44 C 82/2017-538 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobci tvrdili, že spolu s žalovanou byli až do února 2020 podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] jehož součástí je dům [adresa] a pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Krč, obec Praha, na adrese nad Obcí II, [rok] [obec a číslo], a to žalobce a) s podílem o velikosti id. 1/3, žalobce b) s podílem o velikosti id. 1/6 a žalovaná s podílem o velikosti id. ½ vzhledem k celku. Vlastnictví k uvedeným nemovitostem účastníci (spolu s [jméno] [příjmení] s podílem též o velikosti id. 1/6, sestrou žalobců) získali dědictvím po otci žalobců a druhovi žalované panu [titul]. [jméno] [příjmení], který dne [datum] zemřel. Svůj podíl ideální 1/6 vzhledem k celku paní [jméno] [příjmení] darovala žalobci a) a dále smlouvou ze dne [datum] žalobci a) postoupila pohledávku plynoucí z nevyúčtovaného spoluvlastnictví účastníků za období od [datum] do [datum], tedy doby vlastnictví této spoluvlastnice. 2. Po smrti zůstavitele se mezi spoluvlastníky začaly projevovat neshody, které dle názoru žalobců vyvolala zejména žalovaná, která se při nakládání společnou věcí chovala, jako kdyby byla jejich vlastnicí výlučnou. V domě, kde se dle určení otce žalobců nachází 3 byty a garáž, jednak bydlí a jednak uzavírá nájemní smlouvy s dalšími osobami bez souhlasu a vědomí žalobců a navíc z placeného nájemného nevyplácí žalobcům žádné podíly a nepodílí se na platbách spojených s vlastnictvím a provozem. 3. Žalobci vypracovali dokument pro rozdělení příjmů z pronájmu bytových jednotek v domě, včetně vyúčtování provozu bytového domu, kde byl zjištěn dluh žalované vůči žalobcům. Žalovanou žalobci vyzvali k vyjádření k této listině a k uzavření dohody, žalovaná však nijak nereagovala. 4. Předmětem sporu v posledním znění žaloby (soudem připuštěné usnesením ze dne 26. 5. 2021 čj. 44C 82/2017 – 408), byl nárok žalobců vůči žalované ve výši [částka], tuto částku žalobci rozdělili dle velikosti podílu na nemovitostech pro žalobce a) ve výši [částka] a pro žalobce b) ve výši [částka] a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení žalovanou, která dle názoru žalobců za účelem pronájmu využívala bytový dům v rozsahu větším, než činí její spoluvlastnický podíl, a to bez dohody s žalobci. Spoluvlastnictví účastníků trvalo až do konce února [rok], kdy byl dům prodán. 5. Dle dohody účastníků a dle žalobci změněné žaloby (viz odst. 4. tohoto rozsudku) již v době rozhodování soudu ve věci samé nebyly Předmětem sporu původně uplatňované nároky z titulu nákladů stran na provoz domu a na služby s užíváním nemovitostí spojené. 6. Žalobci tvrdili, že žalovaná v domě užívala 1. a 2. podzemní podlaží, tedy byt a další místnost – fitness (tělocvična, sauna, sociální zařízení) o celkové výměře 192m2 – což je 42% výměry plochy domu (dále jen„ byt [číslo]“). Kromě prostoru užívaného žalovanou, se v domě nacházely další dva byty, a sice v 1. nadzemním podlaží byt o rozloze 94,8 m2 – což je 20% celkové plochy domu (dále jen„ byt [číslo]“) a ve 2. a 3. nadzemním podlaží další byt - mezonetový o celkové výměře 173,45 m2 – což je 38% celkové plochy domu (dále jen„ byt [číslo]“). 7. Žalobci ve vztahu k bytu [číslo] požadovali za období od [datum] do [datum] na žalované celkem částku [částka], ve vztahu k bytu [číslo] za období od [datum] do [datum] celkem částku [částka], což ve výsledku podle velikosti podílů činí částky ve výroku rozhodnutí uvedené. 8. Výzvou ze dne [datum] žalobci žalovanou vyzvali k úhradě částky [částka] žalovaná na jejich výzvu nezaplatila ničeho. 9. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Proti žalobci uplatněnému nároku ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že předmětné nemovitosti aktivně užívá z titulu svého vlastnického práva a v jednom z bytů bydlí. V tomto bytě žije dlouhodobě, dříve jej užívala společně se zemřelým [titul] [celé jméno žalobce], jehož nespornou vůlí zjevně bylo, aby nemovitosti užívala i nadále. Dále žalovaná uvedla, že k nemovitostem má velmi kladný a osobní vztah, řádně je spravuje, provádí údržbu, opravy, pečuje o zahradu, zajišťuje úklid a potřebné služby a to výlučně ze svých prostředků. Namítala, že nemá a nikdy neměla přístup ke společnému účtu, neměla tedy ani přístup k prostředkům na tomto účtu uloženým a též jí nikdy nebylo doručeno žádné vyúčtování. Další 2 byty, které se v domě nacházejí, byly běžně předmětem pronájmu již za života [titul] [celé jméno žalobce], a pokud žalovaná některou nájemní smlouvu uzavřela sama, bylo to z vůle nadpoloviční většiny spoluvlastníků. 