20 C 394/2022-140 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 9. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví k bytové jednotce specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně navrhla, aby zrušené spoluvlastnictví bylo vypořádáno tak, že spoluvlastnický podíl žalovaného k řešenému bytu o velikosti id. ½ včetně podílu na společných částech domu a pozemku spojených s tímto bytem bude přikázán do jejího výlučného vlastnictví, za což žalobkyně uhradí žalovanému částku 2 500 000 Kč. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 15. 11. 2018, č.j. 11 C 515/2018-8, bylo rozvedeno manželství účastníků. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 8. 1. 2019. V rámci rozvodového řízení uzavřeli manželé dne 1. 8. 2018 dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, o úpravě práv a povinností společného bydlení a vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu. Účastníci řízení však na základě této dohody ve stanovené lhůtě společné jmění manželů nevypořádali (nebyl podán příslušný návrh na vklad do katastru nemovitostí), a tak došlo k uplatnění nevyvratitelné domněnky způsobu vypořádání společného jmění manželů dle § 741 občanského zákoníku a každý z účastníků (bývalých manželů) je tak spoluvlastníkem ideální ½ podílu na předmětném bytu. Žalovaný se nedohodl s žalobkyní na vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytu, i když k tomu byl žalobkyní písemně vyzván.2. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že on má také zájem nabýt předmětný byt do svého vlastnictví a je připraven se s žalobkyní vypořádat dle aktuální tržní ceny bytové jednotky.3. Soud ve věci provedl následující důkazy (odst. 4. – 14. tohoto rozsudku).4. Z dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, o úpravě práv a povinností společného bydlení a o vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu ze dne 1. 8. 2018 (č.l. 6) soud zjistil, že účastníci se dohodli na tom, že bytová jednotka č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , LV , Anonymizováno, , společně s podílem , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ů , adresa, , obec , adresa, , LV , Anonymizováno, , bude mezi účastníky rozdělena rovným dílem, tedy každý z účastníků bude vlastníkem ½ bytové jednotky.5. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 15. 11. 2018, č.j. 11 C 515/2018-8, které nabylo právní moci dne 8. 1. 2019 (č.l. 9), má soud za zjištěné, že manželství účastníků bylo rozvedeno.6. Z výpisů z katastru nemovitostí k datu 20. 2. 2014 (č.l. 11) a k datu 25. 4. 2024 (č.l. 125) soud zjistil, že jednotka č. , Anonymizováno, , byt, zapsaná na LV , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , je v katastru nemovitostí evidována ve vlastnictví účastníků – ve společném jmění manželů (SJM). Na nemovitosti vázne zástavní právo pro pohledávku do výše 884 309 Kč s příslušenstvím ve prospěch , právnická osoba, .7. Z předžalobní upomínky ze dne 3. 6. 2022 (č.l. 13) má soud za zjištěné, že žalobkyně vyzvala žalovaného, aby vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytu č. , Anonymizováno, bylo provedeno tak, že spoluvlastnický podíl žalovaného bude převeden na žalobkyni, která mu za tento podíl uhradí částku 2 500 000 Kč.8. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně č. , č. účtu, u , právnická osoba, ze dne 19. 4. 2024, č. 2024/4 (č.l. 124) soud zjistil, že zůstatek na tomto účtu činil ke dni 19. 4. 2024 částku 2 616 930,02 Kč.9. Ze screenshotu z internetového bankovnictví žalobkyně (č.l. 123) má soud za zjištěné, že ke dni 6. 9. 2023 činil zůstatek na účtu žalobkyně u , právnická osoba, částku 2 614 271,17 Kč.10. Ze screenshotu z internetového bankovnictví žalobkyně u , právnická osoba, (č.l. 131) soud zjistil, že ke dni 25. 4. 2024 byl na tomto účtu zůstatek 362 732,30 Kč.11. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne 6. 11. 2023 od znalce , jméno FO, (č.l. 70) soud zjistil, že ke dni 2. 11. 