42 C 18/2019-250 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobci a) a b) (dále jen„ žalobci“) se žalobou podanou dne 10. 1. 2019 po žalovaném (dříve žalovaný pod [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] – pozn. soudu) domáhali odstranění vady spočívající v překročení hygienického limitu akustického tlaku a kročejové neprůzvučnosti stavebních konstrukcí zajištění v bytové jednotce [číslo] budova [adresa], pozemek p. [číslo] zapsaná na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], zapsané v katastru nemovitostí vedeném u [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [stát. instituce] (dále jen„ bytová jednotka“). Pro případ, že by vada byla neodstranitelná, se žalobci domáhali slevy z kupní ceny ve výši 550 500 Kč. Žalobci dále uvedli, že žalovaný je právním nástupcem [právnická osoba], [anonymizováno]., se sídlem [adresa žalobce a žalobkyně], [IČO], vůči které žalobci uplatnili nárok ze skrytých vad. Žalobci nabyli bytovou jednotku do společného jmění manželů na základě kupní smlouvy uzavřené dne 14. 7. 2016. Dne 6. 12. 2017 byla vada spočívající v nadměrné hlučnosti uplatněna u [právnická osoba], s.r.o. [anonymizována dvě slova], [anonymizováno]. dne 14. 12. 2017 žalobcům sdělila, že reklamace vady neuznává, když odpadní vedení je zcela v souladu se stavební dokumentací, odpovídá normám a technickému řešení nic nechybí a odpovídá standardu. Ze strany žalobců bylo zadáno zpracování odborného měření hlučnosti projevující se v jejich bytové jednotce, které proběhlo dne 31. 5. 2018. Bylo provedeno měření hladiny akustického tlaku technických zařízení v budovách ve smyslu ustanovení § 14 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, a to při stanovení zdroje hluku v koupelně bytu [číslo] v [anonymizováno] nadzemním podlaží (dále jen„ NP“), a dále měření kročejové neprůzvučnosti stavebních konstrukcí, a to při stanovení zdroje hluku v ložnici bytu [číslo] v [anonymizováno] NP (zdroje hluku v obou případech situovány nad ložnicí v bytové jednotce žalobců, jak bylo uváděno v uplatnění reklamace). Jak je z obsahu protokolů k proběhlému měření patrné, hygienický limit maximální hladiny akustického tlaku je překračován v denní i noční době, v době noční přitom významně. Zároveň není splněn ani požadavek na kročejovou neprůzvučnost stavebních konstrukcí. Žalobci mají s ohledem na závěry provedeného měření za to, že uplatnění skryté vady je důvodné a žalovaný za ni jako právní nástupce stavebníka odpovídá. Kročejová neprůzvučnost vyjadřuje schopnost stavebních prvků nebo částí budov omezovat přenos kročejového zvuku mezi místnostmi. Normativní požadavek 55 dB je závaznou hodnotou, kterou nesmí kročejový zvuk dle požadavku na zvukovou izolaci stropu překročit. Stavební úpravy v ložnici představují vznik šatny, kde byla vytvořena příčka vyzděná Itongem, který naopak hlučnost snižuje. Žalobci odstranili stavební úpravu provedenou v bytové jednotce a nyní se nachází ve stavu, v jakém byla žalobcům předána. Žalobce odkázal na § 2129 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kde je pětiletá lhůta pro uplatnění vad od nabytí vlastnického práva. K nabytí vlastnického práva k bytové jednotce dle výpisu z katastru nemovitostí došlo [datum]. Na vztah je třeba aplikovat ustanovení mezi podnikateli a spotřebiteli, kde pokud nedošlo ve lhůtě 30 dnů k odstranění vady, jedná se o vadu neodstranitelnou. Na skrytou vadu má vliv několik faktorů, zejména zda jsou v ostatních bytech přítomny osoby, které užívají koupelny či toalety nad prostorem žalobců. Žalobci poukázali na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2016, sp. zn 33 Cdo 2914/2014 a mají za to, že jsou v tomto sporu spotřebiteli a prodávající byl podnikatelem. Není proto rozhodné, zda je vada odstranitelná, neboť po 30 dnech se považuje vada při neodstranění za vadu neodstranitelnou. Žalobci navrhli vypracování znaleckého posudku, znalce se dotázali, zda splňuje stropní konstrukce mezi ložnicí bytové jednotky [číslo] v [anonymizováno] NP a ložnicí bytové jednotky [číslo] v [anonymizováno] NP požadavky na zvukovou izolaci (kročejovou neprůzvučnost). Dále se znalce dotázali na výši hladiny akustického tlaku technických zařízení v budovách projevující se v bytové jednotce [číslo] v [anonymizováno] NP při vypouštění vany v koupelně bytové jednotky [číslo] v [anonymizováno] NP, a zda hladina akustického tlaku překračuje hygienické limity. Následně žalobci požadovali po znalci stanovení výše nákladů na stavební práce a ostatní úpravy pro zlepšení akustických parametrů stropní konstrukce mezi ložnicí bytové jednotky v [anonymizováno] NP a ložnicí bytové jednotky v [anonymizováno] NP a dále stanovení nákladů na stavební práce a ostatní úpravy pro zlepšení akustických parametrů technických zařízení v budovách projevující se při vypouštění vany v koupelně bytové jednotky v [anonymizováno] NP bytového domu. Žalobci nesouhlasili s odstraněním vady vybudováním podhledu, neboť by přišli o část obytné plochy, za kterou zaplatili žalovanému kupní cenu. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Z tvrzení žalobců činí nesporným, že právní předchůdce žalovaného [právnická osoba], [anonymizováno] uzavřela s žalobci dne 14. 7. 2016 kupní smlouvu, na základě níž žalobci nabyli do společného jmění manželů bytovou jednotku. Dále žalovaný považuje za nesporné, že dne 6. 12. 2017 žalobci oznámili vadu spočívající v nadměrné hlučnosti. Žalovaný však zpochybnil měření kročejové neprůzvučnosti stavebních konstrukcí a měření hladiny akustického tlaku provedené [anonymizováno 8 slov] [obec]. Nejvýraznější vliv na výsledky měření může mít skutečnost, že žalobci sami provedli v bytové jednotce stavební úpravy, když vybudovali šatnu tak, že část místnosti oddělili příčkou s posuvnými dveřmi. Žalobci vybudovali šatnu až po koupi a převzetí bytové jednotky. Stavební úpravy tak mohly ovlivnit šíření zvuku v prostoru a ovlivnit akustické poměry v bytové jednotce. Žalovaný tak má za to, že pro posouzení vzniku jeho odpovědnosti za vady tvrzené žalobci by bylo nezbytné provést měření kročejové neprůzvučnosti stavebních konstrukcí a měření hladiny akustického tlaku technických zařízení ve stavu, v jakém byla bytová jednotka před provedenými stavebními úpravami. Dále žalovaný uvádí, že vliv na akustické podmínky může mít také provedení změn v bytové jednotce [číslo] v [anonymizováno] NP nacházející se nad bytovou jednotkou žalobců, kde byla položena podlahová krytina vinyl Expona Domestic dekor [číslo], či případně nadměrně hlučný způsob chození po podlaze. Žalovaný dále uvedl, že oznámení vady stranou žalobců ke dni 6. 12. 2017 je pozdní, neboť je zde uvedeno, že se vada objevovala od počátku. Poukázal na § 2112 o. z. a uvedl, že v daném případě se jedná o zjevnou vadu, kde je třeba tuto vadu uplatnit bez zbytečného odkladu. Dle žalovaného se nejednalo o spotřebitelskou smlouvu. Žalovaný dále namítal, že k ocenění nároku na slevu z kupní ceny by mělo dojít k datu [datum], tedy k datu, kdy žalobci uplatnili nárok na slevu z kupní ceny. Žalovaný navrhl odstranění vady vybudováním podhledu. 3. Soud provedl dokazování důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.). V řízení nevyšla najevo potřeba provedení dalších důkazů (§ 120 odst. 2 věta prvá o.s.ř.). Po provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav: 4. Žalobce reklamoval dne [datum] bytovou jednotku. Důvodem reklamace je nadměrný hluk z odpadní šachty sousedící přímo s ložnicí. Tato vada se projevuje od samého počátku, ale vzhledem k nastěhování dalších vlastníků do vyššího patra došlo ke zhoršení situace, kdy hluk dosahuje 50 dB. (prokázáno reklamací [číslo] bytové jednotky [číslo] ze dne 6. 12. 2017) 5. Žalobci zaslali žalovanému dne 4. 9. 2018 předžalobní výzvu. V předžalobní výzvě žalobci odkázali na provedené měření hladiny akustického tlaku technických zařízení v budovách se zdrojem hluku v koupelně bytu [číslo] v [anonymizováno] NP, a dále na měření kročejové neprůzvučnosti stavebních konstrukcí při stanovení zdroje hluku v ložnici bytu [číslo] v [anonymizováno] NP. Žalobci vyzvali žalovaného k zajištění odhlučnění bytové jednotky tak, aby nedocházelo k překračování limitů hlučnosti, a to ve lhůtě do 30. 9. 2018, případně pokud tento postup nebude z objektivních důvodů technicky možný, uplatnili žalobci nárok na slevu z kupní ceny. (prokázáno předžalobní výzvou) 6. Žalobci a žalovaný uzavřeli dne 14. 7. 2016 kupní smlouvu k bytové jednotce za kupní cenu ve výši 3 670 000 Kč (prokázáno kupní smlouvou) 7. V předávacím protokolu nejsou zaznamenány vady bytové jednotky spočívající v překročení limitů akustického tlaku a kročejové neprůzvučnosti. (prokázáno předávacím protokolem z 15. 7. 2016) 8. Žalobci nabyli vlastnické právo k bytové jednotce dne 16. 9. 2016 (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí) 9. Akustická laboratoř [anonymizována tři slova] provedla dne 31. 5. 2018 měření hladiny akustického tlaku technických zařízení v bytové jednotce. Zdrojem sledovaného hluku je h