55 C 192/2021 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se po žalované domáhal vydání jízdního horského kola značky Trek X-Caliber 8 (radioactiv Red/Trek [příjmení]) 2021 – [anonymizována tři slova] (dále jen„ jízdní kolo“). Tvrdil, že se vlastníkem jízdního kola stal na základě kupní smlouvy uzavřené dne 10. 8. 2020 se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Pro případ, že žalovaná jízdní kolo již nemá v dispozici nebo je žalobci nebude moci vydat z jiného důvodu, navrhl, aby byla žalované uložena povinnost žalobci uhradit částku ve výši 27 131 Kč, odpovídající kupní ceně tohoto kola. Žalobce jízdní kolo následně po jeho koupi půjčil žalované, se kterou měl romantický vztah, aby mohli společně trávit čas jízdou na kole. Poté, co se žalovaná přestala se žalobcem stýkat, ji žalobce požádal o vrácení jízdního kola, a to telefonicky, písemně i e-mailem. Podle žalobce je zcela logické, že neměl v úmyslu žalované jízdní kolo v hodnotě téměř 30 000 Kč po dvou týdnech známosti darovat. Žalovaná přesto jízdní kolo žalobci odmítla vrátit. U sebe má žalovaná jízdní kolo pouze proto, že na něm byly již při převzetí drobné vady, které měly být odstraněny. Žalovaná bydlela poblíž prodejny, kde žalobce jízdní kolo koupil, proto měla servis zařídit. Z tohoto důvodu žalobce žalované svěřil i doklad o prodeji. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Jízdní kolo je její, neboť se jednalo o dárek od žalobce. Jejich vztah se žalobcem byl sice krátký, ale zato intenzivní. Oba rádi jezdí na kole. Žalovaná měla v předmětné době problémy s vízem, z čehož byla smutná. Žalobce jí chtěl udělat radost, proto jí koupil kolo. Za tím účelem jeli dne [datum] do prodejny [právnická osoba], kde ji žalobce vyzval, aby si kolo vybrala, že jí ho koupí. Na kole se v prodejně projela, váhala mezi oranžovou a červenou barvou. Nakonec si jízdní kolo vybrala a žalobce ho v hotovosti zaplatil. Žalovaná obdržela originál faktury i zákaznickou kartu. Po koupi a převzetí jízdního kola odešla k sobě domů i s jízdním kolem. Kdyby jí žalobce chtěl jízdní kolo pouze půjčit, tak by s tím nesouhlasila, neboť by si jízdní kolo mohla vypůjčit v půjčovně. Žalobce a žalovaná společně jezdili na výlety, po kterých žalobce žalovanou i s jízdním kolem odvezl k ní domů. O půjčení kola nebyla až do okamžiku rozchodu řeč. 3. Soud vzal ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř. za svá jako skutková zjištění shodná tvrzení účastníků, že účastníci byli v krátkém (dvoutýdenním) partnerském vztahu a dne 10. 8. 2021 se společně dostavili do prodejny jízdních kol, kde došlo ke koupi jízdního kola. Kupní cenu za jízdní kolo ve výši 27 131 Kč uhradil v hotovosti žalobce. Faktura osvědčující koupi kola byla svěřena žalované. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav. 5. V den nákupu jízdního kola byli společně žalobce a žalovaná nejprve na úřadě ohledně víza pro žalovanou. Následně měl žalobce v úmyslu vymyslet program, aby účastníci vyplnili společný čas. Úmyslem žalobce bylo pořídit pro sebe kolo a dát ho žalované do užívání. Plánoval, že pokud vztah s žalovanou nakonec nevyjde, bude mít další kolo pro případnou jinou budoucí partnerku. Pokud jde o způsob, jakým tuto svou ideu žalobce směrem k žalované komunikoval, nijak explicitně jí své počínání nevysvětlil, vzal ji pouze do obchodu s tím, že koupí kolo (přesná slova si žalobce při výslechu nevybavil). Žalobce na druhou stranu ani výslovně neřekl žalované, že se jedná o dar. (Zjištěno z účastnického výslechu žalobce). 6. Při výběru jízdního kola měl co do technických parametrů jízdního kola hlavní slovo žalobce. Zájem žalované směřoval zejména k barvě kola. Žalovaná si na prodejně kolo vyzkoušela. Ani v prodejně žalobce explicitně nesdělil, zda má zájem koupit jízdní kolo pro sebe či jej darovat žalované. Žalobce vyjednal s prodavačem slevu a následně kolo uhradil. Sleva byla žalobci poskytnuta, neboť byla na jízdním kole drobná oděrka na laku, kterou se prodejce zavázal rozleštit při následné garanční prohlídce. Asi po týdnu od prodeje jízdního kola se žalobce obrátil na prodávajícího se žádostí, aby v případě, že žalovaná přiveze kolo na garanční prohlídku, prodejce toto kolo zadržel a žalované ho nevracel. (Zjištěno ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a jeho čestného prohlášení – příloha A). 7. V den nákupu jízdního kola žalobce vybral ze svého účtu hotovost ve výši 27 200 Kč (Zjištěno z výpisu z účtu – příloha D). 8. V prodejně se žalovaná a žalobce s jízdním kolem fotili; na fotografii s kolem se líbají. (Zjištěno z fotografií zaslaných žalované prostřednictvím platformy WhatsApp – příloha 4). 9. Poté, co žalobce jízdní kolo zaplatil, byla účtenka, na které byl záznam o oděrce na laku, a faktura předány žalované. (Prokázáno z účastnické výpovědi žalobce a kopií účtenek – příloha 2). 10. Originály účtenek, které žalovaná obdržela při nákupu kola, má žalovaná stále u sebe. (Zjištěno předložením originálů účtenek při jednání). 11. Žalovaná následně na jízdním kole jezdila a užívala ho. Byla přesvědčena o tom, že jí patří, což sdělovala i své kamarádce a žalobci, kterému za jízdní kolo děkovala. Konkrétně se žalovaná natáčela při jízdě na kole a na videozáznamech říká„ To kolo je prostě skvělé! Děkuji! To je super kolo, moc děkuji!“ Žalobce žalované na tento zaslaný videozáznam odpověděl, textovou zprávou„ Ta barva kola ti sluší;) Jsem rád, že se Ti líbí.“ (Zjištěno z videozáznamů, fotografií a komunikace prostřednictvím platformy WhatsApp – příloha 4). 12. Žalovaná dále poslala video a fotografie své kamarádce s francouzsky psaným textem„ [příjmení] mi koupil kolo!“. (Zjištěno z komunikace prostřednictvím platformy WhatsApp ze dne [datum] včetně fotografií – příloha 4). 13. Když se žalovaná s žalobcem rozešla, žalobce po žalované požadoval vydání jízdního kola. To žalovaná odmítla. (Zjištěno z předžalobní výzvy ze dne [datum] a e-mailové komunikace ze dne [datum] – příloha B a E). 14. Dne 13. 11. 2020 podal žalobce na žalovanou trestní oznámení. Policejní orgán trestní věc odložil s odkazem na zřejmou důkazní nouzi, neboť zde proti sobě stojí odlišná tvrzení oznamovatele a prověřované. (Zjištěno z usnesení o odložení trestní věci – příloha F). 15. Provedené důkazy soud hodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídající hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. Soud veškeré provedené důkazy hodnotil jako pravé a věrohodné. Ostatně žalobce ani žalovaná věrohodnost či pravost provedených důkazů nesporovali. Všechny důkazy spolu vzájemně korespondovaly a v průběhu řízení nevyšla najevo žádná skutečnost, která by zavdala příčinu soudu o věrohodnosti či pravosti důkazů pochybovat. 16. Konkrétně svědek [jméno] [příjmení] přesvědčivě vysvětlil, z jakých důvodů si i přes uplynutí delšího časového období celou událost překvapivě dobře pamatuje. Uvedl, že účastníci byli atypičtí zákazníci a žalobce se na něj po prodeji obrátil s ojedinělou žádostí o zadržení jízdního kola. K hodnocení výpovědi svědka [příjmení] je třeba dodat, že z ní nelze mít za prokázané, že žalobce žalované sdělil svoji vůli jí kolo pouze půjčit. Svědek totiž výslovně uvedl, že pouze nabyl dojmu, že žalobce zřejmě nemá v úmyslu žalované kolo darovat. To svědek (jak výslovně uvedl) dovodil jen z chování žalované, která jevila zájem spíše o barvu než o technické parametry kola a ze zmínky žalobce, že případně může kolo prodat. Svědek dále v rámci své výpovědi vysvětlil i nesrovnalost vyplývající z jeho čestného prohlášení, v němž je na konci uvedeno, že si předmětné kolo následně po koupi žalobce odvezl. Konkrétně uvedl, že v prodejně byli oba účastníci, kteří si také společně kolo odvezli. U koho následně skončilo, svědkovi známo není. 17. Pokud jde o účastnickou výpověď žalobce, i tu soud hodnotil jako věrohodnou. V tomto ohledu je nutné předeslat, že stěžejní pro rozhodnutí v této věci nebyla toliko vůle, resp. úmysl žalobce při koupi jízdního kola, nýbrž skutečnost, zda žalobce svůj úmysl nabýt kolo pro sebe žalované sdělil, či zda jí byl tento jeho úmysl znám. V průběhu řízení žalobce ani netvrdil, že žalované svou vůli kolo koupit pro sebe a jí ho pouze půjčit explicitně sdělil. Nebylo proto důvodu nevěřit účastnické výpovědi žalobce, který na výslovný dotaz stran komunikace svého počínání ve směru k žalované uvedl, že ji„ prostě vzal do obchodu s tím, že koupí kolo.“ 18. Jako zcela věrohodnou pak soud hodnotí následnou komunikaci mezi oběma účastníky na platformě Whatsapp, a to zejména zasílané videozáznamy, které natáčela žalovaná. Z odpovědí žalobce je pak zcela evidentní, že i když se žalovaná o jízdním kole vyjadřovala jako o svém vlastním a děkovala za něj, žalobce jí tento„ omyl“ nikterak nevyvracel, ba naopak vyjádřil radost, že se žalované kolo líbí. Pokud jde o francouzsky psaný text, z něhož bylo zjištěno, že žalovaná své kamarádce sdělila, že žalobce jí koupil kolo, jeho skutečný obsah (překlad) žalobce nesporoval, soud tedy netrval na úředním překladu této listiny. 19. Soud s ohledem na výše uv