9 C 23/2025-37 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 29. 4. 2025 domáhala po žalovaném vyklizení a předání bytu č. , hodnota, o velikosti 1+1 a rozloze , Anonymizováno, , nacházejícím se v , Anonymizováno, podlaží domu č.p. , Anonymizováno, v , adresa, , kat. území , adresa, . Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně, které je svěřena správa nemovitostí ve vlastnictví obce, , Anonymizováno, , uzavřela se žalovaným na dobu určitou od 1. 2. 2024 do 31. 1. 2025 Smlouvu o nájmu bytu, na základě které přenechala žalovanému do užívání shora uvedený byt. Jelikož žalovaný během trvání nájmu nehradil nájemné a zálohy na služby, upozornila žalobkyně žalovaného dopisem ze dne 30. 9. 2024 na možnost výpovědi. K tomuto datu činil dluh žalovaného částku ve výši 55 148 Kč. Žalovaný ani poté svoji povinnost placení neplnil, Rada žalobkyně proto dne 18. 9. 2024 schválila udělení výpovědi žalovanému. Nájem předmětného bytu skončil doručením výpovědi žalovanému dne 19. 12. 2024 pro zvlášť závažné porušení povinnosti nájemce spočívající v naplacení nájemného. Žalovaný k datu výpovědi dlužil nájemné a zálohy za služby celkem ve výši 85 292 Kč. Žalovaný byl vyzván k vyklizení a předání bytu jeho správci, k čemuž mu byla stanovena lhůta jednoho měsíce. Zároveň byl žalovaný ve výpovědi poučen o svém právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu. Žalovaný však byt po skončení nájmu výpovědí ve stanovené lhůtě nevyklidil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřil, v důsledku čehož má soud za to, že s takovým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.)4. Soud na základě žalobkyní předložených listin zjistil ve věci tento skutkový stav: Žalobkyni je svěřena správa bytu č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , jejímž vlastníkem je , Anonymizováno, (viz výpis z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, ). Žalovaný se v uvedeném domě stal nájemcem bytu č. , hodnota, v , Anonymizováno, podlaží. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 2. 2024 do 31. 1. 2025 (viz Nájemní smlouva na dobu určitou NS č. , Anonymizováno, ze dne 19. 2. 2024). Podle předpisu platného od 1. 2. 2024 byl žalovaný povinen hradit žalobkyni nájemné a zálohu na služby celkem ve výši 10 048 Kč měsíčně (viz Evidenční list platný od 1. 2. 2024). Rada žalobkyně dne 18. 9. 2024 schválila ukončit žalovanému nájem bytu výpovědí (viz Usnesení , hodnota, ze dne 18. 9. 2024). Žalobkyně posléze dopisem ze dne 30. 9. 2024 vyzvala žalovaného k úhradě dlužného nájemného a nákladů za služby, současně žalovaného upozornila na možnost výpovědi z nájmu bytu pro případ, že neuhradí dlužné nájemné a zálohy na služby ve lhůtě 14 dnů od doručení upozornění. Uvedená výzva byla vložena do schránky žalovaného dne 23. 10. 2024. Ke dni 31. 8. 2024 žalovaný dlužil nájemné a zálohy na služby za 6 měsíců celkem ve výši 55 148 Kč. (viz Upozornění na výpověď nájmu bytu ze dne , datum, včetně doručenky, výpis z konta nájemce). Dne 6. 12. 2024 dala žalobkyně žalovanému výpověď z nájmu bytu bez výpovědní doby, a to z důvodu neuhrazeného nájemného a záloh za služby za dobu delší než 3 měsíce (konkrétně za měsíc březen až listopad 2024). Žalobkyně současně vyzvala žalovaného k vyklizení a předání bytu ve lhůtě jednoho měsíce od skončení nájmu, tj. od doručení výpovědi. Výpověď z nájmu bytu obsahovala rovněž poučení o tom, že žalovaný má možnost vznést proti této výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání výpovědi soudem. Výpověď byla žalovanému doručena dne 19. 12. 2024 (viz Výpověď z nájmu bytu ze dne 6. 12. 2024 včetně doručenky, výpis z konta nájemce). Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k vyklizení bytu dopisem ze dne 22. 4. 2025 (viz Výzva k dobrovolnému vyklizení nemovitostí ze dne 22. 4. 2025).5. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).6. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.7. Podle § 2202 odst. 1 o. z. pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se stanoví o věci, použije se i pro nájem její části.8. Podle § 2286 odst. 1 o. z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Podle druhého odstavce téhož ustanovení, vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.9. Podle § 2290 o. z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.10. Podle § 2291 odst. 1 o. z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení, nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. Podle třetího odstavce téhož ustanovení, neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.11. Podle § 2292 věty první a druhé o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem skončí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání.12. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.13. Podle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.14. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k tomu závěru. Mezi účastníky řízení byla platně uzavřena nájemní smlouva na dobu určitou od 1. 2. 2024 do 31. 12. 2024, na jejímž základě předala žalobkyně žalovanému do užívání předmět nájmu. Žalobkyně dala žalovanému výpověď bez výpovědní doby ve smyslu § 2291 odst. 1 o. z. pro porušení povinnosti nájemce zvlášť závažným způsobem, konkrétně nezaplacením nájemného a záloh na služby za dobu alespoň tří měsíců. Výpověď obsahuje všechny formální náležitosti stanovené v § 2286 odst. 1, 2 o. z. (je písemná, obsahuje poučení o možnosti podat námitky a žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi), obsahuje výpovědní důvod (§ 2291 odst. 3 o. z.) a splňuje též podmínku předchozí výzvy k odstranění závadného chování (§ 2291 odst. 3 o. z.). Výpověď je proto platná. Žalovaný ve stanovené lhůtě nepodal žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi podle § 2290 o. z. Žalovaný užívá byt po uplynutí lhůty k vyklizení bez právního důvodu. Soud neshledal žádné důvody, pro které by byl požadavek žalobkyně na vyklizení v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 8 o. z. Uložil tedy žalovanému podle § 1040, § 1042 o. z., aby byt vyklidil a předal žalobkyni.15. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na jejich náhradu v celkové výši 5 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a paušální náhrady podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníku řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč, v dané věci pak konkrétně za každý ze dvou účelně vynaložených úkonů (předžalobní výzva, návrh ve věci samé) podle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky celkem částka 600 Kč.16. Soud přitom nepovažuje právní zastoupení v případě žaloby na vyklizení bytu za účelně vynaložený náklad žalobkyně, coby městské části. V případě statutárních měst a jejich městských částí se podle ustálené judikatury presumuje, že jejich personální vybavení je dostatečné k tomu, aby byly schopny kvalifikovaně hájit své zájmy, aniž by musely vyhledávat právní pomoc advokátů, jejichž náklady pak nelze mít za účelně vynaložené, není-li v řízení prokázán opak (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 22 Cdo 2596/2015, usnesení téhož soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 25 Cdo 338