18 C 267/2022-41 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se, svou žalobou, podanou ke zdejšímu soudu, dnem 24. 8. 2022, domáhal, po žalovaném, zaplacení shora uvedené částky, spolu s příslušenstvím, a to z důvodu dluhu, který vznikl, na straně žalovaného, v důsledku neplacení nájemného a záloh na služby, v souvislosti s předtím uzavřenou Smlouvou o nájmu prostoru, sloužícího k podnikání. 2. Žalovaný však se žalobou nesouhlasil, jelikož tvrdil, že nároky žalobce, uplatněné v rámci tohoto řízení, jsou vypočteny nesprávně, s tím, že další část vyjádření žalovaného, k žalobě, obsahující jakési sdělení o tom, že žalobce by si měl ponechat jakési vybavení a že činnost žalovaného„ zničila Covid – opatření“, vyhodnotil soud jakožto poněkud vágní, též i jako zčásti nesrozumitelnou a rovněž i jako postrádající jakoukoliv oporu v provedeném dokazování. 3. Soud ve věci nařídil jednání, na den 10. 1. 2023, k němuž se však žalovaný nedostavil, ač byl řádně a včas obeslán, když předvolání, ke zmiňovanému ústnímu jednání, bylo žalovanému doručeno s dosti značným časovým předstihem, a tedy již dnem 19. 12. 2022, do datové schránky žalovaného, nicméně, žalovaný se, k uvedenému jednání, vůbec nedostavil, též se neomluvil a též ani nepožádal o jeho odročení, byť předtím vehementně na projednání této věci, v rámci ústního jednání, trval. 4. Soud tedy tuto věc projednal dle ust. § 101, odst. 3, o. s. ř., a tedy v nepřítomnosti žalovaného, s tím, že soud provedl dokazování řadou listinných důkazů, jimiž byly tyto listiny: Smlouva o nájmu prostoru, sloužícího k podnikání, což byla smlouva, uzavřená dnem 15. 10. 2019, dále se jednalo o svazek faktur, kde tedy odběratelem je žalovaný, výstavcem těchto faktur je žalobce, a jedná se tak o faktury těchto čísel: Opravný daňový doklad číslo 2021, dále faktura-daňový doklad číslo 2020, dále faktura- daňový doklad číslo 2020, dále faktura-daňový doklad číslo 2021, dále faktura-daňový doklad číslo 2021, dále faktura-daňový doklad číslo 2021, a dále pak soud doplnil dokazování i další listinou, ze dne 5. 8. 2021, což byla Výpověď z nájmu bez výpovědní doby, adresovaná žalovanému, s tím, že tuto listinu sepsal advokát žalobce - JUDr. [jméno] [příjmení], a k tomu bylo připojeno i Potvrzení o doručení této listiny, prostřednictvím datové schránky, žalovanému, a dále pak ještě soud doplnil dokazování i Před žalobní výzvou k úhradě dlužného nájemného a smluvní pokuty - ze dne 10. 10. 2021, opět ze strany JUDr. [jméno] [příjmení], což byla listina, taktéž adresovaná žalovanému, a k tomu opět bylo připojeno Potvrzení o odeslání této listiny do datové schránky žalovaného. 5. Na základě takto provedených listinných důkazů pak dospěl soud k níže popsaným skutkovým zjištěním. 6. Dnem 15. 10. 2019 byla, mezi žalobcem, jakožto pronajímatelem, na straně jedné, a žalovaným, jakožto nájemcem, na straně druhé, uzavřena Smlouva o nájmu prostoru sloužícího k podnikání, když předmětem této Smlouvy byl nájem jednotky [číslo] jednotky [číslo] pozemku parc. [číslo] vše v katastrálním území Opava – Předměstí, a to za účelem podnikání. Dle čl. VII., odst. 1, dané Smlouvy o nájmu, bylo, mezi žalobcem a žalovaným, smluvně ujednáno nájemné ve výši 52 000 Kč - bez DPH - měsíčně, a dále pak, vedle takto sjednaného nájemného, dle odst. 4, téhož článku dané Smlouvy, také zálohy na vodné a stočné - ve výši 6 000 Kč - bez DPH - měsíčně, přičemž k zálohám na vodné a stočné mělo být dále připočteno i DPH v zákonné výši. Dle čl. VIII., odst. 1, dané Smlouvy o nájmu, bylo dále ujednáno, že žalovaný se zavazuje platit sjednané nájemné a zálohy na vodné a stočné vždy dopředu, ve čtvrtletních platbách, a to vždy nejpozději do 5. dne prvního kalendářního měsíce ve čtvrtletí, za které se nájemné a zálohy platí (zjištěno ze Smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání - ze dne 15. 10. 2019). 7. Dále soud zjistil, že žalovanému, jako nájemci, na základě shora uvedené Smlouvy, jejíž uzavření, navíc, žalovaný vlastně nikterak nezpochybňoval, vznikla povinnost zaplatit žalobci, jako pronajímateli, sjednané nájemné a zálohy, a to za následující období: 1) – za druhé čtvrtletí roku 2020 - v celkové výši 176 700 Kč (nájemné ve výši 156 000 Kč a zálohy ve výši 20 700 Kč), splatné do 5. 4. 2020, vyúčtované žalovanému daňovým dokladem č. VF 2020, dále 2) – za čtvrté čtvrtletí 2020, a to v celkové výši 176 700 Kč (nájemné ve výši 156 000 Kč a zálohy ve výši 20 700 Kč), splatné do 5. 10. 2020, vyúčtované žalovanému daňovým dokladem č. VF 2020, a dále 3) – za první čtvrtletí roku 2021, v celkové výši 175 800 Kč (nájemné ve výši 156 000 Kč a zálohy ve výši 19 800 Kč), splatné do 5. 1. 2021, vyúčtované žalovanému daňovým dokladem č. VF 2021, a dále 4) – za druhé čtvrtletí roku 2021, v celkové výši 175 800 Kč (nájemné ve výši 156 000 Kč a zálohy ve výši 19 800 Kč), splatné do 5. 4. 2021, vyúčtované žalovanému daňovým dokladem č. VF 2021, a konečně 5) – za třetí čtvrtletí roku 2021, v celkové výši 175 800 Kč (nájemné ve výši 156 000 Kč a zálohy ve výši 19 800 Kč), splatné do 5. 7. 2021, vyúčtované žalovanému daňovým dokladem č. VF 2021, v důsledku čehož tedy žalobci vznikl dluh v celkové výši 880 800 Kč, spolu s příslušenstvím (zjištěno z daňových dokladů - č. VF 2020, č. VF 2020, č. VF 2021, č. VF 2021 a č. VF 2021). 8. Dále pak soud zjistil, že, s ohledem na to, že žalovaný se ocitnul v dlouhodobém prodlení s úhradou nájemného a záloh, dle shora zmiňované Smlouvy, byla žalovanému, v souladu s čl. XI., odst. 2, ve spojení s odst. 3, písm. a) téhož článku dané Smlouvy o nájmu, ze strany žalobce, jako pronajímatele, dána výpověď z nájmu, a tím tedy byla vypovězena shora zmiňovaná Smlouva o nájmu, a to bez výpovědní doby, takže předmětný nájemní vztah zanikl ke dni 6. 8. 2021, s tím, že, z důvodu, že došlo k ukončení nájemní vztahu ke dni 6. 8. 2021 a rovněž z důvodu, že nájemné za třetí čtvrtletí roku 2021 (tj., za dobu od 1. 7. 2021 do 30. 9. 2021) bylo žalovanému vyúčtováno v souladu s uzavřenou nájemní smlouvou dopředu, a to fakturou č. VF 2021, tak proto tedy byl žalovanému, ze strany žalobce, dnem 30. 9. 2021, vystaven dobropis - za nájemné a zálohy na služby, spojené s nájmem, a to za dobu od 7. 8. 2021 do 30. 9. 2021, opravným daňovým dokladem - č. 2021, na částku (mínus) – tedy ve výši 105 070,80 Kč, včetně DPH, v důsledku čehož tedy, na nájemném a službách, za třetí čtvrtletí roku 2021, žalovanému zůstala k zaplacení pouze částka ve výši 70 729,20 Kč, včetně DPH, spolu s příslušenstvím (zjištěno z listiny, obsahující daňový doklad č. 2021 – dobropis, jakož i z listiny, zachycující Výpověď z nájmu bez výpovědní doby - ze dne 5. 8. 2021 - včetně doručenky). 9. Celkem tak žalovaný žalobci dluží, na jistině, částku ve výši 775 729,20 Kč a dále i zákonný úrok z prodlení, přičemž žalobce, v tomto ohledu, zaslal žalovanému i před žalobní výzvu (zjištěno z před žalobní výzvy - ze dne 10. 10. 2021). 10. Jak již bylo naznačeno výše, tak žalovaný se k žalobě vyjádřil způsobem povýtce vágním, natož aby se obtěžoval označit nějaké konkrétní důkazy, a to ohledně jakési dohody o tom, že„ si strana žalující ponechá veškeré vybavení“, takže soud jej tedy, na zmiňovaném ústním jednání, hodlal poučit, a to v tom smyslu, aby tedy žalovaný přesně specifikoval své námitky, vůči žalobě, a tedy v souladu s ustanovením § 118a, odst. 1 a 3, o. s. ř., nicméně, žalovaný, svou nepřítomností, na zmiňovaném jednání, využití této možnosti sám zmařil, když, tedy, soud jej nemohl shora naznačeným způsobem poučit, neboť nepřítomného účastníka, jaksi„ na dálku“, dle názoru soudu, nelze poučovat o nezbytnosti doplnit tvrzení a označit důkazní návrhy. 11. Soud tedy hodlal, jak již bylo naznačeno shora, především, s ohledem na shora popsané skutečnosti, a to v souladu s ust. § 118a, odst. 1 a 3, o. s. ř., poučit žalovaného, a to i v souvislosti s případnou možností vyvrátit shora předestřená žalobní tvrzení, nicméně, takovou možnost však žalovaná strana nikterak nevyužila, jelikož, jak již bylo řečeno výše, tak žalovaný se k soudu vůbec nedostavil a též ani jinak se, vůči žalobním tvrzením, relevantně nebránil, takže soud opravdu nemohl žalovanou stranu patřičně poučit a vyzvat ji k označení přiléhavých důkazních návrhů, a to za účelem případného vyvrácení shora zmiňovaných skutečností, v důsledku čehož tedy soud dospěl k závěru, že žalovaný neunesl své břemeno tvrzení a rovněž ani své důkazní břemeno, když, dle ustanovení § 118b, odst. 1, věta druhá, o. s. ř., pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech, významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. Dle ustanovení § 118b, odst. 1, o. s. ř., věta třetí, k později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazníc