5 C 354/2018-196 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalobkyně, jakožto zapůjčitel, uzavřela dne [datum] s žalovaným, jakožto vydlužitelem smlouvu o zápůjčce, na základě které zapůjčila žalovanému částku ve výši 800 000 Kč. Potvrzení o poskytnutí předmětné zápůjčky stvrdil žalovaný podpisem na předmětné smlouvy o zápůjčce označené jako smlouva o půjčce. Žalovaný se zavázal vrátit předmět zápůjčky nejpozději do [datum]. Žalovaný do dnešního dne nic z předmětné zápůjčky nevrátil. Podpis žalovaného na smlouvě o zápůjčce byl úředně ověřen. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh neuhradil, vyzvala žalobkyně dlužníka předžalobní výzvou k úhradě dluhu výzvou ze dne [datum], avšak žalovaný, přestože mu byla výzva doručena dne [datum] doručena, dlužnou částku neuhradil. 2. V průběhu řízení žalobkyně doplnila svoje vyjádření tak, že dle jejího názoru usnesla důkazní břemeno tvrzení a břemeno důkazní v předmětném sporu, přičemž k tomu odkázala na příslušnou judikaturu (Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 23 Cdo 3895/2016, sp. zn. 22 Cdo 3646/2018 a sp. zn. 32 Cdo 3133/2011). Žalovaný sám v průběhu svého účastnického výslechu vypověděl, že se jedná o listinu, kterou sám připravil a předložil žalobkyni, žalovaný do listiny sám svou vlastní rukou doplnil údaje o předmětu zápůjčky, a též sám vlastní rukou doplnil potvrzení o převzetí předmětu zápůjčky, listinu sám podepsal a na listině byl dokonce úředně ověřený podpis žalovaného. Existuje zde vyvratitelná právní domněnka o pravosti a správnosti předmětné listiny. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní tak v předmětném soudním řízení tížilo žalovaného, nikoliv žalobkyni. Předmětná smlouva o zápůjčce obsahuje výslovně uvedenou povinnost žalobkyně poskytnout předmět zápůjčky, dále výslovně uvedené prohlášení, že předmět zápůjčky byl poskytnut v konkrétní výši žalovanému, dále výslovně uvedenou povinnost žalovaného dluh bez splnění jakékoliv další podmínky vrátit nejpozději do [datum] (nikoliv v návaznosti na zisk nebo ekonomickou situaci [právnická osoba]). Je třeba vyjít též z interpretace samotné listiny, ve které je výslovně uvedeno, že účastníci (smlouvy o zápůjčce) si smlouvu před jejím podpisem přečetli, a shledali, že její obsah odpovídá jejich pravé vůli a zakládá právní následky, jejichž dosažení svým jednáním sledovali, a proto ji níže, prostou omylu, lsti a tísně, jako správnou podepisují. Taktéž žalovaný nedokázal v rámci svého účastnického výslechu vysvětlit, proč např. nebylo do smlouvy ručně dopsáno další ujednání v duchu toho, co žalovaný tvrdí ve svých vyjádřeních k žalobě, ačkoliv k tomu určitě byl dostatečný prostor na textu samotné listiny. Poskytnutí předmětu zápůjčky je předně vyjádřeno v samotné předmětné listině, smlouvy o zápůjčce, ve které je ručně žalovaným dopsána částka, kterou svým podpisem stvrdil, že ji žalovaný od žalobkyně přijal z titulu zápůjčky. S ohledem na presumpci pravosti a správnosti smlouvy o zápůjčce, bylo tak na žalovaném, aby vyvrátil své tvrzení o poskytnutí předmětu zápůjčky, což se nestalo. K výslechu svědkyně žalobkyně uvedla, že je zřejmé, že svědkyně nebyla přítomna právním jednáním žalovaného. Tato jednání tak mohla mít zcela jinou podobu, než jak se žalovanému jevila. Ostatně žalovaný v rámci dokazování předložil k důkazu smlouvy o převodu obchodních podílů [právnická osoba] (ze strany svědkyně a její sestry), ale k reálnému převedení obchodního podílu nikdy nedošlo. Závěrem žalobkyně uvedla, že byl to žalovaný, který musel prolomit věcnou a obsahovou správnost údajů uvedených ve smlouvě o zápůjčce, které sám žalovaný vlastní rukou do smlouvy, kterou si připravil a předložil žalobkyni, doplnil. Za situace, kdy nejednal pod nátlakem, neuvedl relevantní důvod, proč by listina a právní jednání související s listinou mělo být neplatné (např. z důvodu omylu), se žalovaný snaží za pomocí jemu zavázaných osob (finančně, rodinným poutem), které ani nebyly přítomny hlavním událostem (podpisu, předložení smlouvy, předávní prostředků) prolomit svá mj. jazykovým výkladem jednoznačně interpretovatelná bezpodmínečná prohlášení v předmětné smlouvě o zápůjčce. A to přesto, že sám společně se svou svědkyní vypověděl, že žalobkyně jemu osobně předala statisícové částky (800 tis. Kč). V neposlední řadě je třeba pohlížet na věc též tak, že by došlo k újmě na straně žalobkyně, která v dobrou víru prohlášení žalovaného v jím připravení smlouvě o zápůjčce přijde o svých 800 tis. Kč, protože ten by lišácky využil situace a snažil se navodit dojem, že jedinou ekonomickou aktivitou spojenou s danou listinou je právě a jen ztrátový podnik [anonymizováno]. 3. Žalovaný neuznal nárok žalobkyně, a to ani z části, a navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že sporuje tvrzení žalobkyně uvedené v čl. I. Smlouvy o půjčce, že žalobkyně dne [datum] půjčila žalovanému částku 800 000 Kč. Jakkoliv je ve Smlouvě o půjčce uvedeno, že dlužník potvrzuje svým podpisem převzetí finanční částky v uvedené výši, pak žalovaný tvrdí, že dne [datum] ani nikdy předtím ani nikdy potom od žalobkyně takovouto částku nepřevzal. K zápůjčce mezi žalobkyní jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem nikdy nedošlo stejně tak ani k faktickému předání finančních prostředků, ať již v hotovosti či bezhotovostně. Listina označená jako Smlouva o půjčce ze dne [datum] byla podepsaná ze zcela jiného důvodu. Skutečným smyslem podpisu Smlouvy o půjčce bylo zajištění vložené investice žalobkyně do [právnická osoba] & [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], která byla založena dne [datum] a vznikla dnem [datum]. Tato společnost měla při založení čtyři společníky, kdy každý ze společníků ovládal ve společnosti obchodní podíl 25 %, přičemž společníky ve společnosti byli i oba účastníci. Společníci se v ústní formě dohodli, že do vybavení provozovny cukrárny vloží společné investice a to rovným dílem podle obchodního podílu, který připadal na každého společníka. Žalobkyně poté, co zjistila, že po několika měsících provozu je provozování cukrárny ve ztrátě, se nechtěla nadále podílet na hospodářském riziku podnikání a v březnu 2016 sdělila žalovanému a ostatním společníkům, že již nadále nehodlá investovat prostředky do provozu cukrárny. Dne [datum] žalobkyně uzavřela Smlouvu o převodu obchodního podílu, ve které jako převodce převádí na žalovaného svůj obchodní podíl ve výši 20 % za kupní cenu 200 000 Kč. Téhož dne, tedy [datum] žalobkyně uzavřela Smlouvu o převodu obchodního podílu, ve které jako převodce převádí na dalšího společníka [jméno] [příjmení] svůj obchodní podíl ve výši 5 % za kupní cenu 50 000 Kč. Tentýž den, kdy byly uzavřeny Smlouvy o převodu obchodního podílu, tedy [datum], byla podepsána Smlouva o půjčce mezi žalobkyní a žalovaným. I z časové posloupnosti uzavírání jednotlivých smluv je zřejmé, že spolu věcně souvisí. Smlouvu o půjčce žalovaný podepsal na přání žalobkyně, která touto listinou sledovala zajištění svých finančních prostředků, které vložila do [právnická osoba] & [právnická osoba], konkrétně pak do vybavení provozovny cukrárny. Dle ústního ujednání mezi společníky měly být vložené investice postupně žalobkyni spláceny ze zisku společnosti. Nebylo stanovené žádné přesné datum, do kdy by měly být investice splaceny, bylo sjednáno, že toto bude záviset na ekonomických výsledcích provozu cukrárny. V měsíci květnu 2018 došlo k prodeji provozovny cukrárny za celkovou částku 800 000 Kč. Žalovaný se snažil o dohodu s žalobkyní, na základě které by došlo ke spravedlivému vypořádání vložených investic mezi všemi čtyřmi původními společníky. Žalovaný uhradil žalobkyni v průběhu měsíců září 2017 až duben 2018 bezhotovostními splátkami v celkovém součtu částku 169 433 Kč a to převodem finančních prostředků na účet žalobkyně. Žalovaný dále uvedl, že vyhověl žádosti žalobkyně a podepsal Smlouvu o půjčce právě s ohledem na žalobkyni, kdy si byl vědom, že kdyby došlo k vypořádání podílů ve společnosti mezi všemi společníky k měsíci dubnu 2016 (tedy v době, kdy se rozhodla ze společnosti vystoupit žalobkyně), ztratili by částečně své vložené investice všichni. Podpisem Smlouvy o půjčce tak žalovaný vzal osobně na sebe veškeré podnikatelské riziko žalobkyně, kdy podepsanou smlouvou o půjčce jí vlastně osobně ručil za to, že celá původní investice bude žalobkyni bez podnikatelského rizika v budoucnu vrácena. Žalovaný v zájmu zachování provozu cukrárny podlehl žádosti žalobkyně a současně s převodem obchodních podílů jí podepsal Smlouvu o půjčce, kterou jí mělo být garantováno, že finanční prostředky, vložené do provozovny, budou žalobkyni v budoucnu vypořádány. Nikdy nebylo ústně ujednáno, že bude žalobkyni vypořádána právě částka 800 000 Kč. Žalovaný závěrem uvedl, že„ Smlouva o půjčce podle § 657 a následující občanského zákoníku“, nemohla být platně uzavřená, neboť k datu [datum], již platil a byl účinný nový občanský zákoník, který půjčku ve formě v jaké byla smlouva sepsána, neupravuje a nezná. Listina ozn