15 C 244/2020-241 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a.s. (dále jen žalobkyně) se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala uhrazení částky 87 841 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 20. 9. 2019 příkazní smlouvu ve znění dodatku č. 1, jejímž předmětem byl mj. závazek žalovaného obstarávat pro žalobkyni činnosti vyjmenované ve smlouvě, a to zejména předávat prodané zboží žalobkyně jako prodávajícího jeho koncovým zákazníkům (kupujícím) v provozovnách žalované a zajišťovat úhradu kupní ceny za toto zboží ze strany žalované. Žalovaná se konkrétně zavázala pro žalobkyni v souladu s článkem 1.2. písm. (b) příkazní smlouvy bezpečně a řádně uskladnit ve svých provozovnách zboží žalobkyně, a to zejména za účelem jeho vydání zákazníkům žalobkyně. Žalobkyně se s žalovanou v souladu s článkem 4.1. písm. b) příkazní smlouvy dohodla, že žalované bude náležet odměna ve výši 30 Kč bez DPH za každý jeden vydaný a nevrácený kus zboží (dále jen„ Odměna za vydané kusy“). V článku 4.4. příkazní smlouvy je stanoveno, že podkladem pro výpočet odměny je pravidelné týdenní vyúčtování počtu vydaných kusů zboží. Žalovaná v souladu s podmínkami příkazní smlouvy vyúčtovala žalobkyni k úhradě v měsících únoru a březnu odměnu za vydané kusy na základě čtyř faktur. Žalovaná tak obstarávala na základě příkazní smlouvy záležitosti žalobkyně ve svých provozovnách, a to také v provozovnách na pobočce [obec] a na pobočce [anonymizována dvě slova]. Žalovaná za celou dobu trvání příkazní smlouvy nezpochybnila způsob výpočtu odměny, kterou žalobkyni fakturovala v souladu s příkazní smlouvou, navíc v každé jednotlivé faktuře žalovaná sama tuto odměnu za vydané kusy označuje jako„ odměna za vydané kusy“. Žalobkyně taktéž konstatuje, že vyúčtovaná výše odměny za vydané kusy v každé faktuře odpovídá podkladům, které žalovaná soudu předložila a o její výši tak nemůže být pochyb. V článku 4.2. Příkazní smlouvy se žalobkyně a žalovaná dále dohodly, že v odměně dle příkazní smlouvy jsou obsaženy veškeré náklady žalované vynaložené v souladu s plněním příkazní smlouvy. Žalovaná proto nemá a ani nemůže mít nárok na úhradu jakýchkoliv nákladů spojených s plněním předmětu příkazní smlouvy. Jednání žalované v žalobkyni vyvolává dojem, že se žalovaná nepoctivým způsobem snaží obohatit na úkor žalobkyně. Bylo čistě na uvážení žalované, zda jakožto podnikatel vstoupí do smluvního vztahu a příkazní smlouvu s žalobkyní uzavře či nikoliv. Pokud tak žalovaná učinila, měla by podmínky příkazní smlouvy v souladu s obecnou zásadou pacta sunt servanda respektovat a nesnažit se je tímto způsobem obejít. Dne 12. 2. 2020 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě částky 62 716 Kč, odpovídající kupním cenám za zboží prodané v měsíci lednu 2020. Dne 19. 3. 2020 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě částky 25 125 Kč odpovídající kupním cenám za zboží prodané v měsíci únoru 2020. V obou případech se jedná o kupní ceny zaplacené zákazníky za zboží prodané na pobočce [obec] a na pobočce [anonymizována dvě slova]. Celková částka takto převzatých finančních prostředků činí 87 841 Kč, přičemž tyto dosud nebyly ze strany žalované žalobkyni vráceny. Právní zástupce žalobkyně zaslal dne 26. 5. 2020 žalované předžalobní výzvu, která jí byla doručena dne 29. 5. 2020 se lhůtou k úhradě dlužné částky v délce 7 dnů od doručení, tedy do 5. 6. 2020. Žalovaná na předžalobní výzvu nereagovala. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že vůči ní nemá žalobkyně nárok na úhradu částky ve výši 87.841 Kč, neboť se jedná o částku, na kterou má žalovaná jakožto příkazník dle shora uvedené příkazní smlouvy nárok jako odměnu za provedené služby pro žalobkyni jakožto příkazce. Žalovaná uplatnila kompenzační námitku dle § 98 o.s.ř. ve výši 87.841 Kč. Odměnu za plnění povinností z příkazní smlouvy upravuje článek 4. této smlouvy, samotnou výši odměny pak článek 4.1. Odměna se skládá ze dvou částí – jednak paušální měsíční odměna ve výši 2.000 Kč nebo 5.000 Kč dle návštěvnosti prodejny (viz příkazní smlouva). Druhá část odměny je 30 Kč za každý vydaný a nevrácený kus zboží. Tato složka odměny žalované byla za měsíc leden a únor 2020 vyplacena pouze částečně. Žalobkyně při výpočtu odměny postupovala chybně, když žalované neposkytla odměnu za zboží, které si zákazník od žalované neodebral. Žalovaná má za to, že v případě, kdy zákazník zboží od žalované vůbec neodebere, se nemůže jednat o zboží vrácené, neboť se zboží vůbec nedostalo do sféry vlivu zákazníka. Vrácení