44 C 161/2025-28 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala zaplacení částky ve výši celkem , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši , Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, . Svého nároku se domáhala z titulu spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , dle kterého se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout , částka, a žalovaný se zavázal úvěr hradit v měsíčních splátkách ve výši , částka, vždy k 15. dni každého příslušného měsíce. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, . Žalovaný úvěr řádně nehradil, a proto byl žalobkyní opakovaně upomínán. Žalobkyně následně přistoupila ke zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Žalovaný ke dni podání žaloby neuhradil ničeho., právnická osoba, výzvě soudu žalobkyně sdělila, že za účelem posouzení úvěruschopnosti žalovaného splácet úvěr si vyžádala jeho výplatní pásky, výpisy z bankovního účtu za poslední , Anonymizováno, měsíce, kopii občanského a řidičského průkazu a dále vycházela z výpisu insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, výpisu SOLUS, registru REPI. Dle žalobkyně bylo zjištěno, že průměrný čistý příjem žalovaného činil , částka, , náklady na bydlení činily , částka, měsíčně a jeho finanční závazky , částka, měsíčně. Žalovaný měl další , Anonymizováno, úvěry, a to v částce , částka, a , částka, .3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.4. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání (žalobkyně výslovně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný konkludentně tím, že se k výzvě soudu nevyjádřil), soud postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a § 101 odst. 4 o. s. ř. ústní jednání ve věci nenařídil.5. Soud posoudil předložené listinné důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.6. Dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaný byl povinen na základě smlouvy úvěr splatit ve , Anonymizováno, splátkách po , částka, . Úroková sazba byla sjednána ve výši , Anonymizováno, % p. m. a RPSN ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, %. Celkem měl žalovaný na úvěr zaplatit , částka, . Dále bylo sjednáno zpoplatnění upomínky k úhradě služné částky ve výši , částka, (zjištěno ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a předsmluvní informace).7. Žalovaný k poskytnutí úvěru doložil výplatní pásky za měsíce , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , dle nichž jeho čistý příjem činil , částka, , , částka, a , částka, (zjištěno z výplatních pásek za období , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, ). Dále měla žalobkyně k dispozici výpis z účtu žalovaného za měsíc , Anonymizováno, , Anonymizováno, (zjištěno z výpisu účtu č. , č. účtu, za období , Anonymizováno, , Anonymizováno, ). Žalovaný měl další dva úvěry s měsíční splátkou ve výši , částka, a , částka, (zjištěno z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele).8. Žalovanému byla dne , datum, vyplacena částka , částka, na jeho účet č. , č. účtu, (zjištěno z potvrzení , Anonymizováno, – okamžitá odchozí úhrada ze dne , datum, a vyjádření , právnická osoba, . ze dne , datum, ).9. Žalovanému byly zaslány 2 upomínky k úhradě platby, a to dne , datum, a dne , datum, (zjištěno z upomínky ze dne , datum, a dne , datum, ) a dále mu byla zaslána předžalobní výzva ze dne , datum, a informace o zesplatnění úvěru (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně poštovního podacího lístku).10. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti relevantní pro rozhodnutí ve věci.11. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, peněžní prostředky ve výši , částka, na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, , v níž se žalovaný zavázal úvěr splatit při měsíční úrokové sazbě ve výši , Anonymizováno, % a při RPSN , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, %. Žalovaný na tuto částku ničeho nezaplatil. Žalobkyně posuzoval úvěruschopnost žalovaného splácet úvěr na základě informací uvedených žalovaným, doložených výplatních pásek, jeho výpisu z účtu a na základě dostupných databází.12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.13. Mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do , datum, , (dále jen „ZSÚ“) na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky. Žalovaný čerpal uvedený úvěr a zavázal se jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách.14. Co se týče posouzení úvěruschopnosti, před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru byla dostatečným způsobem a s odbornou péčí posouzena úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona ZSÚ, když žalobkyní provedené vyhodnocení schopnosti žalovaného úvěr splácet - s ohledem na obsah uzavřené smlouvy, jakož i s ohledem na poskytnutou částku úvěru a dobu splatnosti, získané a ověřené informace a prověření žalovaného ve veřejně přístupných rejstřících - shledal soud v tomto případě zcela dostačujícím k poskytnutí úvěru.15. Soud se nicméně musel zabýval otázkou platnosti této smlouvy s ohledem na její mravnost ve smyslu § 580 a § 588 o. z.16. Podle § 1 odst. 2 o. z., nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Soud se musel nejprve zabývat otázkou platnosti uzavřené smlouvy o úvěru a jejího souladu s dobrými mravy. V tomto směru pak soud dospěl k závěru, že smlouva se svými podmínkami, které lze označit jako lichevní, dobrým mravům zjevně příčí, a z toho důvodu je absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z.18. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu i Ústavního soudu již v minulosti opakovaně dovodila, že s přihlédnutím k dalším okolnostem případu je obvykle v rozporu s dobrými mravy výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Zjištění o nemravné výši úroků pak vede k závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, který se ostatně za splnění dalších podmínek může promítnout nejen do nalézacího, ale dokonce i do exekučního řízení srov. např. nález Ústavního soudu z , datum, , sp. zn. I. ÚS 3308/16, usnesení Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a tam citovaná rozhodnutí).19. Jak vyplývá z databáze ARAD vedené Českou národní bankou v , Anonymizováno, 2023 byly bankami úvěry na spotřebu domácnostem poskytovány s průměrným RPSN , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % a s průměrnou úrokovou sazbou , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % ročně.[, Anonymizováno, :, Anonymizováno, ] V případě smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným činila RPSN poskytnutého úvěru , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % a úrok činil , Anonymizováno, % měsíčně, tj. , Anonymizováno, % ročně. Rozpor úvěrové smlouvy s dobrými mravy za těchto okolností soud považuje za zcela očividný. [1: Dostupné z: https://www.cnb.cz/arad/#/cs/sets]20. Neplatné ujednání o úroku v tomto případě nebylo možné moderovat ve smyslu § 577 o. z., neboť by tím nedošlo ke spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Nahrazování neplatně sjednaného úroku zásahem soudu by totiž bylo v rozporu s účelem a smyslem § 577 o. z., kterým je mimo jiné i preventivní (odrazující) účinek neplatnosti nemravných ujednání. Shodně judikatura Soudního dvora EU zdůrazňuje, že je třeba zabránit používání nemravných klauzulí ve smlouvách uzavíraných se spotřebiteli. Nelze připustit, aby poskytovatelé nabyli dojmu, že sice bude rozhodnuto o neplatnosti takových klauzulí, ale vnitrostátní soud může smlouvu v nezbytném rozsahu doplnit. To by totiž vedlo k tomu, že by poskytovatelé takové klauzule nadále využívali (viz rozsudek SDEU ze , datum, , Banco Español de Crédito , jméno FO, proti , jméno FO, , C-618/10 nebo rozsudek SDEU ze , datum, , Kanyeba , jméno FO, a Deroga, C-349/18 – C-351/18).21. Absolutní neplatnost se v tomto případě týká celé smlouvy, neboť nelze ve smyslu § 576 a § 577 o. z. předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Jednotlivá ujednání smlouvy