4 C 128/2026-33 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 23 243,17 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně na základě smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu č. , hodnota, uzavřené mezi ní a žalovanou dodávala na sjednané odběrné místo – , adresa, , plyn. Odebraný plyn za dobu od 7. 1. 2020 do 6. 1. 2021 vyúčtovala žalobkyně fakturou č. , hodnota, na částku 23 243,17 Kč, splatnou dnem 29. 1. 2021. Žalovaná neuhradila ničeho. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně úroky z prodlení ve výši dle příslušných právních předpisů.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žalobkyně vyslovila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlas, žalovaná ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádala.4. Z listinných důkazů nacházejících se ve spise soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu č. , hodnota, ze 17. 10. 2017, jejíž nedílnou součástí jsou Obchodní podmínky, bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala dodávat plyn do sjednaného odběrného místa na adrese , adresa, , a žalovaná se naopak zavázala za spotřebovaný plyn zaplatit žalobkyni úplatu. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou.6. Z faktury č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalované byl vyúčtován nedoplatek ve výši 23 243,17 Kč za dodávku plynu za dobu od 7. 1. 2020 do 6. 1. 2021, splatný dnem 29. 1. 2021.7. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu, na základě které žalobkyně dodávala žalované na sjednané odběrné místo – , adresa, , plyn, a žalovaná měla povinnost uhradit vyúčtovanou kupní cenu za dodávku plynu. To však za období od 7. 1. 2020 do 6. 1. 2021 žalovaná neučinila.8. Po právní stránce byla věc soudem posouzena podle § 72 odst. 2 věta prvá zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění platném a účinném v rozhodné době, dle kterého platí, že smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. Dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. V řízení bylo zjištěno a prokázáno, že mezi účastníky byla ve smyslu § 72 odst. 2 věta prvá zákona č. 458/2000 Sb., ve znění platném a účinném v rozhodné době, uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu pro odběrné místo na adrese , adresa, , na základě které vzniklo žalobkyni právo na zaplacení dodaného plynu podle dohodnutých podmínek a žalované povinnost dohodnutou cenu odebraného plynu zaplatit. Žalobkyně prokázala, že si vůči žalované své povinnosti ze smlouvy splnila, žalovaná však za dodaný plyn neuhradila vyúčtovanou kupní cenu. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že dlužnou částku v celkové výši 23 243,17 Kč za dodávku plynu za dobu od 7. 1. 2020 do 6. 1. 2021 uhradila, to však neučinila, a soud proto žalobě jako důvodné vyhověl. Nezaplacením ceny odebraného plynu se žalovaná zároveň dostala do prodlení s placením žalovaného závazku a žalobkyni tak vůči ní vznikl nárok požadovat vedle nedoplatku ceny za odebraný plyn také úroky z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne splatnosti faktury.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 019 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 930 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 243,17 Kč sestávající z částky 300 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci a zároveň před 1. 1. 2025 (převzetí a příprava zastoupení) včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 23 243,17 Kč sestávající z částky 400 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci a zároveň po 1. 1. 2025 (žaloba) včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu desítky pohledávek týkající se dodávky zemního plynu, přičemž právě řízení o nároku na úhradu dodávek zemního plynu lze považovat za jeden z typů řízení předpokládaných ust. § 14b advokátního tarifu a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, ve kterých jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde i minimální skutková individualizace, opakovaně se však jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. § 14b advokátního tarifu. Soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení i přes absenci předžalobní výzvy, jejíž zaslání ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby předvídá § 142a odst. 1 o. s. ř. Smyslem a účelem daného ustanovení je dát žalované možnost zaplatit dluh před podáním žaloby a předejít tak nákladům, které vznikají v průběhu řízení. Je zřejmé, že žalovaná o svém dluhu vůči žalobkyni věděla, neboť žalobkyně žalovanou pohledávku přihlásila do insolvenčního řízení vedeného u , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, za účasti žalované jako dlužnice. Žalovaná tedy měla již od roku 2021 možnost pohledávku žalobkyně uhradit, což neučinila, a neuhradila ji ani v průběhu nadepsaného řízení, ačkoliv jí byla soudem doručena žaloba a výzva k vyjádření. Smyslu a účelu ust. § 142a o. s. ř. tak bylo učiněno za dost, když žalovaná měla vědomost o existenci pohledávky žalobkyně a dostatečnou možnost k její úhradě, a lze tedy usuzovat, že i kdyby žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, nebyla by dlužná částka žalovanou uhrazena, proto soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015 sp. zn. 29 Cdo 4388/2013).