28 C 33/2022-82 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem označeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že již nechce ve spoluvlastnictví se žalovaným setrvávat a že ohledně inkriminovaných nemovitostí není dána jejich faktická a funkční dělitelnost, přičemž reálným rozdělením bytu by došlo k podstatnému snížení jeho hodnoty. Náklady na reálné rozdělení věci by navíc byly neúměrně vysoké a žalobkyně je odmítá nést. Žalobkyně zprvu uvedla, že navrhuje, aby byl podíl žalovaného o velikosti id. 5/8 přikázán do vlastnictví žalobkyně s tím, že žalobkyně by obratem žalovaného vyplatila z vlastních zdrojů. 2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně svou žalobu k výzvě soudu doplnila a aktualizovala také svůj procesní návrh. V návaznosti na znalecký posudek, který byl z popudu žalobkyně vypracován, žalobkyně uvedla, že reálným rozdělením věci na části podle spoluvlastnických podílů by došlo k zásadnímu znehodnocení bytu a bylo by znemožněno byt užívat jako funkční celek. V případě rozdělení bytu na dvě jednotky by došlo ke vzniku dvou kvalitativně i kvantitativně odlišných jednotek, čímž by také došlo ke snížení hodnoty nemovitosti. K bytu náleží i balkon, který rozdělit nelze, a jedna nově vzniklá jednotka by tak balkonem disponovala a druhá nikoliv. Dále žalobkyně doplnila, že byt v celém jeho rozsahu aktuálně užívá k bydlení samostatně žalovaný. O bytovou jednotku se tedy dle žalobkyně s největší pravděpodobností stará žalovaný, který zde bydlí. Žalovaný žalobkyni neumožnil žádnou dispozici s bytem ani jiný výkon jejích práv s bytem souvisejícím. Žalobkyně si byt prohlédla teprve dne [datum] za účasti znalce a exekutora, do té doby byl žalovaný naprosto nekontaktní a na snahu žalobkyně vyřešit věc mimosoudně nereagoval. Z důvodu nutnosti zpracování znaleckého posudku došlo k návštěvě předmětné nemovitosti, a to za účasti soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], prokuristky žalobkyně, znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] a smluvního zámečníka. Po opakovaném zvonění na zvonek u vchodových dveří, na který nikdo nereagoval, začal zámečník zjišťovat, zda jsou vchodové dveře pouze zabouchnuté nebo zamčené, přičemž následně dveře otevřel žalovaný s dotazem na důvod přítomnosti osob. O tomto úkonu byl sepsán exekutorský zápis. Vzhledem k tomu, že byt v celém rozsahu užívá žalovaný, žalobkyně uvedla, že již o přikázání bytu do jejího výlučného vlastnictví nemá zájem. Pro případ, že by měl žalovaný zájem o přikázání nemovitosti do jeho výlučného vlastnictví, navrhla žalobkyně uhrazení vypořádacího podílu v částce 2 325 000 Kč z jeho strany. Pro případ, že by žalovaný o přikázání bytu do jeho výlučného vlastnictví zájem neměl nebo by neměl finanční prostředky na úhradu vypořádacího podílu, navrhla žalobkyně, aby soud rozhodl o prodeji nemovitosti ve veřejné dražbě, jejíž výtěžek by byl rozdělen mezi účastníky řízení dle jejich spoluvlastnických podílů. 3. Žalovaný se k podané žalobě přes opakované výzvy soudu nijak nevyjádřil, ničeho neuváděl, netvrdil ani neprokazoval. Žalovaný byl soudem vyzván jednak k vyjádření k žalobě (viz usnesení č. j. [číslo jednací]) a dále také k tomu, aby se vyjádřil v tom směru, zdali s vypořádáním spoluvlastnictví souhlasí a zdali má o přikázání bytu do jeho výlučného vlastnictví zájem a zdali má finanční prostředky na vyplacení žalobkyně (viz přípis č. j. [číslo jednací]). Veškeré tyto listiny, včetně žaloby a předvolání k soudním jednáním, byly žalovanému doručeny do schránky na adresu inkriminovaného bytu, jehož se toto řízení týká. Žalovaný pak v tomto bytě prokazatelně pobývá a má zde označenou schránku, kterou je jeho povinností kontrolovat a vybírat si poštovní zásilky (tyto skutečnosti jsou patrny ze zpráv České pošty a Policie ČR, které si soud vyžádal). Žalovanému bylo doručováno také na adresu jeho trvalého pobytu, která je zapsána v Centrální evidenci obyvatel. Žalovaný se přesto k věci vůbec nevyjádřil a zůstal zcela nečinný a nekontaktní. Neomluvenými absencemi na jednáních soudu se pak žalovaný připravil také o případné poučení ze strany soudu ve smyslu ust. § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 4. Soud provedl dokazování listinami a vzal za prokázané následující právně významné skutečnosti: 5. Z výpisu z katastru nemovitostí je patrno, že žalobkyně a žalovaný jsou jedinými spoluvlastníky nemovitostí popsaných ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný vlastní 5/8 podíl na nemovitostech, žalobkyně 3/8 podíl. Žalovaný svůj spoluvlastnický podíl nabyl v dědickém řízení, žalobkyně na základě kupní smlouvy. 6. Ze znaleckého posudku spol. [právnická osoba], [číslo] 2022, ze dne [datum], bylo zjištěno, že hodnota inkriminovaného bytu je 6 200 000 Kč. Hodnota podílu žalovaného je tedy 3 875 000 Kč. Dále bylo zjištěno, že v současné době není možné reálné rozdělení inkriminovaného bytu tak, aby jej nadále mohly efektivně užívat obě strany sporu, neboť rozdělením na části dle spoluvlastnických podílů by došlo k zásadnímu znehodnocení bytu a nemožnosti jej užívat jako funkční celek tak, jak byl navržen. Reálnému rozdělení bytové jednotky brání také to, že v bytové jednotce jsou pouze jedny vstupní dveře, kdy výstavba dalších je s ohledem na dispozici chodby domu, další sousedící bytové jednotky, výtah, apod., prakticky neuskutečnitelná. Další okolností vylučující reálné rozdělení bytu je také existence pouze jednoho WC, jedné koupelny a jedné kuchyně (v případě rozdělení na dvě jednotky by tedy muselo být toto zařízení vybudováno znovu i pro další jednotku). Reálné rozdělení není možné také s ohledem na charakter panelového domu, v němž je byt lokalizován, a s ohledem na zde rozmístěné rozvody vody a kanalizace. K bytové jednotce náleží také balkon, který reálné rozdělit nelze. V případě rozdělení bytu na dvě jednotky by došlo ke vzniku dvou kvalitativně i kvantitativně odlišných jednotek, čímž by také došlo ke snížení hodnoty nemovitosti. Místní šetření znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] proběhlo v bytě dne [datum] za účasti soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], prokuristky žalobkyně, a smluvního zámečníka. Po opakovaném zvonění na zvonek u vchodových dveří, na něž nebylo reagováno, začal zámečník zjišťovat, zda jsou vchodové dveře pouze zabouchnuté nebo zamčené, přičemž následně dveře otevřel žalovaný s dotazem na důvody přítomnosti jmenovaných osob. Bylo tedy zjištěno, že žalovaný užívá předmětný byt v celém rozsahu k bydlení a zřejmě se také o byt stará. Prokuristka žalobkyně během úkonu ukázala žalovanému list vlastnictví k bytu a vysvětlila mu, že žalobkyně je vlastnicí id. 3/8 podílu na nemovitosti, přičemž stojí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k této nemovitosti. Žalovaný po svém monologu týkajícím se jeho verze vlastnických a faktických vztahů k bytu nemovitost následně zpřístupnil za účelem znaleckého zkoumání hodnoty nemovitosti (prokázáno znaleckým posudkem spol. [právnická osoba], [číslo] 2022, ze dne [datum]; exekutorským zápisem dr. [příjmení] ze dne 12. 7. 2022, č. j. 212 EZ 3/22). 7. Výpisem z bankovního účtu za červenec 2022 žalobkyně prokázala, že by eventuálně měla finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu žalovaného (žalobkyně však nakonec o přikázání bytu do jejího výlučného vlastnictví neprojevila zájem). 8. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu. Má se za to, že výzva žalovanému v návaznosti na ust. § 573 o. z. došla třetí pracovní den po jejím odeslání (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum]). 9. V této věci bylo prokázáno, že účastníci řízení jsou jedinými spoluvlastníky vypořádávaných nemovitostí (viz ust. § 1115 a § 1122 o. z.), a že žalobkyně již nemá zájem v podílovém spoluvlastnictví se žalovaným setrvat, přičemž její snaha o mimosoudní dohodu se žalovaným nebyla dosud z jeho strany nijak reflektována – z tohoto důvodu k návrhu žalobkyně rozhoduje o jejím návrhu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem soud (viz ust. § [číslo] odst. 1 a § 1143 o. z.). 10. Podle ust. § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 tohoto ustanovení každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 11. Podle ust. § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 12. Podle ust. § 1144 o. z. má přednost reálné rozdělení spoluvlastnictví před přikázáním věci jednomu ze spoluvlastníků. Reálné rozdělení věci však v daném případě není dobře možné, což bylo potvrzeno znaleckým posudkem. Reálným rozdělením bytu by došlo k jeho zásadnímu znehodnocení a k nutnosti vygenerovat neproporcionálně vysoké náklady na to, aby byl reálně rozdělený byt vůbec uživatelný