2023 činila zjištěná cena (obvyklá hodnota) předmětné nemovitosti (bytu č. , Anonymizováno, včetně podílu na společných částech domu a pozemku) částku 5 394 400 Kč. Zástavní právo k předmětnému bytu ve prospěch , právnická osoba, nemá na konečnou hodnotu vliv, neboť je součástí celkové hodnoty.12. Z dodatku k posudku , Anonymizováno, ze dne 22. 3. 2024 od znalce , jméno FO, (č.l. 111) má soud za zjištěné, že obvyklá (tržní) cena předmětné nemovitosti (byt č. , Anonymizováno, ) činila ke dni 8. 1. 2019 (pozn. den zániku manželství účastníků) částku 4 354 300 Kč.13. Z výslechu znalce , jméno FO, provedeného u soudního jednání dne 25. 4. 2024 (č.l. 134) soud zjistil, že předmětný byt není dle znalce možné rozdělit, i když není znalcem z oboru stavebnictví. Od vypracování posudku se cena řešeného bytu nezměnila. Znalec pro posouzení obvyklé ceny bytu vycházel z metody nabídkových cen, neboť z metody reálných cen dle kupních smluv nelze takové ocenění provést.14. Z dalších provedených důkazů nezjistil soud žádné pro věc podstatné skutečnosti (potvrzení údajů hypotéčního úvěru č. , hodnota, ze dne 24. 10. 2023, výpis z úvěrového účtu žalobkyně u , právnická osoba, za období roku 2023, výpis z účtu úvěru ze stavebního spoření žalobkyně u , právnická osoba, za rok 2023).15. Dle § 741 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné,16. Dle § 1140 odst. 2 občanského zákoníku, platí, že každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.17. Dle § 1141 odst. 2 občanského zákoníku se spoluvlastníci vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.18. Dle § 1143 platí, že nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.19. Dle § 1144 odst. 2 občanského platí, že je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.20. Dle § 1147 občanského zákoníku plat, že není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.21. Na základě provedeného dokazování a řídíc se výše uvedenými zákonnými ustanoveními dospěl soud k jednoznačnému závěru, že jsou v daném případě splněny podmínky pro to, aby bylo zrušeno spoluvlastnictví účastníků k předmětnému bytu č. , Anonymizováno, v k.ú , adresa, , obec , adresa, , včetně podílu na společných částech domu a pozemku dle § 1143 občanského zákoníku. V řízení bylo prokázáno, že předmětný byt, který je v současnosti ve spoluvlastnictví obou účastníků (oba mají podíl o velikosti ½ na základě § 741 písm. b) občanského zákoníku, když předtím vlastnili oba účastníci byt společně jako manželé v rámci SJM) nelze reálně rozdělit mezi účastníky rovným dílem (ani jeden z účastníků navíc o rozdělení bytu neprojevil v průběhu řízení zájem), a proto bylo nutné přistoupit k dalšímu způsobu vyřešení zrušení spoluvlastnictví, a to je přikázání věci, v daném případě bytu, za přiměřenou náhradu jednomu ze spoluvlastníků. Oba účastníci v řízení usilovali o to, aby se stali výlučnými vlastníky dosud společného bytu. Žalobkyně byla dokonce v jedné fázi řízení ochotna souhlasit s tím, že byt bude přikázán žalovanému za náhradu ve výši 2 500 000 Kč. Žalovaný si však ani v průběhu několika měsíců nebyl schopen tuto částku obstarat. Žalobkyně naopak v řízení prokázala, že je schopna žalovanému uhradit náhradu za jeho spoluvlastnický podíl ve výši 2 697 200 Kč, která odpovídá přesné polovině toho, co znalec uvedl, že je obvyklá cena řešeného bytu (5 394 400 Kč). Na základě těchto důvodů soud rozhodl tak, že spoluvlastnictví účastníků k předmětnému bytu zrušil a spoluvlastnický podíl žalovaného přikázal žalobkyni za náhradu žalovanému ve výši 2 697 200 Kč.22. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud vycházel ze stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, Pl. ÚS-st. 59/23, který řeší problematiku rozhodování o nákladech řízení právě v případě řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. V případě tohoto řízení se totiž jedná řízení s povahou iudicium duplex, když oba účastníci mohli podat žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a oba tak vzájemně byli v pozi