30 C 223/2025-28 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalované zaplacení shora uvedené částky představující dluh ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne , datum, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované na její bankovní účet peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši , částka, . Zápůjčka byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz. Žalovaná dluh splatný dne , datum, neuhradila, čímž žalobkyni vznikl též nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení, a dále na náklady vynaložené na písemné výzvy ve zbývající částce , částka, . Žalovaná dluh nezaplatila ani k předžalobní výzvě žalobkyně.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná.3. Soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. projednal bez nařízení jednání. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s daným postupem souhlasili: žalobkyně výslovně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaná konkludentně, když nesdělila nesouhlas k výzvě soudu obsahující doložku dle § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Z dokazování provedeného smlouvou o zápůjčce ze dne , datum, , všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně, potvrzením o platbě ze dne , datum, , upomínkou ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , včetně podacího archu, soud zjistil tento skutkový stav věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí.5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky žalobkyně www.coolcredit.cz. Žalovaná podepsala smlouvu elektronicky prostřednictvím kódu PIN (, Anonymizováno, ), který žalobkyně zaslala žalované na telefonní číslo , tel. číslo, uvedené ve smlouvě. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši , částka, na bankovní účet a žalovaná se zavázala žalobkyni poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši , částka, vrátit nejpozději do , datum, . Zápůjční úroková sazba činila 0 % (čl. 1.3.), RPSN však činilo 6 918 % (čl. 1. 7.). Žalobkyně poskytla sjednanou částku žalované převodem na účet č. , č. účtu, dne , datum, . V článku 2. 3 smlouvy si strany sjednaly, že v případě prodlení klienta s plněním závazků dle této smlouvy se klient zavazuje uhradit věřiteli smluvní pokutu, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení. Klient je současně povinen nahradit účelně vynaložené náklady, které vznikly věřiteli v souvislosti s prodlením klienta, přičemž za písemnou upomínku je věřitel oprávněn požadovat částku , částka, za každou výzvu, maximální počet činí 5 výzev. Žalovaná ve sjednané lhůtě poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem za její poskytnutí nevrátila. Dne , datum, byla žalované zaslána písemná výzva k bezodkladné úhradě dluhu. Žalovaná celkem na smlouvu o úvěru zaplatila částku , částka, . Z důkazů nebylo zjištěno, že by žalobkyně, jakkoliv ověřovala schopnost žalované poskytnutý úvěr splatit.6. Žaloba je z části důvodná.7. Mezi žalobkyní a žalovanou byla adhezním způsobem dle § 1798 a násl. občanského zákoníku (o. z.) uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z. Smlouva o zápůjčce na straně žalované byla uzavřena v postavení spotřebitele a na straně žalobkyně v postavení podnikatele, proto tato smlouva podléhá též režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále „ZoSÚ).8. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle § 75 ZoSÚ, je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.10. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.11. Podle § 86 odst. 1, 2 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen mínusem za prodej majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Shora citovaná zákonná ustanovení v rámci implementace směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48/ES zakotvují princip odpovědného půjčování („responsible lending“). Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , mj. konstatoval, že „povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.“ Na tyto závěry navázal i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, který v souvislosti s uvedeným principem dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu, a Ústavní soud rovněž shrnul podobné závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , či Soudního dvora Evropské unie (např. v rozsudku ze dne , datum, ve věci C-449/13, Consumer Finance SA v. , jméno FO, a další), podle nichž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady). Byť se uvedená judikatura vztahovala k zákonu č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinnému do , datum, , je s ohledem na téměř totožné znění dotčených ustanovení plně použitelná i při aplikaci zákona o spotřebitelském úvěru z roku 2016.14. Soud je tedy povinen zkoumat ex officio (§ 87 odst. 1 ZSÚ, ve znění účinném od , datum, ), zda poskytovatel úvěru dostál své povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele.15. Poskytovatel poskytne úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Pro posouzení zkoumání úvěruschopnosti a na ni navazující případnou neplatnost smlouvy potom není důležité případné splácení dluhu, neboť platnost smlouvy se neposuzuje zpětně podle toho, jakou částku strana žalovaná na svůj dluh zaplatila, jak plyne z rozsudku Soudního dvora EU ve věci C 755/22 ze dne , datum, . Důkladnost zkoumání těchto hledisek způsobu a výsledků zkoumání a vyhodnocení schopnosti žalované splácet poskytnutý ú