26 C 269/2019-320 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhala po žalovaném náhrady nemajetkové újmy – odčinění duševních útrap s tím, že je matkou [jméno] [příjmení], narozeného [datum], zemřelého v přesně nezjištěné době mezi [údaj o čase] hodin dne [datum] a [údaj o čase] hodin dne [datum] (dále jen„ poškozený“). V souvislosti s tímto úmrtím poškozeného byl žalovaný rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2018, č. j. 47 T 1/2018 (dále jen„ trestní soud“) shledán vinným, že ve výše uvedené, přesně nezjištěné době v [anonymizováno] nacházejícím se mezi ulicemi [ulice] a [ulice] na [obec a číslo] poškozeného usmrtil výstřelem z legálně držené pistole, čímž spáchal zločin vraždy podle ust. § 140 odst. 1 zákona 40/2009 Sb. trestní zákoník a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání deset let a k trestu propadnutí věci – [anonymizována dvě slova] [příjmení]. Současně bylo žalovanému rozsudkem trestního soudu uloženo zaplatit matce poškozeného (žalobkyni) náhradu škody ve výši 25 376 Kč odpovídající souhrnu plateb za náklady na pohřeb poškozeného a dále pak v rámci adhezního řízení částku 300 000 Kč, jako náhradu nemajetkové újmy, kdy tuto částku žalovaný uhradil. Se zbytkem nároků na náhradu nemajetkové újmy byla žalobkyně odkázána na civilní řízení. Žalobkyně trpí od smrti syna depresivními stavy, se kterými se léčí a užívá antidepresiva. Rozhodnutím [stát. instituce] jí byl ke dni [datum] přiznán i plný invalidní důchod. Vzhledem k intenzitě jejího vztahu a jejímu nepříznivému duševnímu stavu se žalobkyně domnívá, že částka ve výši 750 000 Kč je částkou přiměřenou náhradě nemajetkové újmy, kdy 300 000 Kč již bylo žalobkyni vyplaceno. 2. Žalovaný uvedl, že tvrzení žalobkyně v podané žalobě jsou zcela neopodstatněná. Žalovanému byla trestním soudem uložena povinnost zaplatit v rámci adhezního řízení částku ve výši 300 000 Kč jako náhradu nemajetkové újmy, kdy žalovaný tuto povinnost splnil. Žalovaný je názoru, že trestní soud dospěl k této částce zcela jednoznačně po znalosti spisu a rodinných poměrů v obydlí žalobkyně a její rodiny, kdy mezilidské vztahy nebyly vždy ideální a poškozený, tedy zemřelý syn [příjmení] [příjmení] byl podle výpovědí žalobkyně, učiněné na PČR dne [datum] osobou, která byla po požití alkoholu zlá, agresivní a napadala lidi. Žalovaný dále poukazuje na skutečnost, že žalobkyně se do výroku trestního soudu o náhradě nemajetkové újmy neodvolala, ačkoliv k tomu byla oprávněna. Jako nepravdivá dále shledává tvrzení žalobkyně, že žalovaný neprojevil v průběhu trestního řízení žádnou lítost ba či naopak, že poškozeného syna žalobkyně soustavně dehonestoval. Závěrem žalovaný uvedl, že ač je v současné době za spáchaný čin uvedený výše ve výkonu trestu odnětí svobody, jde o jeho první trest, nikdy proti němu nebylo vedeno jiné trestní řízení, exekuce ani nebyl zadlužený. Ve výkonu trestu odnětí svobody má zcela bezproblémové chování. Žalovaný navrhl přezkoumat psychický stav žalobkyně znaleckým posudkem soudního znalce z oboru psychiatrie. 3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 129 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“), rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2018, č. j. 47 T 1/2018 (ust. § 128 odst. 1 o. s. ř.), účastnickou výpovědí žalobkyně (ust. § 131 odst. 1 o. s. ř.), výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (ust. § 126 odst. 1 o. s. ř.), znaleckým posudkem zpracovaným [celé jméno znalce] a výslechem znalce MUDr. Vlastimila Tichého (ust. § 127 odst. 1 o. s. ř.), přičemž z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti. 4. Podle § 135 odst. 1 o.s.ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal. Proto soud provedl důkaz obsahem spisu sp. zn. 47 T 1/2018 a vyšel z jeho závěrů v tom směru. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2018, č. j. 47 T 1/2018 bylo zjištěno, že žalovaný (v trestním řízení vystupující jako obžalovaný) byl tímto rozsudkem shledán vinným, že v přesně nezjištěné době mezi [údaj o čase] hodin dne [datum] a [údaj o čase] hodin dne [datum], v [anonymizováno] nacházejícím se mezi ulicemi [ulice] a [ulice] na [obec a číslo] poškozeného usmrtil výstřelem z legálně držené pistole, čímž spáchal zločin vraždy podle ust. § 140 odst. 1 zákona 40/2009 Sb. trestní zákoník a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání deset let a k trestu propadnutí věci – [anonymizována tři slova] Trestní soud vzal za prokázané, že k usmrcení poškozeného došlo jediným výstřelem z legálně držené zbraně ranou vedenou v čelném postavení žalovaného vůči poškozenému, kdy zasažením levé strany hrudníku se vstřelem těsně pod klíční kostí s průnikem střely ve svislém směru se zasažením laloku levé plíce, osrdečníku, levé srdeční síně, levé komory, osrdečníku a dolního laloku levé plíce, kdy v důsledku takových poranění došlo k okamžité smrti poškozeného. Žalovaný jednal podle závěrů trestního soudu ve formě úmyslu nepřímého, kdy byl zcela srozuměn s eventualitou vyvolání následku v podobě usmrcení jiné osoby, kdy z jeho postavení ve stoje, v postoji zcela útočném. 5. Z provedených důkazů soud učinil tato skutková zjištění: jak vyplývá ze zdravotního záznamu žalobkyně ze dne [datum], subj. je téměř dva roky po smrti syna je žalobkyně ve špatné náladě, spánek pořád špatný, stále užívá Neurol. Obj. přetrvává depresivní nálada, neustálé připomínky tragické události, stav stagnující i přes medikaci, mírně stabilnější emotivita, stagnující chuť k jídlu, spánek přetrvává zhoršený. Závěr: depresivní syndrom po tragické smrti syna (prokázáno zdravotním záznamem ze dne [datum]). Jak vyplývá z lékařské zprávy ze dne [datum], pro neuspokojivý stav je žalobkyni navýšena medikace Escitalopram a Neurol (prokázáno lékařskou zprávou ze dne [datum]). Jak vyplývá z posudku o invaliditě, žalobkyni byl ke dni [datum] přiznán pokles pracovní schopnosti o 70 % z důvodů depresivního syndromu jako reakce na stresovou situaci (tragické úmrtí syna), lumboischiadického syndromu vertebrogenní při protrusi disku L4/5 a L5/S1, zatuhlost zad, stav po zlomenině a operaci levé paty, hypertenze a hyperthyreosa (prokázáno posudkem o invaliditě [stát. instituce] ze dne [datum]). Žalovanému byla dne [datum] zaslána předžalobní výzva, ve které byl vyzván k doplatku odškodnění z duševní útrapy (prokázáno žádostí o doplatek odškodnění duševních útrap/předžalobní výzvou ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem z téhož dne). Žalovaný k této výzvě sdělil, že ničeho doplácet nad částku 300 000 Kč přiznanou v rámci trestního řízení nebude, neboť žalobkyně měkla možnost se proti výroku o náhradě nemajetkové újmy v trestním řízení odvolat, což neučinila a tím, dle tvrzení žalovaného, tuto částku přijala a akceptovala (prokázáno přípisem ze dne [datum]). Z úředního záznamu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se toho dne v 17:54 dostavila na PČR podat vysvětlení s tím, že předchozího dne nahlásila zmizení svého syna [jméno] [příjmení], kterého naposledy viděla dne [datum] asi v 16:00, kdy odcházel na nějakou brigádu. Poté se vrátil domů podnapilý a opětovně odešel se 100 Kč zhruba ve [anonymizováno]. Okolo půlnoci se vrátil a začal kopat do dveří a do okna, manžel žalobkyně poté zavolal hlídku PČR, syn [příjmení] [příjmení] mezitím opět odešel. K jeho osobě žalobkyně uvedla, že když se napije, je zlý a agresivní, napadá lidi a kdysi v opilosti zkusil napadnout i žalobkyni, kdy se jí manžel zastal. Občas se poprali s manželem. [příjmení] [příjmení] napadá i cizí lidi, které náhodně potká (prokázáno z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum]). Proti trestnímu rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2018, č. j. 47 T 1/2018 podal žalovaný dne 4. 7. 2019 ústavní stížnost, v níž dle jeho slov je vylíčeno, jak vnímal celou situaci oné noci, kdy došlo ke smrti poškozeného [jméno] [příjmení], a bránil se nedostatečnému dokazování a také poukazoval na výsledky psychologického vyšetření poškozeného [jméno] [příjmení] Ústavní soud tuto stížnost zamítl (prokázáno ústavní stížností ze dne [datum] ve spojení s usnesením II ÚS 2177/19 ze dne [datum]). Jak vyplývá ze zdravotního záznamu žalobkyni ze dne [datum], žalobkyně byla stále psychologicky léčena, obj. zlepšená emotivně, spánek i chuť k jídlu, stále diagnostikován depresivní syndrom po tragické smrti syna a generalizovaná úzkostná porucha (prokázáno zdravotním záznamem ze dne [datum]). Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum], které podala [anonymizováno] [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] navštívila žalovaného a osobu podávající toto vysvětlení v jejich společném obydlí kde jim ústně vyhrožovala, poté kopala do jejich dveří a hlasitě křičela a vyhrožovala (prokázáno úředním záznamem o podání vysvětlení [datum]). 6. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že zemřelý syn [příjmení] [