10. Konečně žalovaná namítala, že ze strany žalobců byla opakovaně projevena snaha znepříjemnit a znemožnit jí užívání nemovitosti, např. odpojením přívodu elektrické energie, výměnou vložky zámku, pohybem cizích osob po domě. 11. Mezi účastníky nebylo sporu o velikosti spoluvlastnického podílu každého z nich, tedy žalovaná s podílem id. ½, žalobce a) s podílem o velikosti id. 1/3 a žalobce b) o velikosti id. 1/6 (navíc prokázáno výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú, [část obce], mediační dohodou sepsanou dne [datum] [celé jméno mediátorky], rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 4 dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], v řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení] [datum narození] a smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalovaná ničeho nenamítala proti tvrzenému postoupení pohledávky žalobci a) a stejně tak potvrdila, že ani jeden z žalobců dům neužíval. V domě nebyly vymezeny bytové jednotky, dle určení vlastníka je prostor v domě určen k využití jako 3 byty a garáž a to tak, jak je popsáno žalobci v žalobě. Spoluvlastnictví účastníků trvalo do konce února [rok]. 12. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr skutkový: Žalovaná byla družkou zůstavitele (otce obou žalobců) a s ním též bydlela v domě [adresa] na adrese nad [anonymizováno] II, [rok] [obec a číslo], konkrétně v bytě [číslo] (1. a 2. podzemní podlaží) tohoto domu, který je vystavěn ve svahu, takže bytu s přístupem přímo do zahrady. Tento prostor byl výslovně zmíněn v závěti zůstavitele s výslovným jeho přáním, aby po jeho smrti tento prostor užívala žalovaná i nadále (viz nesporná tvrzení účastníků, text závěti zůstavitele sepsané ve formě notářského zápisu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] sepsaného notářkou v [obec] JUDr. [jméno] [příjmení] potvrzený i oběma procesními stranami, protokol o místním šetření ze dne [datum] a vyjádřením žalované). Ostatní byty v domě pak byly využívány k bydlení jiných osob než vlastníků. 13. K bytu [číslo] (1. a 2. podzemní podlaží): žalovaná při jednání soudu dne [datum] uvedla, že v tomto bytě bydlela do dubna [rok]; odstěhovala se, neboť již v lednu tohoto roku zakoupila jinou nemovitost, do které se po drobných úpravách nastěhovala. Toto obranné tvrzení žalované soud považuje za účelové, nekorespondující s dalšími vyjádřeními žalované z období předcházejícího i následujícího. Předně je v rozporu se zjištěními soudu při místním šetření dne [datum]. Byt v 1. podzemním podlaží tehdy žalovaná sama označila jako byt, který užívá, stejně tak jako šatnu a zabudované skříně v chodbě mezi 1. a 2. podzemním podlažím. Prostor ve 2. podzemním podlaží, který byl určen k užívání spolu s bytem v 1. podzemním podlaží, byl v době místního šetření soudu zařízen jako tělocvična, byly zde umístěny další movité věci a využití pro wellness bylo znemožněno demontáží speciálních saunových dveří žalovanou (viz vyjádření žalované a protokol o místním šetření vč. fotodokumentace). Žalovaná tedy zřetelně vyslyšela přání svého zemřelého druha, a prostor ve 2. a 1. podzemním podlaží využívala pro svou potřebu i po smrti zůstavitele. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení žalovaná netvrdila ani neprokazovala, že by změnu/ukončení užívání tohoto prostoru s ostatními spoluvlastníky projednala, anebo jim prostor předala, lze uzavřít, že žalovaná měla uvedený prostor k dispozici pro svou potřebu až do února [rok]. 14. K bytu [číslo] (1. nadzemní podlaží): mezi účastníky nebylo sporu o tom, že až do [datum] (tedy od [datum]) tento byt užíval nájemce [jméno] [příjmení], na základě nájemné smlouvy uzavřené ještě s [titul] [celé jméno žalobce]; nájemné bylo sjednáno ve výši [částka] + [částka] poplatky za služby s nájmem poskytované. Tento nájemce platil nájemné na účet určený v nájemní smlouvě, tedy účet založený [titul] [celé jméno žalobce]. V tomto případě se platby za služby nájemce placené nezúčtovávaly a každý ze spoluvlastníků hradil náklady podle smluv, které s dodavateli uzavřel. V září [rok] se žalované podařilo najít nové nájemce tohoto bytu, a sice paní [jméno] [příjmení] a svědka [jméno] [příjmení], se kterými uzavřela nájemní smlouvu na dobu neurčitou pouze sama žalovaná. Nájemné bylo sjednáno ve výši [částka] a poplatky za služby paušálem ve výši [částka]. Od [datum] pak byla nájemní smlouva změněna a nájemcem byl nadále již pouze svědek [jméno] [příjmení] (viz kromě nesporných vyjádření účastníků též výpověď svědka [jméno] [příjmení]). Tvrzení žalobců, že o nájemní smlouvě nebyla mezi spo