z důvodů, jak rozvedených níže, nevzal za prokázané její uzavření účastníky. Žalobkyně předložila k podané žalobě ještě výtisk s názvem „payment info“ a kopii občanského průkazu žalované, ani z těchto listin soud žádná skutková zjištění nečinil, když jde co do procesu uzavření smlouvy o důkazy zcela nedostatečné, neschopné zvrátit zjištěný skutkový stav věci. Žalovanou nicméně nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by žalobkyni vrátila načerpané peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč.8. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:9. Dne 10. 5. 2023 byly žalobkyní na účet žalované č. , č. účtu, zaslány peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná na nich žalobkyni nevrátila ničeho. Na výzvu žalobkyně ze dne 8. 4. 2024, která byla žalované odeslána shodně téhož dne, žalovaná nijak nereagovala a ve výzvou poskytnuté třídenní lhůtě peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč žalobkyni nevrátila.10. Soud však zohlednil tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná splatila v dílčích platbách částku ve výši 10 000 Kč, kterou soud vzhledem k absenci smlouvy o úvěru soud započetl na dlužnou částku ve výši 30 000 Kč.11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:12. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.13. Podle § 562 OZ, písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (odst. 1). Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý (odst. 2).14. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.15. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena tvrzená smlouva o podnikatelském úvěru, když dotčená listina byla předložena bez podpisu žalované. Co do procesu jejího uzavření byla soudu předložena kopie občanského průkazu žalované a informace o autorizační platbě ve výši 1 Kč provedené z účtu žalované na účet žalobkyně. Tyto listiny však sloužily toliko ke zřízení uživatelského účtu žalované, při následném vytváření návrhu smlouvy o podnikatelském úvěru již totožnost žalované nijak ověřována nebyla. Soud si je vědom, že smlouva měla být uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku, ale ani v takovém případě nelze rezignovat na požadavek jasného určení stran a obsahu smlouvy. SMS kód nahrazující podpis žalované na návrhu smlouvy o podnikatelském úvěru není dostačující k identifikaci osoby ve smyslu § 562 odst. 1 OZ, pokud nebyla vyloučena možnost, že blíže neztotožněná osoba zadala údaje žalované bez jejího vědomí (přihlášení do uživatelského účtu, opsání SMS kódu). Stejně tak SMS kód nahrazující podpis žalované nelze považovat ve smyslu § 7 zákona 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, za zaručený či uznávaný elektronický podpis nebo jiný typ elektronického podpisu jednoznačně spojený s podepisující osobou, umožňující identifikaci podepisující osoby. Uzavřeno tak, v projednávané věci nebylo prokázáno, že by žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu ve znění, ve kterém byla předložena soudu, potažmo že by s ní vůbec nějakou smlouvu uzavřela.16. Podle § 2991 OZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).17. Podle § 1958 odst. 2 OZ, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.18. Podle § 573 OZ, má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.19. Podle § 1968 věty první OZ, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.20. Podle § 1970 OZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.21. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno poukázání peněžních prostředků ve výši 30 000 Kč žalobkyní na účet žalované, avšak nebyl prokázán právní důvod (uzavření smlouvy), na jehož základě měla být částka poskytnuta, představují žalovanou načerpané peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč ve smyslu § 2991 OZ bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna žalobkyni vrátit.22. Dlužnou částku 30 000 Kč je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit podle § 1970 OZ spolu s úrokem z prodlení, jehož výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Při stanovení splatnosti dluhu soud vycházel z § 1958 odst. 2 OZ, modifikovaného lhůtou k plnění poskytnutou žalobkyní ve výzvě ze dne 11. 3. 2024 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve lhůtě tří dnů s tím, že výzvu ji odeslala shodně dne 8. 4. 2024. Podle § 573 OZ se má za to, že výzva byla žalované doručena dne 11. 4. 2054, a proto byla povinna žalobkyni v souladu s poskytnutou lhůtou plnit nejpozději dne 15. 4. 2024. Vzhledem k tomu, že tak ne