7 C 307/2025-67 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 36 616,23 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdkyně (, právnická osoba, , IČO , Anonymizováno, ) uzavřela s žalovaným dne 27. 2. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalovanému byly na základě uzavřené smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které mohl čerpat bezúčelově a opakovaně. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši dle článku 8 Smluvních podmínek. Žalovaný svým povinnostem nedostál, když na sjednaný úvěr zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně částku 75 310,80 Kč a načerpal 92 046,48 Kč, Úvěr byl žalobkyní zesplatněn ke dni 15. 9. 2024. Dne 28. 4. 2025 byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni s tím, že žalobkyni nezaplatil žalovaný na dluh již ničeho. Žalobkyně na základě uvedeného požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 30 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 900 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5 716,23 Kč do 15. 9. 2024, kapitalizovaných úroků ve výši 3 668,63 Kč od 16. 9. 2024 do 28. 4. 2025, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 462,34 Kč od 16. 9. 2024 do 28. 4. 2025, úroků ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 30 900 Kč od 29. 4.2025 do zaplacení. Žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, na tuto však nereagoval a ničeho neuhradil.2. V podání ze dne 22. 12. 2025 po výzvě soudu žalobkyně sdělila, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně řádně a s odbornou péčí. Vzala v potaz sociální a demografická data. Dále právní předchůdkyně vyhodnocovala transakce na běžném účtu žalovaného a zjistila, že žalovaný je schopen hradit úvěr ve výši 30 000 Kč.3. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.4. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, kdy soud má tedy za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.5. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 27. 2. 2023 podepsána smlouva o spotřebitelském úvěru. Smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal je právní předchůdkyni vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 60 % ročně. Celková částka při okamžité splatnosti byla ve výši 40 940,2 Kč. Úvěr měl žalovaný uhradit ve splátkách dle rozpisu plateb.7. Z tabulky umoření soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala žalovanému peněžní prostředky ve sjednané výši 92 046,48 Kč a žalovaný jí vrátil v součtu částku 75 310,28 Kč v období od 27. 2. 2023 do 15. 9. 2024.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy č. , hodnota, soud zjistil, že s účinností ke dni 28. 4. 2025 byla pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným vycházející ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, postoupena na žalobkyni.9. Z výzvy před zesplatněním dluhu ze dne 11. 8. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného, že pokud do 30 dní dluh nezaplatí, bude jeho dluh zesplatněn.10. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že žalovaný byl dopisem ze dne 28. 4. 2025 obeznámen o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za ním ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, na žalobkyni.11. Z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby dopisem ze dne 29. 7. 2025 žalobkyní vyzván, aby zcela vyrovnal svůj dluh ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , a to ve lhůtě do 13. 8. 2025.12. Z fotografie občanského průkazu žalovaného a jeho fotografie soud zjistil, že v době pořízení fotografie měl žalovaný platný občanský průkaz.13. Z pěti potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 7. 8. 2023 částku 30 000 Kč, dne 16. 1. 2024 částku 30 000 Kč, dne 22. 5. 2024 částku 1 286,48 Kč, dne 26. 4. 2024 částku 760 Kč a dne 27. 2. 2023 částku 30 000 Kč.14. Důkazy soud hodnotil jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti. Skutková zjištění z nich učiněná vytvořila propojený celek událostí představující skutkový stav věci.15. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:16. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 27. 2. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému téhož dne peněžní prostředky, které byl žalovaný oprávněn čerpat opakovaně do výše 30 000 Kč a žalovaný se je zavázal ve výši nejméně minimální splátky se smluvním úrokem ve výši 60 % ročně splácet. Žalovaný svým povinnostem ze smlouvy nedostál, když právní předchůdkyni žalobkyně uhradil pouze částku 75 310,28 Kč, načerpal 92 046,48 Kč. S účinností ke dni 28. 4. 2025 přešla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným ze smlouvy o úvěru na žalobkyni s tím, že žalobkyni žalovaný neuhradil ničeho dalšího, a to ani k výzvě ze dne 19. 7. 2025, ve které mu byla poskytnula lhůta k dobrovolnému plnění do 13. 8. 2025. Soud přes opakované výzvy nebyl schopen učinit skutkový závěr ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalbkyně.17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:18. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.19. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022 do 31. 12. 2023, dále jen „ZoSÚ“, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.20. Podle § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.21. Podle § 87 odst. 1,2 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.22. Podle § 580 odst. 1 o. z., v účinném znění, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžadují.23. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.24. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch p