55 C 285/2019-431 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se čtyřmi samostatnými žalobami po žalované domáhala zaplacení celkem 3 626 828 Kč s příslušenstvím jako náhrady za to, že žalovaná v období od 3. 6. 2019 do 29. 2. 2020 bez právního důvodu užívala část nemovitých věcí žalobkyně, a to konkrétně pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], pozemku parc. č. st. 50, pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] to vše v k. ú. [obec], které tvoří areál bývalého muzea historických vozidel (dále jen„ areál“). První žalobou se žalobkyně domáhala náhrady za období 3. 6. 2019 – 3. 9. 2019 ve výši 1 253 400 Kč za užívání 4178,2 m2 plochy areálu. Druhou žalobou se žalobkyně domáhala náhrady za období 4. 9. 2019 – 4. 11. 2019 ve výši 835 600 Kč za užívání 4178,2 m2 plochy areálu. Třetí žalobou se žalobkyně domáhala náhrady za období 5. 11. 2019 – 16. 1. 2020 ve výši 983 898 Kč za užívání 4178,2 m2 plochy areálu. Poslední, čtvrtou žalobou se žalobkyně domáhala náhrady za období 17. 1. 2020 – 29. 2. 2020 ve výši 553 930 Kč za užívání 3733 m2 plochy areálu, a to s ohledem na to, že místnosti 35 a 36 byly v tomto období již vyklizené. Všechna tato řízení soud spojil ke společnému projednání. Prostorově žalobkyně vymezila předmět řízení, pokud jde o konkrétní části areálu, odkazem na přílohu žaloby (příloha T a V) se seznamem jednotlivých místností, jejich rozlohou a nákresem jejich umístění. Tuto specifikaci pak na výzvu soudu učiněnou při jednání zpřesnila označením místností čísly dle nákresu a upřesněním, že za období od 17. 2. 2020 již nepožaduje náhradu na užívání místností č. 35 a 36, které byly vyklizeny (příloha AE a AF). 2. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že je vlastníkem areálu, který nabyla kupní smlouvou z roku 2018. V době, kdy areál přebírala, se v něm nacházela sbírka historických vozidel a dalších souvisejících předmětů (dále jen„ sbírka“). Vlastníkem sbírky je žalovaná. Pravomocným usnesením o schválení smíru vydaným Okresním soudem Praha-západ dne 3. 10. 2017, č. j. 18 C 32/2017 bylo [jméno] [příjmení], který je otcem žalované a sbírku jí daroval, uloženo areál vyklidit. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dohoda o podmínkách dočasného odkladu vyklizení, k naplnění cíle této dohody, tj. plánu na zprovoznění muzea v areálu, však nedošlo. Žalovaná od předmětné dohody odstoupila. V žalovaném období neexistoval žádný právní titul pro to, aby měla žalovaná v areálu umístěnu svou sbírku. Na základě vzájemných výzev k vyklizení areálu ze strany žalobkyně a vydání sbírky ze strany žalované docházelo postupně ke stěhování sbírky. Pokud jde o výpočet částky bezdůvodného obohacení na straně žalované za užívání areálu, tvrdila žalobkyně, že výše obvyklého nájemného za obdobný areál činí 100 Kč/m2/měsíc což při celkové zabrané ploše 4 178,2 m2 činí 417 800 Kč měsíčně. 3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že ji navrhla v celém rozsahu zamítnout, a to z těchto důvodů. V první řadě je podle žalované nárok žalobkyně nemravný. Je totiž třeba přihlédnout ke konkrétním okolnostem tohoto případu. Žalobkyně v době, kdy své vlastnické právo areálu nabyla, věděla o umístění sbírky. Dohoda o dočasném odkladu vykonatelnosti rozhodnutí byla žalované de facto vnucena a žalovaná nemohla stanovovat podmínky této dohody. Nedošlo ani k předpokládanému ujednání ekonomických podmínek spolupráce. Krátce po uzavření této dohody žalobkyně vydala dva vozy náležející do sbírky třetím osobám. Kromě toho žalobkyně prováděla necitlivým způsobem ve vztahu ke sbírce rekonstrukce areálu, čímž docházelo ke škodám na exponátech. I přes výslovný nesouhlas žalované žalobkyně užívala exponáty ze sbírky při příležitosti různých akcí, jak tomu bylo například při znovuotevření muzea dne [datum] Sbírka ve vlastnictví žalované byla prezentována jako součást muzea, ačkoliv bylo na základě usnesení o nařízení předběžného opatření Okresního soudu Praha-západ ze dne 8. 4. 2019, č. j. 0 Nc 1010/2019 takové nakládání se sbírkou žalobkyni zakázáno. Způsob, jakým žalobkyně k jednotlivým částem sbírky přistupovala, když například umožnila návštěvníkům muzea projíždět v těsné blízkosti historických vozidel žalované, způsobil na sbírce značné škody. 4. Pro případ, že by i přes výše uvedené argumenty skutečně došlo na straně žalované ke vzniku bezdůvodného obohacení, sporovala žalobkyně výši tohoto nároku. Žalovaná se snažila sbírku areálu vyklidit, avšak k průtahům docházelo z důvodu nedostatku součinnosti samotné žalobkyně. Ta neumožňovala žalované vstup do areálu a ztěžovala vyklizování různými obstrukcemi, když požadovala kromě oznamování termínů stěhování i informace o osobách, které budou vyklízení provádět či o registračních značkách odtahovaných vozidel etc. Přinejmenším jeden měsíc zdržení při vyklízení v rámci první etapy je tedy na místě přičítat k tíži samotné žalobkyně. Kromě toho některé místnosti, za jejichž užívání žalobkyně požadovala náhradu, nebyly vůbec obsazeny sbírkou či byly v průběhu žalovaného období vyklizeny. Tyto místnosti je tedy třeba odečíst od celkového případného nároku žalobkyně. Dále žalovaná sporovala tvrzenou výměru plochy areálu, na které je podle žalobkyně sbírka umístěna. Konečně žalovaná nesouhlasila ani s tvrzenou výší obvyklého nájemného. Podle žalované je třeba přihlédnout při stanovení výše bezdůvodného obohacení i k tomu, že některé části areálu byly pro komerční účely zcela nepoužitelné. Konkrétně se jedná zejména o půdní prostory s velice omezenou možností přístupu či o ty části areálu, jež by nebylo možno nikomu pronajmout ani jinak využívat s ohledem na vážné ohrožení statiky objektu. 5. Při jednání ze dne 13. 4. 2021 vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět, a to ohledně náhrady za užívání místnosti č. 4 od 3. 12. 2019 do konce žalovaného období a místností č. 35 a 36 od 13. 1. 2020 do konce žalovaného období, a to včetně příslušenství. Pokud jde o místnost č. 4, původně žalobkyně požadovala úhradu za její užívání do 29. 2. 2020 a po zpětvzetí jen do 2. 12. 2019, tj. vzala zpět žalobu v rozsahu náhrady za 89 dnů užívání této místnosti. Částka původně požadovaná za tuto místnost v období od 5. 11. 2019 do 29. 2. 2020 (období třetí a čtvrté žaloby), tj. za 116 dnů, vypočtená podle tvrzeného poměru podlahové plochy této místnosti (671,5 m2) ve vztahu k ostatním (při zohlednění skutečnosti od 17. 1. 2020 se tvrzená užívaná plocha zmenšila z 4178,2 m2 na 3733,8 m2) činila 257 748 Kč. Vynásobením této částky podílem nově a původně požadovaných dnů (89: 116) představuje tedy rozsah zpětvzetí a činí 197 755 Kč. Období pokrývající první dvě žaloby zůstalo zpětvzetím nedotčeno. 6. Pokud jde o místnost č. 35, původně žalobkyně požadovala úhradu za její užívání do 16. 1. 2020 a po zpětvzetí jen do 13. 1. 2020, tj. vzala zpět žalobu v rozsahu náhrady za 3 dny užívání této místnosti. Částka původně požadovaná za tuto místnost v období od 5. 11. 2019 do 16. 1. 2020 (třetí žaloba), tj. za 72 dnů, vypočtená podle tvrzeného poměru podlahové plochy této místnosti (274,6 m2) ve vztahu k ostatním (4178,2 m2) činila 64 664 Kč. Vynásobením této částky podílem nově a původně požadovaných dnů (3: 72) představuje tedy rozsah zpětvzetí a činí 2 694 Kč. 7. Pokud jde o místnost č. 36, stejně jako v případě místnosti č. 35 týká zpětvzetí náhrady za 3 dny užívání. Částka původně požadovaná za tuto místnost v období od 5. 11. 2019 do 16. 1. 2020 (třetí žaloba), tj. za 72 dnů, vypočtená podle tvrzeného poměru podlahové plochy této místnosti (169,8 m2) ve vztahu k ostatním (4178,2 m2) činila 25 191 Kč. Vynásobením této částky podílem nově a původně požadovaných dnů (3: 72) představuje tedy rozsah zpětvzetí a činí 1 050 Kč. 8. S ohledem na to, že žalovaná s tímto částečným zpětvzetím žaloby souhlasila, soud podle § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení v rozsahu zpětvzetí, tedy ohledně částek 197 755 Kč, 2 694 Kč a 1 050 Kč s příslušenstvím řízení výrokem I tohoto rozsudku částečně zastavil. 9. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav. <b>10. K věcné legitimaci účastníků:</b> 11. Dne 2. 12. 2016 uzavřel pan [jméno] [příjmení] jako dárce s žalovanou, která je jeho dcerou, jako obdarovanou ve formě notářského zápisu darovací smlouvu. Jejímž předmětem byl převod vlastnického práva ke sbírce na žalovanou. Zároveň se účastníci darovací smlouvy dohodli na tom, že pan [jméno] [příjmení] bude veškeré věci náležející do sbírky bezplatně užívat, může je sám i zapůjčovat či pronajímat či činit jiná opatření sloužící k údržbě, případně k zachování či zvýšení hodnoty věcí. (Zjištěno z darovací smlouvy – příloha 2). 12. Dne [datum] uzavřely [jméno] [příjmení], [anonymizováno] et [anonymizováno] [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] jako prodávající s žalobkyní jako kupující kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k nemovitostem představujícím areál za kupní cenu 33 000 000 Kč. V textu smlouvy je uvedena deklarace všech účastníků, že je jim známo, že se v předmětných nemovitoste