26 C 315/2021-149 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobci se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhali po žalované zaplacení částky ve výši 188 490 Kč s příslušenstvím tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku ve výši 94 245 Kč s příslušenstvím a žalobkyni b) částku ve výši 94 245 Kč s příslušenstvím. Žalobci žalobu odůvodnili tím, že jsou pozůstalými potomky po zemřelém [anonymizováno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemřelém dne [datum]. Žalobci nabyli dědictví po jejich zesnulém otci na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], a to rovným dílem. Žalobci tím nabyli i práva a povinnosti k bankovnímu účtu [číslo] vedeného v měně EUR u [příjmení] [příjmení] [jméno], každý jednou polovinou. Zemřelý [anonymizováno] [celé jméno žalobce] zřídil k výše uvedenému účtu za svého života dispoziční oprávnění ve prospěch žalované. Dne [datum] se žalovaná dostavila na pobočku [příjmení] [příjmení] [jméno] a z účtu [číslo] vyzvedla částku 7 350 EUR, kterou si ponechala. Žalobci opakovaně vyzývali žalovanou, aby jim vybranou částku ve výši 7 350 EUR vydala, což žalovaná neučinila. Žalobci se ve věci obrátili na orgány činné v trestním řízení, aby prošetřily, zda není v daném případě dán důvod pro zahájení trestního stíhání žalované. Usnesením ze dne 7. 10. 2020, č.j. KRPA-303179/TČ-2019-001276 Policie ČR věc odložila, což následně potvrdilo i Obvodní státní zastupitelství pro [část Prahy] ze dne 18. 11. 2020, č.j. 1 ZN 4018/2019. Žalovaní jsou přesvědčeni, že žalovaná drží částku ve výši 7 350 EUR neoprávněně a požadují po ní vydání ekvivalentu částky v českých korunách podle kurzu ke dni [datum], který činil 25, 645 Kč za 1 EUR, tedy částku ve výši 188 490 Kč. Žalovaná však dosud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná ve svém vyjádření, došlém soudu dne [datum], uvedla, že žalobci požadovaný nárok v plném rozsahu neuznává. Žalovaná dlouhodobě koncertovala s [anonymizováno] [celé jméno žalobce] po celém světě, neboť byla jeho žačkou a posléze i kolegyní při [anonymizována tři slova]. Na účtu [číslo] vedeného v měně EUR u [příjmení] [příjmení] [jméno] byly společné peníze její a [anonymizováno] [celé jméno žalobce], a i z toho důvodu jí [anonymizováno] [celé jméno žalobce] zřídil k předmětnému účtu dispoziční oprávnění, nezanikající ani jeho smrtí. Tyto peníze jsou proto žalované a nikoliv žalobců. Ti navíc byli podle žalované srozuměni s tím, že žalovaná má k předmětnému účtu dispoziční oprávnění, ovšem ani po smrti [anonymizováno] [celé jméno žalobce] po dobu 2 měsíců nic neučinili, zároveň od [anonymizováno] [celé jméno žalobce] i od žalované věděli, že žalovaná má i své peníze na účtu. Žalovaná navíc byl v zákaznické péči privátních německých bankéřů, kteří jí opakovaně ujišťovali, že dispozice s účtem jsou, s ohledem např. na dědice a finanční správu, zcela v pořádku. [anonymizováno] [celé jméno žalobce] si navíc vedl papírovou evidenci na papírcích a v zápisnících, kdy část těchto poznámek má žalovaná a část je ztracena. 3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 129 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“). Z provedených listinných důkazů, které předložili účastníci řízení, soud učinil tato skutková zjištění: na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. 34 D 279/2018-143 ze dne 20. 7. 2018, které nabylo právní moci dne [datum] nabyli žalovaní, mimo jiné, také práva a povinnosti k účtům vedeným na jméno zůstavitele u [příjmení] [příjmení] [jméno], kterými jsou účet [číslo] ([anonymizována tři slova]), [anonymizováno] [číslo] ([anonymizováno] [spisová značka]. [anonymizována dvě slova]) a účet [číslo] ([anonymizováno] [spisová značka]. [anonymizována dvě slova]), a to rovným dílem, tedy každý jednou polovinou (prokázáno připojeným spisem o pozůstalosti 34 D 279/2018 ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. 34 D 279/2018-143 ze dne 20. 7. 2018, které nabylo právní moci dne [datum]). Z překladů listin [příjmení] [příjmení] [jméno] bylo zjištěno, že na účtu [číslo] byl ke dni [datum] zůstatek 8 710,84 EUR a ke dni [datum] zůstatek 2 058,69 EUR s tím, že podle výpisu z účtu za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že žalovaná dne [datum] zadala pokyn k převodu částky 7 350 EUR ve prospěch účtu vedeného na své jméno u [anonymizováno] banky (prokázáno předmětnými překlady z německých listin ve spojení s jejich originály). Žalobci vyzvali žalovanou k vydání částky ve výši 7 350 EUR výzvou ze dne [datum] (prokázáno předmětnou výzvou). Usnesením ze dne 7. 10. 2020, č.j. KRPA-303179/TČ-2019-001276 Policie ČR odložila trestní věc podezření ze spáchání přečinu zpronevěra podle ust. § 206/1,3 trestního zákoníku s tím, že žalovaná měla k účtu dispoziční právo a byla oprávněna s ním nakládat, což následně potvrdilo i Obvodní státní zastupitelství pro [část Prahy] ze dne 18. 11. 2020, č.j. 1 ZN 4018/2019 (prokázáno předmětnými usneseními). Z listiny nazvané jako„ Ad výběr peněz z účtu [anonymizováno] [celé jméno žalobce] u [příjmení] [příjmení]“ vyplynulo, že žalovaná reagovala dne [datum] na výzvu učiněnou žalobci s tím, že peníze s ohledem na investiční výnosy a vlastní vklady vybrala po právu (prokázáno přípisem ze dne [datum]). Z ručně psaného nedatovaného přípisu, podepsaného [anonymizováno] [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, že tento uvedl, že k [datum] má [anonymizováno] na kontě a v akciích odhadem 5 000 EUR, číslo konta [číslo] [příjmení] [příjmení] (prokázáno předmětným přípisem). 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalobci nabyli dědictví po zemřelém [anonymizováno] [celé jméno žalobce] na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], a to rovným dílem. Žalobci tím nabyli i práva a povinnosti k bankovnímu účtu [číslo] vedeného v měně EUR u [příjmení] [příjmení] [jméno], každý jednou polovinou. Zemřelý [anonymizováno] [celé jméno žalobce] zřídil k výše uvedenému účtu za svého života dispoziční oprávnění. Dne [datum] se žalovaná dostavila na pobočku [příjmení] [příjmení] [jméno] a z účtu [číslo] vyzvedla částku 7 350 EUR, kterou si ponechala, aniž by k této částce prokázala vlastnické právo. 5. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl žádných pochybností. Soud provedl i jiné důkazy, o které však svá skutková zjištění neopřel, neboť pro daný spor nepřinesly žádná zásadní zjištění. Návrh žalované na provedení důkazů výslechem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], matky žalované, [anonymizována dvě slova], [země], [anonymizována dvě slova], [země] a bankéře [jméno] [příjmení], [země] a návrh na znalecký posudek z oboru písmoznalectví, byl soudem zamítnut z důvodu toho, že žalovaná sice tyto důkazy k prokázání svých tvrzení označila, ale tyto navržené důkazy nebyly způsobilé, s ohledem na právní závěry soudu uvedené níže, její vlastnické právo k žalobou označeným finančním prostředkům prokázat. K ostatním provedených důkazů, z nichž soud při svých skutkových závěrech rovněž nevyšel, především pak k ručně psaným nedatovaným poznámkám, soud ještě dodává, že u nich byl namítnut stranou žalující nedostatek jejich pravosti a i kdyby tomu tak nebylo, tak není možné z těchto listin dopočíst přesnou a určitou výši částky, kterou se žalovaná rozhodla vybrat s tím, že jí naleží. Ani jedna z procesních stran po poučení dle ust. § 119a o.s.ř. již žádné důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.). Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny (ust. § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.). 6. Podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 7. Dle základního pravidla rozhoduje mezinárodně příslušný soud o dědictví jako celku a není rozhodné, kde se pozůstalost či její jednotlivé části nacházejí. Klíčovým je obvyklý pobyt zůstavitele v době smrti. Jedná se o kritérium, ze kterého vychází nejen obecné pravidlo pro určení mezinárodně příslušného soudu, ale i obecná kolizní norma pro určení rozhodného práva. Vzhledem k situaci, kdy zemřelý [anonymizováno] [celé jméno žalobce] byl po celý život občanem České republiky, kdy zde měl i obvyklý pobyt v době své smrti, zcela v souladu s právními předpisy bylo v rámci dědického řízení po zemřelém [anonymizováno] [celé jméno žalobce] vedeno českým soudem, a v rámci tohoto řízení byl vypořádán i bankovní účet vedený na jméno zůstavitele v zahraničí, konkrétně ve [příjmení] republice [země]. 8. Smrtí majitele účtu smlouva o vedení účtu nezaniká, což platí obdobně i v případě účtu vedeného podle německého práva. Banka prot