28 C 348/2022-37 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 18 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit společně se sjednaným příslušenstvím, tedy s poplatkem za poskytnutí úvěru, s poplatkem za sjednanou službu [anonymizováno] ve výši 660 Kč a s poplatkem za službu Informační SMS servis ve výši 29 Kč. Žalovaná na základě smlouvy postupně vyčerpala částku 17 700 Kč, na úvěr však žalobkyni neuhradila ničeho. Pro případ prodlení se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení, této smluvní pokuty se žalobkyně domáhá za období od [datum] do [datum]. Žalobkyně se dále domáhá náhrady nákladů spojených s upomínáním dle sjednaného ceníku a to v celkové výši 1 575 Kč a také zákonného úroku z prodlení. Žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná. 3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a zákona č. 99/1964 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo lze rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem souhlasili, když nesdělili svůj nesouhlas s tímto postupem k výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. 4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: 5. Dne [datum] byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru s možností postupného čerpání, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované jako spotřebiteli úvěr v celkové výši 17 700 Kč, který byl čerpán následovně: dne [datum] částkou 3 000 Kč, dne [datum] částkou 6 000 Kč, dne [datum] částkou 6 000 Kč a dne [datum] částkou 2 700 Kč. Úvěr byl žalované uhrazen převody na její bankovní účet, jehož číslo bylo uvedeno ve smlouvě. Žalovaná se zavázala žalobkyni peníze vrátit do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 320 Kč, s poplatkem za službu [anonymizováno] ve výši 660 Kč a s poplatkem za službu Informační SMS servis ve výši 29 Kč. Pro případ prodlení s úhradou se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a dále se zavázala uhradit náklady spojené s upomínáním ve výši dle sazebníku poplatků. Informace o spotřebitelském úvěru byly žalované poskytnuty prostřednictvím formuláře o spotřebitelském úvěru. (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne [datum] včetně všeobecných obchodních podmínek, sazebníku poplatků, souhlasu se zpracováním osobních údajů, fotografie zadní strany občanského průkazu žalované, popisu základních vlastností spotřebitelského úvěru a z výpisu z účtu žalované) 6. Před uzavřením smlouvy měla žalobkyně posuzovat úvěruschopnost žalované dle vlastního dokumentu„ obecné principy posuzování a filozofie společnosti“. Žalobkyně však soudu nedoložila žádné dokumenty, které by prokazovaly, že podle tohoto dokumentu skutečně postupovala, když z výpisu o posouzení úvěruschopnosti a z dokumentu o identifikovaných příjmech žalované není zřejmé, jak žalobkyně k hodnotám uvedeným v dokumentech dospěla, a jaké podklady si k tomu od žalované vyžádala. (zjištěno z obecných principů posuzování a filozofie společnosti, výpisu o posouzení úvěruschopnosti a z dokumentu o identifikovaných příjmech) 7. Žalovaná úvěr ve sjednaném termínu ani později nevrátila. 8. Žalobkyně zaslala před podáním žaloby dne [datum] žalované výzvu k úhradě částky 27 709,02 Kč jakožto dluhu a částky 7 695 Kč jakožto nákladů právního zastoupení, oboje ve lhůtě do tří dnů. Žalovaná však ničeho neuhradila ani na základě této výzvy. (zjištěno z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] včetně poštovního podacího lístku ze dne [datum]) 9. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil následovně: 10. Žaloba je důvodná pouze zčásti. 11. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), a ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky. Žalovaná čerpala uvedený úvěr a zavázala se jej uhradit společně s výše popsanými poplatky a úroky, což nesplnila. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, pak dále platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Soud na tomto místě konstatuje, že poskytovatel úvěru má jednoznačnou zákonnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, neboť součástí jeho odborné péče je přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele. Předpokládána je taková obezřetnost úvěrujícího, že poskytovatel úvěru nespoléhá toliko na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje musí prověřit. 15. Soudní dvůr EU ve svém rozsudku č. C [číslo], ze dne [datum], uvedl, že je povinností vnitrostátního soudu,„ …aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ 16. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48 /ES ze dne [datum] v čl. 8 uvádí, že je důležité, aby trh nabízel dostatečný stupeň ochrany spotřebitele, a zajistil tak důvěru spotřebitelů. V čl. 23 pak uvádí, že o zvláštní druh úvěrových smluv je však současně, v zájmu zajištění náležité úrovně ochrany spotřebitele a bez nadměrného zatížení věřitele nebo případně zprostředkovatele úvěru, vhodné omezit požadavky na předsmluvní informace podle této směrnice s přihlédnutím ke zvláštní povaze těchto smluv. Výklad těchto ustanovení pak obsahuje rozsudek soudního dvora ze dne [datum], sp. zn. C [číslo] jehož výrok zní: články 28 a 3 směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48 /ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice rady 87/102 EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že k vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto čl. 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 /ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 17. Z výše uvedeného se podává, že bez ohledu na ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je soud povinen zkoumat dodržení předsmluvní povinnosti věřitele prověřovat úvěruschopnost spotřebitele z moci úřední, nikoliv pouze k námitce spotřebitele. Uvedený závěr vyplývá též z usnesení Ústavního soudu Pl. ÚS 3/20 ze dne [datum], kterým Ústavní soud vyjádřil názor, že ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. není ustanovením, které lze v otázce posouzení úvěruschopnosti aplikovat, neboť v tomto směru musí soud postupo