Žalobkyně žalobou uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému po předchozím prověření jeho úvěruschopnosti peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se žalobkyni zavázal vrátit poskytnutý úvěr formou měsíčních splátek spolu s poplatkem za úvěr ve výši 40 % p. m. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením jednotlivých splátek, a tak právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, celý úvěr zesplatnila. Žalobkyně se tedy po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši , částka, sestávající z nesplacené jistiny ve výši , částka, a nesplacené části smluvního úroku ve výši 40 % p. m. za první měsíc čerpání úvěru v kapitalizované výši , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení a smluvní pokutou ve výši 0,1 % p. d., kapitalizovanou za období od , datum, do , datum, částkou ve výši , částka, .2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz ze dne , datum, , č. j. EPR , č. účtu, -6 (č. l. 8 spisu), proti němuž žalovaný dne , datum, podal odpor. V tom uvedl, že dlužnou částku uznává pouze co do výše , částka, . Uvedl, že se snažil o smírné vyřešení sporu a kontaktoval žalobkyni, ta však nereagovala. Žalovaný má zájem dluh uhradit, a to nejlépe formou splátkového kalendáře s ohledem na tíživou finanční situaci.3. Žalobkyně se k jednání dne , datum, s omluvou nedostavila, a tak soud postupoval v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v její nepřítomnosti.4. Soud z předložených důkazů učinil tato skutková zjištění.5. Dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela po předchozím prověřením jeho úvěruschopnosti smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, žádostí o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, , žádostí o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, ).6. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému převedla na bankovní účet dne , datum, částku ve výši , částka, (prokázáno potvrzením o provedené platbě).7. Žalovaný se dostal se splácením úvěru do prodlení, a tak právní předchůdkyně žalobkyně úvěr dne , datum, zesplatnila (prokázáno oznámením o zesplatnění úvěru ze dne , datum, ).8. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni dne , datum, (prokázáno smlouva o postoupení pohledávek). To bylo žalovanému oznámeno dne , datum, (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky, včetně potvrzení o po podání doporučené zásilky).9. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, ).10. Žalovaný k majetkovým poměrům přiložil rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , na základě něhož je žalovaný povinen hradit výživné na čtyři nezletilé děti ve výši , částka, měsíčně na každého z nich. Žalovaný je zároveň povinen uhradit nedoplatek na výživném ve výši , částka, a , částka, .11. Žalobkyně na výzvu soudu doložila ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného výplatní pásky a výpis z účtu , jméno FO, (prokázáno výplatními páskami , jméno FO, , výpisem ze spořícího účtu, které žalobkyně soudu předložila součástí doplnění žaloby ze dne , datum, ).12. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu:13. Právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit dlužnou částku spolu s poplatkem formou 96 měsíčních plátek. Žalovaný se dostal se splácením jednotlivých splátek do prodlení, a tak žalobkyně úvěr dne , datum, zesplatnila. Žalovaný však dlužnou částku spolu s poplatky žalobkyni neuhradil, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne , datum, . Žalobkyně na výzvu soudu doložila ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného výplatní pásky a výpis ze spořícího účtu, ty se však týkaly jiné osoby.14. Po právní stránce posoudil soud věd následovně.15. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), a ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaný čerpal uvedený úvěr a zavázal se jej splatit spolu s poplatkem formou měsíčních splátek.16. Soud při jednání vyzval žalobkyni ke sdělení, jaké konkrétní informace právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy získala ohledně schopnosti žalovaného splácet úvěr v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), a současně vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a důkazů ohledně zkoumání úvěruschopnosti dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 87 výše uvedeného zákona o spotřebitelském úvěru pak dále platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.19. Soud je tedy s odkazem na uvedená ustanovení povinen zkoumat ex officio, zda žalobkyně dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované. Z důkazů předložených žalobkyní však nevyplývá, že by tuto povinnost splnila. Žalobkyni bylo v rámci přípravy jednání i při jednání dáno poučení podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění rozhodném (dále jen „o. s. ř.“), aby svá tvrzení a důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného doplnila a prokázala, jaké konkrétní informace svědčící o schopnosti žalovaného splácet úvěr před uzavřením smlouvy získala. Žalobkyně na poučení reagovala tak, že právní předchůdkyně ověřovala úvěruschopnost mimo jiné z lustrací veřejně dostupných databází NRKI, BRKI, SOLUS, CEE a ISIR. Dále uvedla, že ověřila úvěruschopnost žalovaného výpočtem mezi doloženými příjmy a výdaji. K tomu žalobkyně doložila výpis z úvěrového konta a žádost o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, , ty se však týkaly jiné osoby, a tak k nim soud nepřihlížel.20. Pouze na základě výpisů z bankovního účtu cizí osoby a lustrace osoby žalovaného ve veřejných registrech nelze dospět k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost dostatečně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Jelikož se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila vzdala se práva poučení podle §118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. ve vztahu k těmto okolnostem. Soud v souladu se závěrem, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní k tomu, že odborně posoudila před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného, posoudil smlouvu z úřední povinnosti podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou. Žalovaný je tedy povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem.21. Soud vzal v potaz vůli žalovaného splatit dlužnou částku s ohledem na jeho možnosti a majetkové poměry, tak aby nebyly ohroženy další povinnosti žalovaného, zejména platit výživné , částka, měsíčně a dlužné výživné ve výši , částka, měsíčně nezletilým dětem, a další finanční závazky v souhrnné výši , částka, , přičemž placení na základě splátkového kalendáře formou měsíčních splátek po , částka, shledal přiměřenou i s ohledem na celkovou výši dlužného nároku a zájmům žalobkyně.22. Ve výroku II pak soud žalobu ve zbývajícím rozsahu, konkrétně co do částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12 % ročně a co do částky , částka, zamítl.23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že ji nepřiznal žádnému z účastníků řízení, když žalobkyně původně uplatňovala pohledávku ve výši , částka, společně s příslušenstvím, které v souhrnu převyšuje , částka, , a které soud v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2717/08 při posuzování míry úspěchu ve věci taktéž zohlednil, přičemž dospěl k závěru, že poměr úspěchu žalobkyně a žalované je v zásadě srovnatelný (52,49 % a 47,51%), pročež ani jeden z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení.