16 C 165/2020-990 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] ke zdejšímu soudu domáhal po žalované s ohledem na svůj dosud neuspokojený restituční nárok ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jiném zemědělskému majetku, nahrazení projevu vůle žalované spočívající v uzavření smlouvy o převodu vlastnického práva k pozemkům ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, s žalobcem, a to ve znění žalobcem navrženém, s tím, že pozemky, jejichž převodu se žalobce domáhá, jsou pozemky: parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. 2. Ještě před zahájením jednání ve věci samé vzal žalobce svým podáním ze dne [datum], soudu doručeným dne [datum], žalobu částečně zpět s tím, že tak činí v části, v níž se domáhal vydání těchto pozemků: parc. [číslo] v [katastrální uzemí]; parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí]; parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí]; parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Usnesením zdejšího soudu ze dne 20.11.2020, č.j. 16 C 165/2020-250, které nabylo právní moci dne [datum], bylo řízení v části dotčené zpětvzetím žaloby soudem zastaveno; soud tak však učinil jen v případě pozemků, které byly předmětem podané žaloby, tj. pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], neboť zbývající pozemky, které žalobce zahrnul do svého částečného zpětvzetí žaloby, byly předmětem pouze podaného návrhu na vydání předběžného opatření. 3. Následně, a to opětovně ještě před zahájením jednání ve věci samé vzal žalobce svým podáním ze dne [datum], soudu doručeným téhož dne, žalobu částečně zpět s tím, že tak činí v části, v níž se domáhal vydání těchto pozemků: pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Soud s ohledem na toto částečné zpětvzetí žaloby řízení v části dotčené zpětvzetím zastavil, a to usnesením zdejšího soudu ze dne 16.4.2021, č.j. 16 C 165/2020-385. 4. Žalobce nadále v této době požadoval: pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. V souvislosti s učiněnými změnami, rovněž s ohledem na vyčlenění pozemku parc. [číslo] z pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí], a stanovení konkrétní výše, ve které jsou nároky žalobce vypořádávány, přistoupil žalobce při jednání soudu dne [datum] ke změně žaloby; žalobcem navržená změna byla připuštěna usnesením zdejšího soudu ze dne 3.12.2021, č.j. 16 C 165/2020-719, ve znění usnesení ze dne 11.1.2022, č.j. 16 C 165/2020-767. 5. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 20.1.2022, č.j. 16 C 165/2020, následně ve věci samé potvrzeným rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 19.7.2022, č.j. 16 Co 97/2022-837, byla žaloba zamítnuta v části, ve které se žalobce jako nabyvatel domáhal po žalované jako převádějící uzavření Smlouvy o bezúplatném převodu pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], o výměře 5 605 m², druh pozemku – orná půda, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], a pozemku část pozemku označeného parc. [číslo] v [katastrální uzemí], o výměře 27 433 m², druh pozemku – orná půda, vyděleného oddělovacím geometrickým plánem [číslo] vypracovaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a ověřený [anonymizováno] [jméno] [příjmení], z pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], o výměře 65 985 m², druh pozemku – orná půda, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek] (výrok I.); soud nahradil projev vůle žalované k uzavření smlouvy o převodu pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] o výměře [číslo] m² v hodnotě 16 600,50 Kč k uspokojení restitučního nároku žalobce (výrok II.); soud uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady řízení 2 700 Kč (výrok III.) a uložil žalobci povinnost nahradit (tehdejším) vedlejším účastníkům na straně žalované náklady řízení 31 823 Kč (výrok IV.). V části, týkající se pozemků parc. [číslo] k.ú. [část obce], a parc. [číslo] k.ú. [část obce], nabyly rozsudky soudů obou stupňů právní moci dne [datum]. 