16 C 392/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 58 452,29 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný [datum] požádal žalobkyni o vydání kreditní karty [anonymizována tři slova], přičemž mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o vydání platební karty [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno], jejíž nedílnou součástí byla žádost, všeobecné obchodní podmínky pro soukromé platební karty [anonymizována dvě slova]. Žalovaný kartu převzal a uskutečňoval transakce od převzetí karty až do dne [datum]. Za dobu trvání smluvního uhradil žalovaný pouze pět splátek řádně a včas, dále uhradil tři splátky v nedostatečné výši. Následně v květnu 2021 přestal hradit úplně. Do dnešního dne žalovaný neuhradil částku v celkové výši 58 452,29 Kč včetně úroků z úvěru a smluvních pokut. Žalovaný ačkoliv byl k úhradě dlužné částky opakovaně upomínán, do dnešního dne ničeho neuhradil. 2. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili. 3. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování soud učinil za použití ust. § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu. 4. Žalovaný dne [datum] požádal žalobce o vydání kreditní karty [anonymizována tři slova] a o doplňkovou službu revolvingového úvěru s limitem ve výši 50.000 Kč. (prokázáno Žádostí o vydání karty [anonymizována tři slova] ze dne [datum]). V žádosti žalovaný svým podpisem potvrdil, že se podrobně seznámil s veškerými informacemi rozhodnými pro uzavření Smlouvy o vydání karty žalobce a poskytnutí úvěru, a to se Sazebníkem poplatků, Všeobecnými obchodními podmínkami pro vydávání a používání platebních karet [anonymizována dvě slova] a Revolvingovými obchodními podmínkami (prokázáno Sazebníkem poplatků, Všeobecnými obchodními podmínkami pro vydávání a používání platebních karet [anonymizována dvě slova] a Revolvingovými obchodními podmínkami, Žádost o vydání karty [anonymizována tři slova] ze dne [datum]). Žalovaný se v žádosti zavázal uhradit veškeré závazky související s vydáním a používáním karty, zvlášť částku všech transakcí provedených prostřednictvím karty, poplatky dle sazebníku a vrátit poskytnutý a čerpaný úvěr a zaplatit úroky. Žalobce žádost žalovaného akceptoval a schválil dne [datum] a vydal žalovanému kartu [anonymizována tři slova] s úvěrovým limitem 50.000 Kč. Žalovaný kartu převzal a uskutečňoval transakce. (prokázáno výpisy z účtu). Do dnešního dne žalovaný neuhradil částku v celkové výši 58 452,29 Kč (prokázáno výpisem konečným). Žalovaný, ačkoliv byl k úhradě dlužné částky vyzýván, naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum], do dnešního dne ničeho neuhradil (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] ve spojení s podacím archem). 5. Dle § 1746 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 6. Smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Vzhledem ke shora uvedenému má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z., mající prvky smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z. Žalovaný čerpal od žalobkyně finanční prostředky prostřednictvím poskytnuté platební karty, vznikla mu proto následně povinnost tyto prostředky žalobkyni sjednaným způsobem vrátit, což však neučinil. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil částku v dlužné výši 58 452,29 Kč řádně a včas, ocitl se v prodlení s plněním peněžitého závazku a je tak povinen zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu s úroky z prodlení. Soud proto shledal žalobu zcela důvodnou, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 8. O příslušenství dlužné částky soud rozhodl dle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, soud jí přiznal i plnou náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech na soudní poplatek ve výši 2 339 Kč a v nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s ust. § 7 bod 5. a § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. a) a d), odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“) 2 úkony právní pomoci po 3 460 Kč (převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby) a dále 2 náhradami hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady právního zastoupení po připočtení částky DPH činí 9 099,20 Kč, náklady řízení po připočtení částky zaplaceného soudního poplatku pak činí 11 438,20 Kč. 10. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.