zboží jakožto odstoupení od smlouvy uzavřené distančním způsobem dle § 1829 a násl. občanského zákoníku vyžaduje aktivní jednání od zákazníka, neboť se jedná o jednostranné právní jednání, přičemž musí být splněny pojmové znaky právního jednání včetně požadavku na jeho určitost dle § 553 občanského zákoníku. Pouhé neodebrání zboží tedy nemůže být považováno za odstoupení od smlouvy a prodávající, tedy žalobkyně, má nadále nárok na zaplacení kupní ceny zboží od zákazníka. Za takové situace je tedy zřejmé, že se jedná o zboží, za které náleží příkazníkovi, tedy žalované, odměna dle odstavce 4.1., písm. b) příkazní smlouvy. V balících, ve kterých žalobkyně dodávala zboží k výdeji bylo společně několik objednávek a položek/kusů zboží a žalobkyně neprokázala, kolik kusů zboží žalobkyni předala. Žalovaná sporuje i správnost vyúčtování žalobkyně. Žalovaná dále tvrdí a výpisy z interního systému dokládá, že jednotlivé skutečně vydané kusy zboží byly v jednotlivých měsících a provozovnách jiné, než uvádí žalobkyně. Žalované v souvislosti s příkazní smlouvou navíc vznikly další náklady, příkazní smlouvou nijak neupravené. Jedná se o kilometrovné za vlastní automobil u [jméno] [příjmení] ([obec] - [obec] a zpět) na zaškolení v [anonymizováno] v [obec] + náhrada vyplacené mzdy ve výši 6402 Kč, náklady na dopravu firemním automobilem u [ulice] a jeho náklady na vyplacenou mzdu za technickou přípravu a realizaci úprav úložných a obchodních prostor pro [anonymizováno] v prodejnách v [obec] ve výši 6815 Kč, ve [obec] ve výši: 6315 Kč a v [obec] ve výši 7310 Kč. V celkovém součtu činí část nezaplacené odměny a výše uvedené náklady právě 87.841 Kč. 3. Žalobkyně k tvrzení žalované následně doplnila, že v čl. 4 písm. b) příkazní smlouvy je jasně řečeno, že žalované náleží odměna za každý kus zboží, které bylo zákazníkovi vydáno, a to pouze v případě, že takové zboží následně nevrátil. Nelze souhlasit se závěrem žalované, že poskytování služeb a činností (tj. výdej zboží) ze strany žalované směrem k zákazníkům žalobkyně by bylo poskytováno bez protiplnění v případě, že by veškeré vydané zboží zákazníci následně vrátili. Žalované by i v takové situaci v souladu se článkem 4.1. písm. a) příkazní smlouvy náležela paušální měsíční odměna ve výši nejméně 2.000 Kč. K tvrzením žalované, že příloha č. 2 příkazní smlouvy, tedy instrukce pro správu interního systému, nebyla žádnou ze stran podepsána, si žalobkyně dovoluje upozornit, že se jednalo o přílohu příkazní smlouvy a jako taková byla součástí příkazní smlouvy. Žalovaná tedy měla možnost se s obsahem těchto instrukcí před podpisem příkazní smlouvy seznámit, což stvrdila svým podpisem příkazní smlouvy. Skutečnost, že se žalovaná s obsahem instrukcí před podpisem příkazní smlouvy neseznámila nelze přikládat k tíži žalobkyně. K prokázání přesného počtu kusů zboží, které bylo v daném měsíci doručeno na příslušnou prodejnu žalované, žalobkyně odkazuje na výpis z jejího interního systému, který je založen v soudním spise pod listem č. 95. Z tohoto výpisu lze názorně vyčíst celkový počet objednávek v příslušném měsíci a celkový počet kusů zboží doručený na danou prodejnu; počet vydaných (a nevrácených) kusů zboží (položek) zákazníkům v měsíci lednu a únoru 2020 Tyto údaje přesně odpovídají výši odměn (1 kus* 30 Kč) za činnost žalované, které žalovaná fakturovala žalobkyni1 a počet vydaných kusů zboží dle vyčíslení za měsíc leden, který zcela odpovídá údajům uvedeným v posledním sloupci tabulky, jenž žalovaná uvádí v bodě II svého posledního vyjádření. Žalobkyně se domnívá, že pokud sama žalovaná vystavila žalobkyni faktury na úhradu své odměny v souladu s interním systémem žalobkyně, tak tím„ de facto“ uznala a potvrdila počet vydaných kusů a správnost údajů o vydaném zboží v interním systému žalobkyně. Tyto faktury žalobkyně uhradila žalované v plné výši. Nárok žalované na úhradu nákladů, které vznikly žalované v souvislosti s účastí její zaměstnankyně na školení [anonymizováno], žalobkyně zcela odmítá. Dle článku 4.2 příkazní smlouvy jsou veškeré náklady žalované vynaložené v souvislosti s plněním příkazní smlouvy obsaženy ve smluvené odměně. 4. V průběhu řízení dne 1. 10. 2021 došlo k zániku [právnická osoba], a.s. v důsledku fúze sloučením. Nástupnickou společností se stala společnost [právnická osoba], na níž přešlo jmění zanikající společnosti včetně práva a povinností, jež jsou předmětem tohoto řízení. Soud tak dne 17. 2. 2022 rozhodl o tom, že v řízení bude pokračováno namísto spol. [právnická osoba] s právní nástupkyní sp