16 C 180/2015-823 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 868 344,70 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena Smlouva o dílo, jejímž předmětem byla realizace hrubé stavby rodinného domu v ul. [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce], k níž se zavázala žalovaná jako zhotovitel pro žalobkyni jako objednatele. Dopisem ze dne [datum] uplatnila žalobkyně vůči žalované nárok z odpovědnosti za vady díla s tím, že provedené dílo vykazuje vady neodstranitelného charakteru, zejména: 1) vazba (překlad) zdiva není v souladu s příslušnou technickou normou; nedostatečný překlad zdiva nad okny; důsledkem je vadná statika stavby domu; 2) chybně provedená hydroizolace proti vodě, zemní vlhkosti a pronikání radonu (použité asfaltové pásy jsou nekvalitní /zřejmě zbytky z jiné stavby/ a špatně položené); 3) vadně provedené osazení výplní stavebních otvorů; 4) provedení krovu a střechy v rozporu s projektovou dokumentací; 5) vadné provedení vnitřních příček; 6) vadné provedení ležatého svodu kanalizace. Z důvodu vad díla vznikl žalobkyni nárok na slevu z ceny díla z titulu odpovědnosti za neodstranitelné vady. U vad charakteru odstranitelných vznikl žalobkyni nárok na slevu poté, co zhotovitel neodstranil tyto vady v zákonné lhůtě 30 dnů od jejich uplatnění. Výše této slevy činí: 1) částka 517 179,75 Kč bez DPH jako nárok na slevu z ceny díla z titulu odpovědnosti za neodstranitelné vady, a částka 237 902,60 Kč bez DPH jako nárok na slevu z ceny díla za vady, které nebyly žalovanou odstraněny v zákonné lhůtě, celkem tedy částka 755 082,35 Kč bez DPH, tj. 868 344,70 Kč včetně DPH. 2. Již po zahájení jednání ve věci samé vzala žalobkyně svým podáním ze dne [datum] žalobu částečně zpět, a to co do částky 92 003,70 Kč s příslušenstvím. Žalovaná s tímto částečným zpětvzetím žaloby vyslovila souhlas ve svém podání ze dne [datum]. Soud proto řízení v části dotčené zpětvzetím zastavil dle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a to usnesením ze dne 28.6.2022, č.j. 16 C 180/2015-709, které nabylo právním moci dne [datum]. V podání ze dne [datum] žalobkyně specifikovala svůj aktuální žalobní požadavek, a to s ohledem na znalecký posudek Ing. Jiřího Lampy [číslo] ze dne [datum] s tím, že tento znalec vyčíslil slevu odpovídající 6 tvrzeným vadám částkou celkem 776 341 Kč včetně DPH a tuto částku žalobkyně nadále činí předmětem své žaloby. Žalobou požadovaná částka je dle žalobkyně alokována k jednotlivým vadám jako součet stavebních nákladů na odstranění vady u každé z vad jednotlivě: 1) Vady svislých stavebních konstrukcí: a. vazba (překlad) zdiva není v souladu s příslušnou technickou normou; cena stavebních nákladů na opravu – materiál: 152 825,67 Kč, cena nákladů na dlouhodobou sanaci: 280 776 Kč; b. nedostatečný překlad zdiva nad okny – sloupek v přízemí, cena stavebních nákladů na odstranění následků vady: 13 773,19 Kč; 2) Chybně provedená hydroizolace proti vodě, zemní vlhkosti a pronikání radonu; cena stavebních nákladů na odstranění následků vady: 54 564,56 Kč; 3) Vadně provedené osazení výplní stavebních otvorů; cena stavebních nákladů na odstranění následků vady: 104 483,11 Kč; 4) Provedení krovu a střechy v rozporu s projektovou dokumentací; cena stavebních nákladů na odstranění následků vady: 24 599,56 Kč; 5) Vadné provedení vnitřních příček; cena stavebních nákladů na odstranění vady: 3 682,36 Kč; 6) Vadné provedení ležatého svodu kanalizace a nedodání střešních dešťových svodů – vadné provedení ležatého svodu kanalizace: 0 Kč (dle znalce nelze potvrdit, že je vadou); nedodání střešních dešťových svodů; cena stavebních nákladů na odstranění vady: 7 611,80 Kč. Žalobkyně tedy požaduje celkem za vady 1) až 6) částku 361 540,25 Kč, spolu se společnými vedlejšími a ostatními náklady ve výši 40 250 Kč, dohromady tedy 401 790,25 Kč; a dále nutné projektové a realizační náklady, spojené s provedením opravy vad, v částce 93 775 Kč. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu s tím, že předmětné dílo prováděné žalovanou jako zhotovitelem pro žalobkyni jako objednatele bylo ze strany žalobkyně převzato bez výhrad dne [datum]; pokud tedy žalobkyně vznesla své údajné nároky z odpovědnosti žalované za vady díla, a to prostřednictvím dopisu ze dne [datum], nelze této přiznat právo za tyto vady, neboť veškeré tyto vady jsou vadami zjevnými a žalovaná namítla ve své písemné reakci ze dne [datum] opožděnost jejich uplatnění. Pokud by soud nepřisvědčil argumentaci žalované ohledně opožděného uplatnění nároků žalobkyně ze zjevných vad, bylo by nutné posoudit žalovaný nárok optikou problematiky skrytých vad a jejich případné odstranitelnosti. Žalovaná od samého počátku dávala najevo, že si je vědoma své odpovědnosti za případné záruční (skryté) vady předmětného díla, avšak žalobkyně žalované nikdy neumožnila uplatněné vady posoudit a reklamaci v souladu se zákonem vyřídit. Podle znaleckého posudku znalce Ing. Tomáše Jandy je jedinou neodstranitelnou vadou, se kterou by mohl být spojen nějaký nárok, žalobkyní uplatňovaná vada 1) vazba zdiva, ostatní vady 2) až 5) jsou vady odstranitelné. Pokud by byla teoreticky nadevší pochybnost prokázána odpovědnost žalované za uvedenou vadu 1) vada zdiva, měla by žalobkyně nárok na slevu z ceny díla ve výši max. 150 000 Kč, jak vyplývá ze znaleckého posudku. Ostatní vady díla pod body 2) až 5) nejsou vadami, a pokud by soud došel k závěru, že v případě vady 2) – hydroizolace se jedná o skrytou odstranitelnou vadu, která měla být odstraněny v rámci reklamačního řízení, a pokud by soud došel k závěru, že žalovaná tuto řádně a včas neodstranila, vznikl by i v souvislosti s touto vadou žalobkyni nárok na slevu z ceny díla ve výši 5 000 Kč, jak vyplývá z posudku ve znění výslechu znalce Jandy. Pokud by tedy nebyly připuštěny výše uvedené výhrady žalované, v případě, že by veškeré vady díla oznámené žalobkyní žalované dopisem ze dne [datum] soud posoudil jako vady skryté a neodstranitelné, žalovaná by byla povinna uhradit žalobkyni slevu z ceny díla ve výši cca 155 000 Kč a nikoli v částce zažalované. Žalovaná poukázala i na tu skutečnost, že vady díla uplatněné žalobkyní byly vadami takového charakteru, které stavební dozor při náležité péči mohl a měl zjistit ještě při provádění díla, nejpozději však při jeho předání žalobkyni. 4. Ve věci bylo zdejším soudem rozhodnuto rozsudkem ze dne 17.10.2019, č.j. 16 C 180/2015-304, kdy žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 302 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 302 500 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I. uvedeného rozsudku), přičemž v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 565 844,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 565 844,70 Kč od [datum] do zaplacení, byla žaloba zamítnuta (výrok II. uvedeného rozsudku). Žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 104 903 Kč (výrok III. uvedeného rozsudku) a České republice na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 3 036,80 Kč (výrok IV. uvedeného rozsudku), žalované poté povinnost zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 1 635,20 Kč (výrok V. uvedeného rozsudku). Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9.6.2020, č.j. 35 Co 40/2020-337, byl rozsudek soudu I. stupně a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení, a to především s tím, že odvolací soud za předčasný považuje závěr soudu I. stupně o včasnosti reklamace učiněné bez zbytečného odkladu ve smyslu § 2629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ o.z“), vycházející z předpokladu, že se jednalo o vady skryté (vyjma jedné, kterou však soud neuznal za oprávněnou). Soud I. stupně v této souvislosti nevyšel z bližší specifikace konkrétních vad a z jejich projevu, ale jen ze závěrů znalců, kteří skutečnost, zda se jednalo o vady skryté či zjevné, posuzovali podle toho, zda žalobkyně má odborné předpoklady pro toto posouzení (podle vyjádření znalců při nedostatku stavebního vzdělání tyto vady jako zjevné nebylo možné charakterizovat). Zákon ale s dosaženým stavebním vzděláním schopnost rozlišit vady zjevné a skryté nespojuje. Odvolací soud v této souvislosti odkázal na závěry uvedené v rozsudku sp. zn. 32 Cdo 1040/2009, kde Nejvyšší soud mimo jiné uvedl, že za zjevné vady je možno považovat jen takové, jejichž existence je kupujícímu, popř. objednateli, zřejmá na pohled, případně takové vady, které lze zjistit běžně prováděnými zkouškami. Za zjevné vady nelze považovat ty vady, jejichž existenci by musel kupující nebo objednatel zjišťovat prohlídkou spojenou s destrukcí zboží nebo díla, popř. vady, které se typicky mohou v plné míře projevit až při užívání zboží nebo předmětu díla. Odvolací soud následně uzavřel, že na soudu I. stupně bude, aby vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a předložení důkazů k prokázání rozsahu uplatněné reklamace, když rozsah rek