42 C 315/2017-334 — Obvodní soud pro Prahu 5

1.Žalobce se podanou žalobou dne 2.10.2017 domáhal na žalovaném po rozšíření žaloby částky 82 638 Kč s příslušenstvím a dále částky 87 519 Kč s příslušenstvím bezdůvodného obohacení za období od října 2014 do září 2017 a dále od října 2017 do července 2020 (dále jen rozhodné období) za užívání pozemků parc. [číslo] v obci [obec], k.ú. [obec] zapsaných u [stát. instituce], k.p. [okres] (dále jen předmětné pozemky) ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu, neboť žalovaný má na předmětných pozemcích postavenu chatu e. [číslo] přičemž chata se nachází na jednom z předmětných pozemků, které tvoří funkční celek a ve zbytku jsou užívány jako zahrada. Obvyklé nájemné stanovil znalec [příjmení] [jméno]. [příjmení] částkou 25 731 Kč za rok 2014, částkou 26 664 Kč za rok 2015, částkou 27 306 Kč za rok 2016 a částkou 29 649 Kč a 7 412 Kč za rok 2017, částkou 30 272 Kč za rok 2018, částkou 31 119 Kč za rok 2019 a částkou 18 716 Kč za rok 2020, celkem tedy částku 170 157 Kč. Přes výzvu žalobce žalovaný dlužnou částku do dnešního dne neuhradil. 2.Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, učinil nesporným vlastnictví chaty nacházející se na pozemku žalobce, byť pouze v částečné výměře. Zpochybnil výši tržního nájemného stanovenou znalcem [příjmení] a podle znalce [příjmení] [příjmení] je obvyklá výše nájemného 20 Kč za metr čtvereční za rok. Žalovaný zároveň vznesl námitku promlčení. Dne 24.2.2021 žalovaný nově tvrdil, že matka již dne 18.2.1986 žádala o přidělení pozemku do osobního užívání, chatu užívala od roku 1942, rodina tak užívá předmětné pozemky přes 20 let a došlo tak k jejich vydržení. Žalovaný tak byl v dobré víře, že pozemky patřily matce a poté do vlastnictví žalovaného a nedošlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Dobrý víra i držba byla oprávněná, když [anonymizováno] [obec] souhlasil s osobním užíváním a stavební úřad neměl námitek. 3.Dne 13.4.2022 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 72 667 Kč s příslušenstvím, soud tak řízení, soud tak postupoval v souladu s §96 o.s.ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 4.Soud se tedy zabýval námitkou promlčení vznesenou žalovaným a dospěl k závěru, že nárok žalobce promlčen není. Podle § 629 odst. 1 občanského zákoníku činí subjektivní promlčecí doba tři roky a běží ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Objektivní promlčecí lhůta je podle § 638 odst. 1 občanského zákoníku desetiletá a běží ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Lhůta jednotlivých plnění bez právního důvodu počíná běžet dnem, kdy k těmto plněním došlo, tedy prvním dnem následujícím po měsíci, za které nebylo nájemné zaplaceno. Pokud je tak nejstarší z nároků obvyklé nájemné za říjen 2014, promlčecí doba začala běžet 1.11.2014 a žaloba byla podána 2.10.2017, tudíž ani k promlčení nejstaršího z nárokůů nedošlo, neboť lhůty se posuzují odděleně. (srovnej rozhodnutí NS v Brně sp.zn. 33 Odo 52/2005, 33 Cdo 466/2014 a 25 Cdo 968/99) 5.Po provedeném dokazování byl prokázán tento skutkový stav: Žalobce je vlastníkem pozemků parc. [číslo] v obci [obec], k.ú. [obec] zapsaných u [stát. instituce], k.p. [okres] a žalovaný je vlastníkem chaty e. [číslo] nacházející se na pozemcích žalobce. (nesporné, výpis z katastru nemovitostí) 6.Žalobce nabídl žalovanému dopisem ze dne 17.3.2015 odkup chaty na předmětných pozemcích za cenu stanovenou znalcem spolu s urgencí. (prokázáno citovaným dopisem a urgencí) 7.Znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno]. [příjmení] [číslo] bylo zjištěno obvyklé nájemné předmětných pozemků částkou 25 731 Kč za rok 2014, částkou 26 664 Kč za rok 2015, částkou 27 306 Kč za rok 2016 a částkou 29 649 Kč a 7 412 Kč za rok 2017, částkou 30 272 Kč za rok 2018, částkou 31 119 Kč za rok 2019 a částkou 18 716 Kč za rok 2020 (prokázáno citovanými znaleckými posudky a vyjádřením ze dne 23.11.2015) 8.Žalobce vyzval dopisem ze dne 21.9.2015 žalovaného k podpisu nájemní smlouvy resp. k zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků. (prokázáno citovanou výzvou) 9.Znaleckým posudkem znalce [příjmení] [příjmení] [číslo] bylo m.j. stanoveno tržní nájemné předmětných pozemků částkou 12 900 Kč při nájemném 20 Kč za metr čtvereční za rok 2015 (prokázáno citovaným znaleckým posudkem) 10.Předmětné pozemky jsou oploceny společným plotem, vstup na oba pozemky je brankou v jižní části pozemku parc. [číslo]. Chata je umístěna na hranici pozemku parc. [číslo] k průchodu okolo chaty je nutné použít pozemek parc. [číslo]. Pozemek je užíván jako zahrada. (prokázáno fotografiemi předmětných pozemků a chaty, mapou a dopisem žalovaného ze dne 11.11.2015) 11.Znaleckým posudkem znalce [příjmení] [celé jméno znalce], [anonymizována dvě slova] [číslo] 2020 a dodatkem č. 1359-6/2021 byla stanovena obvyklá výše tržního nájemného za období od října 2014 do září 2017 částkou 40 806 Kč, dále od října 2017 do července 2020 částkou 28 389 Kč a dále obvyklé tržní nájemné předmětných pozemků za celé rozhodné období od října 2014 do července 2020 částkou 97 490 Kč. Znalec určil, že oba předmětné pozemky tvoří funkční celek. V případě pozemku zastavěného jiným vlastníkem o přístupu rozhoduje znalec. Znalec použil metodu podle vyhlášky, neboť nákladovou, výnosovou ani porovnávací metodu nelze použít, vychází se z ceny pozemku, která se v čase mění. Znalec při zjištění ceny vycházel také ze základní ceny, která již zohledňuje inflaci. (prokázáno citovaným znaleckým posudkem, jeho dodatkem a výslechem znalce) 12.Žalobce vyslovil nesouhlas se závěry znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] dopisem ze dne 27.3.2020 s odůvodněním, že se nejedná o cenu obvyklou a znalec používá nesrovnatelné lokality, zjištěná ceny pozemku tak neodpovídá situaci na trhu v [obec] (prokázáno citovaným dopisem) 13.Pokud soud v řízení provedl další listinné důkazy, pak z těchto neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé. 14.Podle §2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 610 odst. 1 o.z. věta prvá, soud k promlčení přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. 15.Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je ve zbývající části co do částky 97 490 Kč důvodná. V řízení nebylo mezi stranami sporné, že žalobce je vlastníkem předmětných pozemků ani skutečnost, že na jednom z pozemků stála v rozhodném období chata ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný za užívání předmětných pozemků, resp. pozemku nehradil v rozhodném období ničeho. Znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce], fotografiemi pozemků a chaty a dopisem ze dne 11.11.2015 bylo prokázáno, že předmětné pozemky tvoří funkční celek, jsou oploceny společným plotem, vstup na oba pozemky je brankou v jižní části pozemku parc. [číslo] chata byla umístěna na hranici pozemku parc. [číslo] k průchodu okolo chaty bylo nutné použít pozemek parc. [číslo] přičemž zbývající pozemek okolo chaty je užíván jako zahrada. Soud tak uzavřel, že žalobci náleží bezdůvodné obohacení za užívání obou předmětných pozemků. Výši bezdůvodného obohacení soud stanovil podle znaleckého posudku včetně dodatku znalce [celé jméno znalce], který jeho postupy a závěry při výslechu obhájil, znalecký posudek je srozumitelný, přesvědčivý a obsahuje znaleckou doložku, narozdíl od vypracovaných znaleckých posudků znalce [příjmení] a [příjmení]. Znalec [celé jméno znalce] stanovil výši obvyklého tržního nájemného za celé rozhodné období částkou 97 490 Kč (tato částka nezohledňuje koeficient -0,3 z tabulky č. 1 týkající se sporu mezi vlastníky, neboť se strany shodly, že se nejedná o tento případ). Vzhledem k tomu, že se žalovaný užíváním předmětných pozemků bez právního důvodu ve smyslu § 2997 občanského zákoníku bezdůvodně obohatil, musí bezdůvodné obohacení představující obvyklé nájemné zjištěné znalcem [celé jméno znalce] žalobci uhradit, soud tak žalobě vyhověl a přiznal dále žalobci z důvodu prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky podle § 1968 občanského zákoníku příslušenství představující zákonné úroky z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Soud dále dodává k tvrzením žalovaného ohledně dobré víry a vydržení předmětných pozemků, že se nově uplatněnými tvrzeními pod více než třech letech od podání žaloby nezabýval, neboť řízení je koncentrováno. 16.Stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (§ 148 odst. 1 o.s.ř.). Soud uložil žalobci doplatit soudní poplatek ve výši 455 Kč z důvodu částečného rozšíření žaloby a dále uložil žalovanému zaplatit náklady státu ve výši 38 495 Kč představující náklady na vypracování znaleck