16 C 498/2020-26 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Nymburce dne 15.4.2020 po žalovaném domáhala zaplacení částky 10 460,50 Kč s příslušenstvím s tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené se [právnická osoba], [IČO] (dále také jen„ původní věřitel“). Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] prostřednictvím své webové stránky [webová adresa] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 10.5.2018. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žaloby je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 5 000 Kč a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 460,50 Kč, který byl splatný dne 10.5.2018. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky zaslané žalobkyní. 2. Usnesením Okresního soudu v Nymburce ze dne 18.9.2020, č.j. 14 C 271/2020-17, které nabylo právní moci dne 21.10.2020, vyslovil tento soud svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena místně příslušnému Obvodnímu soudu pro Prahu 5. 3. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili. 4. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování učinil soud za použití ust. § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu. 5. Dne [datum] uzavřela [právnická osoba], [IČO], prostřednictvím svých internetových stránek [webová adresa] s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit jej spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 460,50 Kč, a to nejpozději do 10.5.2018 (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [číslo] ze dne [datum]). Zatímco žalovanému byla částka 5 000 Kč poskytnuta, když mu byla ještě dne [datum] zaslána na jeho bankovní účet specifikovaný ve smlouvě o úvěru (prokázáno potvrzením o provedení platby), žalovaný úvěr se sjednaným poplatkem nevrátil, což žalovaný nesporoval. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřenou mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s její přílohou – seznamem pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29.10.2019). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu ve výši žalované částky (prokázáno výzvou k zaplacení před podáním žaloby ze dne 29.10.2019 ve spojení s poštovním podacím lístkem ze dne 29.10.2019), avšak žalovaný jí dosud ničeho neuhradil, což nesporuje. 6. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 1820 a násl. o.z. je možné uzavřít smlouvu rovněž bez současné fyzické přítomnosti stran, přičemž i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby je zachována písemná forma (ust. § 562 odst. 1 o.z.). 7. Na základě výše uvedených skutečností ve spojení s citovanými ustanoveními občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že mezi [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o.z. Smlouva přitom byla uzavřena distančním způsobem dle ust. § 1820 a násl. o.z. Na základě této smlouvy se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do 10.5.2018, a to společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 460,50 Kč. Zatímco [právnická osoba] žalovanému úvěr poskytla ještě dne [datum], žalovaný poskytnutý úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve sjednané lhůtě neuhradil a ocitl se tak v prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu ust. § 1968 o.z. Vzhledem k tomu [právnická osoba] vůči žalovanému vzniklo právo na zaplacení dlužné jistiny úvěru a poplatku za poskytnutí úvěru, jakož i ve smyslu ust. § 1970 o.z. právo na zaplacení úroku z prodlení. Pohledávka [právnická osoba] byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena v souladu s ust. § 1879 o.z. na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Na základě uvedeného je tedy žalovanou částku oprávněna požadovat po žalovaném právě žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovaný svoji povinnost uhradit dlužnou částku dosud nesplnil, ačkoliv byl o její úhradu upomenut, shledal soud žalobu důvodnou, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Dlužná částka ke dni podání žaloby činila celkem 10 460,50 Kč, z toho 5 000 Kč představuje jistinu úvěru a 5 460,50 Kč představuje poplatek za poskytnutí úvěru. 8. O příslušenství dlužné částky splatné dne 10.5.2018 soud rozhodl podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, soud jí přiznal i plnou náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech na soudní poplatek 800 Kč a v nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s ust. § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb. 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o 21 % DPH. Náklady právního zastoupení tak činí 1 452 Kč, náklady řízení po připočtení částky zaplaceného soudního poplatku pak činí celkem 2 252 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní v obdobných případech se liší pouze údaji o žalovaném, vymezením dlužného období, výší dlužné částky a popř. výší kapitalizovaného příslušenství. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. 10. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.