Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení celkem částky 13 770 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný v dále uvedených dnech cestoval veřejnou hromadnou dopravou, kterou provozovala žalobkyně, čímž uzavřel smlouvu o přepravě. Následnou kontrolou revizorem žalobkyně se žalovaný ve všech případech neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný tedy porušil povinnosti cestujícího a žalobkyni vzniklo právo v každém jednotlivém případě na uhrazení jízdného ve výši 30 Kč a uhrazení přirážky ve výši 1 500 Kč. I přes výzvu žalovaný dosud dlužné částky neuhradil. Jednalo se o následující dny a veřejné hromadné prostředky:- dne 30. 6. 2022 dopravní prostředek linky C,- dne 5. 7. 2022 dopravní prostředek linky B,- dne 27. 9. 2022 dopravní prostředek linky č. , hodnota, ,- dne 13. 11. 2022 dopravní prostředek linky C,- dne 4. 12. 2022 dopravní prostředek linky č. , hodnota, ,- dne 3. 10. 2023 dopravní prostředek linky č. , hodnota, ,- dne 15. 10. 2023 dopravní prostředek linky č. , hodnota, ,- dne 23. 10. 2023 dopravní prostředek linky B,- dne 25. 10. 2023 dopravní prostředek linky č. , hodnota, .2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutková zjištění.5. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 30. 6. 2022 soud zjistil, že žalovaný uvedeného dne cestoval veřejným hromadným dopravním prostředkem – linkou C, který provozovala žalobkyně, a při přepravní kontrole se neprokázal jízdním dokladem. Žalovanému byla uložena vedle jízdného ve výši 30 Kč přirážka ve výši 1 500 Kč.6. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 5. 7. 2022 soud zjistil, že žalovaný uvedeného dne cestoval hromadným veřejným dopravním prostředkem – linkou B, který provozovala žalobkyně, a při přepravní kontrole se neprokázal jízdním dokladem. Žalovanému byla uložena vedle jízdného ve výši 30 Kč přirážka ve výši 1 500 Kč.7. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 27. 9. 2022 soud zjistil, že žalovaný uvedeného dne cestoval veřejným hromadným dopravním prostředkem – linkou č. , hodnota, , který provozovala žalobkyně, a při přepravní kontrole se neprokázal jízdním dokladem. Žalovanému byla uložena vedle jízdného ve výši 30 Kč přirážka ve výši 1 500 Kč.8. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 13. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaný uvedeného dne cestoval veřejným hromadným dopravním prostředkem – linkou C, který provozovala žalobkyně, a při přepravní kontrole se neprokázal jízdním dokladem. Žalovanému byla uložena vedle jízdného ve výši 30 Kč přirážka ve výši 1 500 Kč.9. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 4. 12. 2022 soud zjistil, že žalovaný uvedeného dne cestoval veřejným hromadným dopravním prostředkem – linkou č. , hodnota, , který provozovala žalobkyně, a při přepravní kontrole se neprokázal jízdním dokladem. Žalovanému byla uložena vedle jízdného ve výši 30 Kč přirážka ve výši 1 500 Kč.10. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 3. 10. 2023 soud zjistil, že žalovaný uvedeného dne cestoval veřejným hromadným dopravním prostředkem – linkou 20, který provozovala žalobkyně, a při přepravní kontrole se neprokázal jízdním dokladem. Žalovanému byla uložena vedle jízdného ve výši 30 Kč přirážka ve výši 1 500 Kč.11. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 15. 10. 2023 soud zjistil, že žalovaný uvedeného dne cestoval veřejným hromadným dopravním prostředkem – linkou č. , hodnota, , který provozovala žalobkyně, a při přepravní kontrole se neprokázal jízdním dokladem. Žalovanému byla uložena vedle jízdného ve výši 30 Kč přirážka ve výši 1 500 Kč.12. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 23. 10. 2023 soud zjistil, že žalovaný uvedeného dne cestoval veřejným hromadným dopravním prostředkem – linkou B, který provozovala žalobkyně, a při přepravní kontrole se neprokázal jízdním dokladem. Žalovanému byla uložena vedle jízdného ve výši 30 Kč přirážka ve výši 1 500 Kč.13. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 25. 10. 2023 soud zjistil, že žalovaný uvedeného dne cestoval veřejným hromadným dopravním prostředkem – linkou č. , hodnota, , který provozovala žalobkyně, a při přepravní kontrole se neprokázal jízdním dokladem. Žalovanému byla uložena vedle jízdného ve výši 30 Kč přirážka ve výši 1 500 Kč.14. Z informace pro cestující bylo zjištěno, že přirážka k jízdnému činí 1 500 Kč.15. Z čl. 8 smluvních přepravních podmínek pražské integrované dopravy a z informace pro cestujícího bylo zjištěno, že cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku 1 500 Kč. Z tarifu pražské integrované dopravy platného od 1. 4. 202023 pak soud zjistil, že tímto tarifem je stanovována výše jízdného.16. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 2. 2025 a potvrzení o odeslání písemnosti bylo zjištěno, že žalovaný byl o úhradu dlužných částek vyzván prostřednictvím právního zástupce žalobkyně a tato výzva byla žalovanému zaslána.17. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný cestoval ve dnech dne 30. 6. 2022, 5. 7. 2022, 27. 9. 2022, 13. 11. 2022, 4. 12. 2022, 3. 10. 2023, 15. 10. 2023, 23. 10. 2023 a 25. 10. 2023 veřejnými hromadnými dopravními prostředky, které provozovala žalobkyně, a při přepravní kontrole se ve všech případech neprokázal jízdním dokladem. Žalovanému proto byla v každém jednotlivém případě uložena vedle jízdného ve výši 30 Kč přirážka ve výši 1 500 Kč, které na místě neuhradil. O úhradu dlužných částek byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou.18. Po právní stránce byla věc soudem posouzena podle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), dle kterého smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dle ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, platí, že cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému a dle § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, platí, že na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Dle ust. § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, platí, že výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Dle ust. § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších přepisů, cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa pro doručování a číslo osobního dokladu. Dle ust. § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Dle ust. § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění pozdějších předpisů, platí, že uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem.19. Na základě skutkového stavu, jak je popsán již shora, posoudil soud jednání žalovaného dle ustanovení § 2550 o. z. ve spojení s ust. § 37 odst. 5 písm. b) a c) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a s ust. § 18a odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, s použitím smluvních přepravních podmínek pražské integrované dopravy (dopravce) ve znění účinném ke dni porušení tarifní kázně. V řízení bylo zjištěno a prokázáno, že žalovaný použil veřejného hromadného dopravního prostředku ve výše uvedených dnech a tím, že se neprokázal platnými jízdenkami, vzniklo žalobkyni jako dopravci v každém z těchto případů právo požadovat po žalovaném zaplacení jízdného (9x 30 Kč) a přirážky k jízdnému (9x 1 500 Kč). Na žalovaném pak bylo, aby tvrdil a prokázal, že pohledávky žalobkyně v celkové výši 13 770 Kč zaplatil, to však žalovaný neučinil. Na základě shora uvedeného proto soud žalobě jako důvodné vyhověl, a to včetně úroku z prodlení, na které žalobkyni vzniklo právo dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku (800 Kč) a mimosmluvní odměny právního zástupce žalobkyně podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „adv.t“). Odměna sestává ze 3 tří úkonů právní služby po 400 Kč (§ 14b odst. 1 adv.t. – převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby), paušální náhrady hotových výdajů za každý z těchto úkonů po 100 Kč (§ 14b odst. 6 písm. a) adv.t.) a náhrady za 21 % DPH ve výši 315 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.).