28 C 74/2021 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 13.10.2020 domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tvrzením, že je nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru a uzavřel s žalovaným dne 28.5.2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které mu poskytl finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Před uzavřením smlouvy byla řádně žalobcem přezkoumána úvěruschopnost žalovaného. Částku ve výši 27 500 Kč převedl na účet žalobce a částku ve výši 2 500 Kč převedl na účet zprostředkovatele jako provizi. Poskytnuté finanční prostředky se žalovaný zavázal hradit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč, celkem 25 splátek. Celková výše úvěru činila 37 500 Kč. Žalovaný však dohodnuté měsíční splátky nehradil řádně a včas, proto žalobce úvěr v souladu se smlouvou o úvěru zesplatnil a dne 25.8.2020 odeslal žalovanému písemné oznámení o zesplatnění úvěru. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes opakované písemné upomínky. Dlužná částka sestává z neuhrazených dlužných splátek ve výši 4 500 Kč a neuhrazené jistiny ve výši 27 063 Kč Smluvní úrok činí 21,55 % ročně. Žalobce požaduje dále smluvní pokuty dle čl. IV. uzavřené smlouvy za prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky, a to 3x 499 Kč, celkem 1 497 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a neuhrazených splátek ve výši 1 515 Kč. Dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k prvému nařízenému ústnímu jednání ve věci se omluvil z důvodu porodu manželky a požádal o odročení jednání. Následně tvrdil, že se s žalobkyní dohodl na splátkovém kalendáři. Na další nařízené ústní jednání ve věci se již bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v jeho nepřítomnosti. 3. Jak opakovaně judikoval Městský soud v Praze (srov. např. rozhodnutí 14 Co 426/2002, ale i 39 Co 420/2007), není-li účastník, jemuž se má dostat procesního poučení (např. podle ustanovení § 118a o.s.ř.), přítomen v jednací síni při jednání, při němž je věc rozhodnuta, může soud jednat podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř., avšak není povinen poučovat takového účastníka podle ustanovení § 119a odst. 1 o.s.ř., neboť toto poučení není určeno účastníkům, kteří se k jednání z jakéhokoliv důvodu, tedy omluveně nebo bez omluvy, nedostavili. Stejně tak poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. se poskytují jen tomu účastníkovi (jeho zástupci či zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníka či jeho zástupce, zabránil tento účastník (zástupce) svou nepřítomností soudu, aby mu poskytl potřebná poučení. Nemůže proto ani absence poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. být vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jen z důvodu, aby bylo možno poskytnout nepřítomnému účastníkovi či jeho zástupci uvedené poučení, není potřebné jednání odročovat. Přitom není rozhodné, zda se účastník či jeho zástupce nedostavili k jednání omluveně či bez omluvy. 4. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. s. ř.“, ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí. 5. Listinnými důkazy má soud za prokázáno následující: 6. Žalobce uzavřel se žalovaným dne 28.5.2020 smlouvu o úvěru [číslo] (dále též jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se všemi sjednanými poplatky v celkové výši 7 500 Kč (celkem 37 500 Kč) a se sjednaným ročním úrokem 21,05 % prostřednictvím pravidelných 25 měsíčních splátek po 1 500 Kč; v případě prodlení se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ prodlení dle čl. IV. bod 2 písm. c) Smlouvy a ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru ode dne zesplatnění dle čl. IV. bod 2 písm. b) Smlouvy; za zaslání každé upomínky bylo sjednáno právo žalobce požadovat zaplacení vynaložených nákladů ve výši 100 Kč, a to dle čl. IV. bod 4 písm. b), d) Smlouvy (zjištěno ze smlouvy [číslo] výpisu z účtu, předsmluvních informací o úvěru, úvěrových podmínek). Protože žalovaný nehradil splátky řádně a včas, zesplatnil žalobce úvěr ke dni 25.8.2020 (zjištěno z oznámení o zesplatnění úvěru, podacího archu, tabulky umoření). Žalovaný byl opakovaně vyzván k úhradě dlužné žalované částky sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 27 063 Kč, dluhu na splátkách po zesplatnění ve výši 4 500 Kč, poplatku za zaslání 3 upomínek ve výši 300 Kč, smluvní pokuty za prodlení se zaplacením 3 splátek po 499 Kč, tj. ve výši 1 497 Kč a smluvní pokuty kapitalizované ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru po zesplatnění do dne předcházejícího podání žaloby ve výši 1 515 Kč (zjištěno z upomínek, předžalobní upomínky, podacího archu, Bonity smlouvy o úvěru, tabulky umoření). 7. Ostatní provedené důkazy soud nehodnotil a nevyvozoval z nich žádné skutkové ani právní závěry, neboť by to bylo pro posouzení věci nadbytečné. 8. Veškeré provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 9. Při posuzování merita věci soud postupoval dle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. (dále jen obč.zák.) 10. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 obč. zák.. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytl žalobce žalovanému finanční prostředky, které se žalovaný v dohodnuté lhůtě a výši zavázal vrátit, což však neučinil. Z důvodu prodlení žalovaného proto došlo ze strany žalobce v souladu se Smlouvou k zesplatnění celého úvěru ke dni 28.5.2020, což bylo žalovanému písemně sděleno. Žalobce má proto právo na zaplacení vyčíslené dlužné částky včetně veškerého příslušenství, když žalobce prokázal výši nárokované částky (i právní titul jejího poskytnutí), když dlužná částka sestává z dlužné jistiny 27 063 Kč a dlužných splátek po zesplatnění ve výši 4 500 Kč, ze smluvních pokut sjednaných mezi účastníky řádně ve smyslu ust. § 2048 o.z. dle čl. IV. bod 4 písm. b) a c) Smlouvy ve výši 3 012 Kč, a z nákladů na upomínání dle čl. IV. bod 2 písm. b) ve výši 300 Kč. Žalovaný naopak v řízení výše uvedené skutečnosti nijak nesporoval, zejména ani netvrdil, že by danou smlouvu neuzavřel či že by dlužnou částky zaplatil. Soud proto žalobě zcela vyhověl, a to z důvodu prodlení žalovaného se splacením úvěru, včetně úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k ust. § 1970 o.z. z dlužné jistiny a včetně smluvního úroku dle Smlouvy ve výši 21,05 % ročně, obojí ode dne následujícího po zesplatnění až do zaplacení. 11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst.1 věta první před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty odlišné nebyly shledány žádné předpoklady. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku 1 396 Kč a dále náhradu nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny celkem 3 úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 500 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“) a náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a DPH ve výši 21%. Odměna advokáta přitom byla určena dle § 14b advokátního tarifu, neboť soud dospěl k závěru, že toto ustanovení zcela dopadá i na daný případ, neboť žaloba byla podána ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, přičemž z vlastní činnosti je soudu známo, že žalobce podává na ustáleném vzoru opakovaně velké množství typově stejných žalob, v nichž jsou měněny pouze jednotlivé číselné údaje a identifikace osoby žalované, neboť se jedná o skutkově i právně zcela obdobné věci. 13. Celkové náklady žalobce 3 574 Kč (zahrnující ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů, cestovné a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).