Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Uvedl, že žalobce a žalovaní jsou dlouholetí známí. Dne , datum, přišla žalobci SMS z telefonního čísla žalovaného, kde ho žalovaný žádá o půjčku ve výši , částka, , a to do konce března 2025. Žalobce žalovanému odpověděl, že mu částku ve výši , částka, do konce března 2025 půjčí. Žalobce zaslal částku ve výši , částka, na žalovaným určený účetještě téhož dne, tj. , datum, . Žalobce pro potvrzení dohody mezi účastníky k platbě připojil zprávu pro příjemce: půjčka do , datum, . Žalovaný však ani přes opakované výzvy a přísliby do dnešního dne žalobci nic neuhradil a s úhradou je tak v prodlení. Z toho důvodu žádá žalobce, aby mu žalovaný uhradil rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z dlužné částky, a to od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný zaslal prostřednictvím e-mailu soudu podání, ve kterém svůj nárok uznal, vyjádřil lítost a požádal o splátkový kalendář. Uvedené uznání nároku však nebylo opatřeno uznávaným elektronickým podpisem ani doplněno ve lhůtě 3 dnů předložením jeho originálu v souladu s § 42 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), soud proto k tomuto uznání nemohl přihlížet a vydat rozsudek pro uznání. V návaznosti na výzvu soudu pak žalovaný rovněž prostřednictvím e-mailu uvedl (opět bez uznávaného elektronického podpisu či předložením originálu), že navrhuje splátky ve výši , částka, vždy k poslednímu datu daného měsíce z důvodu několikanásobné exekuce. Opětovně vyjádřil lítost.3. Soud tedy věc projednal podle § 115a o. s. ř., tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.5. Z SMS komunikace účastníků ze dne , datum, a ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný požádal žalobce o půjčení , částka, do konce března 2025 a zaslal žalobci QR kód pro zaslání uvedené částky na účet č. , č. účtu, .6. Z potvrzení o odeslání zápůjčky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce odeslal dne , datum, na žalovaným uvedené číslo účtu částku , částka, s poznámkou „půjčka do , datum, “,7. Z SMS komunikace účastníků ze dne , datum, a , datum, soud zjistil, že žalovaný informoval žalobce, že částku nestihne vrátit, přislíbil, že peníze pošle co nejdříve.8. Z SMS komunikace účastníků ze dnů 2. 5., 10. 6. a , datum, soud zjistil, že žalovaný ani ke dni , datum, přes opakované urgence žalobce neuhradil žádnou část dlužné částky, ačkoliv byl žalobcem vyzván k úhradě její poloviny nejpozději do konce května 2025 a zbývající poloviny do konce června 2025.9. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, a informace k zásilce ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši , částka, .10. Z e-mailové komunikace mezi právní zástupkyní žalobce a žalovaným ze dne 10. až , datum, vyplývá, že žalobce nabídl žalovanému splátkový kalendář (4 splátky) s tím, že žalovanému byl zaslán návrh uznání dluhu s instrukcemi, že má podepsané uznání dluhu doručit právní zástupkyni žalobce nejpozději do , datum, .11. Z e-mailové komunikace mezi právní zástupkyní žalobce a žalovaným ze dne , datum, vyplývá, že žalovaný požádal o splátku maximálně , částka, , s čímž žalobce souhlasil. Z předložených důkazů ani z tvrzení žalobce však nevyplývá, že by nakonec k podepsání uznání dluhu žalovaným došlo.12. Soud dospěl dále k tomuto závěru o skutkovém stavu.13. Dne , datum, požádal žalovaný žalobce prostřednictvím SMS zprávy o zapůjčení částky , částka, s tím, že ji žalobci vrátí do konce března 2025. Žalobce s poskytnutím uvedené částky souhlasil a téhož dne zaslal částku , částka, na bankovní účet určený žalovaným. Žalovaný však poskytnutou částku ani přes opakované výzvy žalobce a předžalobní výzvu žalobci dosud nevrátil.14. Na základě popsaného skutkového stavu soud dospěl k následujícím právním závěrům ve věci.15. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.17. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.18. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., neboť žalobce přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, k volnému užití a žalovaný se zavázal tuto částku žalobci vrátit do , datum, . Žalovaný však svou povinnost ve sjednané době nesplnil, a dostal se proto od , datum, do prodlení podle § 1968 o. z. Žalobci tak vzniklo vedle práva na vrácení jistiny ve výši , částka, rovněž právo požadovat zákonný úrok z prodlení od , datum, do zaplacení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný dosud žalobci neuhradil ničeho. Soud proto žalobě v plném rozsahu výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl. Žádosti žalovaného o povolení splátek ve výši , částka, měsíčně však soud vyhovět nemohl. Žalovaný pouze uvedl, že je proti němu vedeno více exekučních řízení, toto tvrzení však nijak blíže nerozvedl, ani nijak nedoložil, a to ani přes výzvu soudu. Soud proto neměl za prokázané objektivní důvody, které by odůvodňovaly povolení plnění ve splátkách.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci a sepis žaloby). a z částky , částka, za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. Pro úplnost soud uvádí, že předžalobní výzvu ze dne , datum, nebylo pro absenci základního skutkového a právního rozboru možné považovat za úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.20. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám právní zástupkyně žalobce.