16 C 204/2023-18 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 977,36 Kč s příslušenstvím s tím, že s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru (dále jen„ smlouva“ či„ ÚS“), a to se sjednaným úvěrovým rámcem 20 000 Kč. Žalovaná se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené dle ÚS, když výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 52 779 Kč. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 49 098 Kč. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využil žalobce svého oprávnění sjednaného v odst. 7.1. Úvěrových podmínek (dále jen„ ÚP“), tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky, v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobce tedy úvěr zesplatnil ke dni [datum]. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne [datum]. Jelikož žalovaný na výzvy žalobce nereagoval a po zesplatnění úvěru neuhradil žádnou splátku, eviduje žalobce ke dni sepsání žaloby za žalovaným pohledávku ve výši 16 977,36 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 14 963,20 Kč, poplatků za pojištění ve výši 114,16 Kč (ustanovení odst. 5.5. ÚP), nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč (ustanovení odst. 9.1. ÚP), smluvních pokut ve výši 1 000 Kč (ustanovení odst. 9.1. ÚP). 2. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s ustanovením § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili. 3. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování soud učinil za použití ustanovení § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu. 4. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou úvěrové podmínky žalobkyně. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěr na kreditní kartě až do výše 20 000 Kč, zatímco žalovaný se zavázal čerpaný úvěr spolu s úroky ve výši 2,19 % měsíčně řádně a včas splácet, a to v měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuálně dlužné částky splatných vždy ke každému 20. dni v příslušném kalendářním měsíci. Mezi účastníky byl rovněž ve smlouvě sjednáno pojištění [jméno], a to s tím, že měsíční úhrada za pojištění činí 5,9 % z minimální splátky úvěru bez úhrady za pojištění. Kromě toho se žalovaný pro případ prodlení s úhradou splátek zavázal zaplatit náklady za vymáhání ve výši 100 Kč za měsíc vymáhání, dále jednorázovou smluvní pokutu za prodlení delší než 1 měsíc ve výši 500 Kč a smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a případného pojistného a případné další poplatky dle úvěrových podmínek. Podle úvěrových podmínek je klient povinen celý čerpaný úvěr splatit na požádání žalobkyně v případě, že se dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení s placením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. (prokázáno výše uvedenou úvěrovou smlouvou a úvěrovými podmínkami žalobkyně). Žalobkyně před poskytnutím revolvingového úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy bylo zjištěno, že žalovaný žije s družkou v podnájmu, nemá děti, má měsíční příjem ve výši 30 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 15 000 Kč a měsíční výdaje domácnosti činí 15 000 Kč (prokázáno kartou klienta ve spojení s metodikou hodnocení). Zatímco žalobkyně žalovanému sjednaný úvěr řádně poskytovala, žalovaný úvěrové splátky nehradil řádně a včas, a to ani přesto, že byl o jejich úhradu upomínán (prokázáno výpisem čerpání, splátek a úhrad smlouvy). Proto žalobkyně prohlásila nesplacenou část úvěru, včetně úroků a dalších finančních závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru dopisem ze dne [datum] za okamžitě splatnou a vyzvala žalovaného k jejímu neprodlenému zaplacení (prokázáno dopisem ze dne [datum] ve spojení s poštovním podacím archem ze dne [datum]). Žalovaný žalobkyni na svůj dluh ze smlouvy o úvěru po zesplatnění neuhradil ničeho, přestože byl žalobkyní k úhradě dluhu vyzván (prokázáno předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] ve spojení s poštovním podacím archem ze dne [datum]). 5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2398 odst. 1 o.z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Na základě výše uvedených skutečností ve spojení s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [anonymizováno] [číslo] uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 o.z., jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky žalobkyně. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytovala žalované revolvingový úvěr na kreditní kartě až do výše 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal spolu se smluvně sjednanými úroky řádně a včas splácet, a to v měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuálně dlužné částky, splatných vždy ke každému 20. dni v příslušném kalendářním měsíci. Kromě toho se žalovaný zavázal platit shora uvedené poplatky a smluvní pokuty. Zatímco žalobkyně žalovanému úvěr řádně poskytovala, žalovaný poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, v důsledku čehož se ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni ve smyslu ustanovení § 1968 o.z. Proto žalobkyně využila své právo vyplývající z úvěrových podmínek a ke dni [datum] zesplatnila celý nesplacený zbytek dluhu, v důsledku čehož jí vzniklo právo domáhat se po žalovaném zaplacení dlužné částky včetně příslušenství soudní cestou, a to nejen pokud jde o dlužnou úvěrovou jistinu, náklady na vymáhání a sjednaných poplatků za pojištění a sjednaný úrok, nýbrž ve smyslu ustanovení § 2048 o.z. i pokud jde o sjednané smluvní pokuty a ve smyslu ustanovení § 1970 o.z. i pokud jde o zákonný úrok z prodlení. Žalovaný na svůj dluh žalobkyni po zesplatnění dosud ničeho neuhradil. Soud proto shledal žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni příslušenství ve formě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru pak bylo rozhodnuto dle ustanovení § 1970 o.z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, soud jí přiznal i náhradu nákladů řízení, spočívajících v nákladech na soudní poplatek v částce 1 000 Kč a dále v nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč dle ustanovení § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o 21 % DPH. Náklady právního zastoupení tak činí 1 452 Kč, náklady řízení po připočtení částky zaplaceného soudního poplatku pak činí celkem 2 452 Kč. 9. O povinnosti žalobkyně zaplatit České republice soudní poplatek v částce 200 Kč bylo rozhodnuto s přihlédnutím k ustanovení § 9 odst. 1, odst. 4 písm. a) a odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Žalobkyně uhradila v souvislosti s podáním návrhu na vydání elektronického plateb