30 C 212/2023-22 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne [datum], domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] distančním způsobem přes webové stránky [webová adresa], na základě níž žalobkyně téhož dne poskytla převodem na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] úvěr ve výši 19 000 Kč. Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyně prověřovala schopnost žalované úvěr splácet. Splatnost úvěru nastala dne [datum]. Žalovaná však úvěr nesplatila a žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení nesplacené části jistiny ve výši 19 000 Kč, sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 940 Kč, a sjednané poplatky za službu„ Klidné spaní“ ve výši 110 Kč, celkem 24 050 Kč. Žalobkyně dále požaduje sjednanou smluvní pokutu za prodlení ve výši 0,1 % denně z jistiny, a to pouze za prvních 90 dnů prodlení, tedy v celkové výši 1 710 Kč. Žalovaná pohledávku žalobkyně ani k předžalobní výzvě z [datum] nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (o. s. ř.) vyzval usnesením žalovanou, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ji, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Výzva byla žalované doručena fikcí, 10. dnem uložení na poště, tj. dne [datum]. Žalovaná na tuto výzvu do současné doby nijak nereagovala. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v žalobním návrhu. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a tímto způsobem ve věci rozhodl. 5. Z dokazování provedeného listinnými důkazy: smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním z [datum], sazebník od [datum], všeobecné obchodní podmínky od [datum], údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, souhlas se zpracováním osobních údajů, autorizace ověření totožnosti prostřednictvím bankovní identity včetně bankID výpisu, kopie občanského průkazu žalované, obecné principy posuzování a filosofie společnosti, výpis o posouzení úvěruschopnosti žalované (interní), identifikované příjmy (interní), přehled bankovních transakcí ze dne [datum], výzva ze dne [datum] včetně potvrzení, předžalobní výzva z [datum] včetně podacího lístku, soud učinil skutková zjištění v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí a učinil tento závěr o skutkovém stavu s následujícím právním hodnocením: 6. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa] uzavřena smlouva o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí bezúčelového úvěru do limitu 28 400 Kč. Žalovaná se identifikovala v internetovém prostředí webových stránek žalobkyně potvrzením správnosti svých údajů, odsouhlasila předsmluvní informace a následně odsouhlasila návrh smlouvy kliknutím na volbu„ Podepisuji“. Smlouva a formulář jí byla následně zaslána na zadanou e-mailovou adresu. Úvěryschopnost žalobkyně posoudila na základě údajů poskytnutých žalovanou, a dále nahlédnutím do centrálních registrů a rejstříků, a zhodnotila je podle interní metodiky schválené ČNB. Z důkazů nebylo zjištěno, že by žalovaná před nebo po poskytnutí úvěru předložila žalobkyni jakékoliv doklady osvědčující její schopnost poskytnutý úvěr splácet, ani že by žalobkyně schopnost žalované poskytnutý úvěr splatit jakkoliv ověřovala. Úvěr byl poté téhož dne [datum] poskytnut žalované v částce ve výši 19 000 Kč bankovním převodem na ověřený účet č. [bankovní účet], uvedený ve smlouvě. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru dle čl. IV. odst. 2 smlouvy a čl. 1 sazebníku ve výši 4 940 Kč. Současně byl dle čl. II odst. 2 smlouvy a čl. 2 sazebníku sjednán poplatek za službu„ Klidné spaní“ ve výši 110 Kč měsíčně. Žalovaná na úvěrovou smlouvu žalobkyni ničeho neuhradila. Žalobkyně proto vyčíslila žalované celkovou dlužnou částku, sestávající z jistiny úvěru, poplatku za jeho poskytnutí, sjednaného poplatku za volitelné služby, a dále včetně smluvní pokuty dle čl. 6 4. všeobecných obchodních podmínek a čl. 3 sazebníku ve výši 0,1 % denně z dlužné částky jistiny, kterou uplatňuje pouze za prvních 90 dnů prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní upomínkou prokazatelně odeslanou dne [datum]. 7. Žaloba je důvodná z části. 8. Mezi žalobkyní a žalovanou byla adhezním způsobem dle § 1798 a násl. občanského zákoníku (o. z.) uzavřena smlouva o úvěru dle § 1810 a § 2395 a násl. občanského zákoníku (o. z.). Žalovaná uzavřela úvěrovou smlouvu v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele, tato smlouva podléhá též režimu zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 9. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen mínusem za prodej majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Poskytovatel úvěru má tedy jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, neboť součástí jeho odborné péče je přezkoumání úvěruschopnosti, taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje musí prověřit, příp. si je nechá od žadatele doložit. 11. Z důkazů nevyplývá, že by poskytovatel úvěru jakkoli konkrétně posuzoval úvěruschopnost žalované, její dosavadní dluhy, skutečné příjmy, příp. vyživovací povinnosti a ostatní majetkové poměry. Z důkazů rovněž nevyplývá, že by žalovaná předložila jakékoliv listiny prokazující její finanční situaci, ani že by tyto byly jakkoli ověřovány. Z ničeho též nevyplývá, že by žalovaná byla prověřena prostřednictvím bankovního i nebankovního registru klientských informací, insolvenčního rejstříku, exekučního rejstříku, a s jakým výsledkem, ani z jakých konkrétních informací o majetkových poměrech žalované žalobkyně při poskytování úvěru vycházela a jakým způsobem je ověřila, pokud tak vůbec učinila. 12. Podle § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 13. Z provedeného dokazování nevyplývá, že by poskytovatel úvěru měl takové výsledky k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, z nichž by nevyplývaly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, resp. že by byla úvěryschopnost žalované jako spotřebitele vůbec posuzována, přičemž v takovém případě se jedná o neplatnost smlouvy absolutní (rozsudek Soudního dvora EU z [datum] sp. zn. C [číslo], usnesení Ústavního soudu Pl. ÚS 3/20). Soud proto posoudil úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou. 14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním s právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Soud posoudil práva a povinnosti účastníků řízení jako bezdůvodné obohacení na straně žalované ve výši dosud nesplacené jistiny, tedy v částce 19 000 Kč, poskytnuté bez právního důvodu. Žalovaná svou procesní neaktivitou způsobila, že v řízení nevyšly najevo okolnosti nasvědčující, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) něčeho uhradila, a tedy neunesla v tomto smyslu své břemeno tvrzení a důkazní. Zároveň je třeba podotknout, že právě díky rozhodnutí věci bez jednání (které soud ve skutkově jednoduchých věcech preferuje s ohledem na ekonomii řízení), s nímž žalovaná souhlasila fikcí (viz odst. 3 a 4 odůvodnění tohoto rozsudku), alespoň nedošlo k navýšení nákladů žalované, spočívající v úhradě vyšších nákladů řízení protistrany za účast advokáta u jednání. 16. S ohledem na výše uvedené skute