6. Proti rozsudku Městského soudu v Praze jakožto soudu odvolacího podal žalobce dovolání, a to v části týkající se pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce]. Na základě tohoto dovolání Nejvyšší soud ČR svým rozsudkem ze dne 6.12.2022, č.j. 28 Cdo 3512/2022-891, který nabyl právní moci dne [datum], rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19.7.2022, č.j. 16 Co 97/2022-837, v části výroku I., v níž byl potvrzen ve výroku I. rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 20.1.2022, č. j. 16 C 165/2020-786, o zamítnutí žaloby o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] vymezeného geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a výroky III. a IV. o nákladech řízení a dále ve výrocích II. a III. o nákladech odvolacího řízení zrušil; současně v části výroku I., jíž byla zamítnuta žaloba o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] vymezeného geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným Ing. [jméno] [příjmení], a dále ve výrocích III. a IV. o nákladech řízení zrušil i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 20.1.2022, č. j. 16 C 165/2020-786, a věc v tomto rozsahu vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 5 k dalšímu řízení. V rámci odůvodnění svého rozhodnutí Nejvyšší soud ČR především poukázal na tu skutečnost, že neobstojí závěr rozsudku odvolacího soudu o potřebě poměřovat výměru a kvalitu (bonitu) odňatých pozemků s rozlohou a kvalitou pozemků náhradních, a to s tím, že požadavek, aby se oprávněné osobě dostalo kvalitativně a kvantitativně odpovídající náhrady, je naplňován tím, že pozemky odňaté i náhradní budou oceňovány podle právní úpravy účinné k určitému datu (ke dni [datum], kdy nabyl účinnosti zákon o půdě) a podle stavu k okamžiku odnětí, respektive podle stavu k době vydání (s přihlédnutím k tomu, zda zemědělské pozemky byly určeny pro výstavbu). Cena přitom představuje univerzální kritérium, jehož prostřednictvím lze porovnávat prakticky veškeré pozemky bez ohledu na rozlohu, kulturu, kvalitu apod. (zde Nejvyšší soud ČR poukázal zejména na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 1088/12). Podstatná je tudíž cena statků odňatých a cena statků nabývaných jako náhradní pozemky; výše naturální náhrady za odňaté a nevydané pozemky by v souladu s principy restitučního procesu měla být ekvivalentní hodnotě restitučního nároku odvíjející se od ceny pozbytých statků. Při určení ceny náhradních pozemků je třeba vycházet z ustanovení § 11a odst. 14 zákona o půdě s tím, že cena pozemků se v takovém případě stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Právní posouzení věci odvolacím soudem - jde-li o shora vymezenou otázku týkající se ocenění náhradních pozemků v řízení o nahrazení projevu vůle dle zákona o půdě - je tak nesprávné, jestliže odvolací soud neposuzoval ekvivalenci mezi hodnotou pozemků odňatých a hodnotou pozemků náhradních prostřednictvím komparace jejich ocenění, nýbrž za využití kritéria jejich shodné výměry. Nejvyšší soud dále uvedl, že lze chápat úvahu soudů nižších stupňů, že předmětný náhradní pozemek parc. [číslo] může být v budoucnu zhodnocen tím, že se stane pozemkem určeným k zástavbě, čímž by došlo k přečerpání restitučního nároku žalobce, pokud by byl zmíněný pozemek vydán žalobci v jím požadované výměře. Soudy nižších instancí ovšem nezohlednily rozdílnost situací, kdy dojde ke změně pozemku ze zemědělského na stavební poté, co je na oprávněnou osobu převeden náhradní pozemek, a situací, kdy se oprávněná osoba domáhá převedení pozemku, který je již v ten okamžik určen k zástavbě. Dle skutkových zjištění odvolacího soudu je předmětný pozemek parc. [číslo] zemědělsky obhospodařován (jedná se o ornou půdu) a v době rozhodnutí odvolacího soudu byl platnou územně plánovací dokumentací veden jako nezastavitelná plocha území, pročež nejde o pozemek určený pro stavbu ve smyslu vyhlášky č. 182/1988 Sb. Okolnost, zda bude sporný pozemek zařazen mezi zasta