18 C 134/2023-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 207 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že dne [datum] řídil žalovaný motocykl [anonymizováno] s [registrační značka] jehož je vlastníkem a provozovatelem, a vlivem nepřiměřené rychlosti nedobrzdil a narazil zezadu do vpravo odbočujícího vozidla [anonymizováno] s [registrační značka] ve vlastnictví [příjmení] [příjmení] [příjmení] (dále jen„ poškozený“), čímž došlo ke škodě na obou vozidlech. K motocyklu žalovaného nebylo ke dni nehody uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, žalobkyni tak vznikla povinnost dle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. poskytnout poškozenému v plné výši plnění za škodu způsobenou žalovaným. Za vzniklou škodu odpovídá v daném případě žalovaný jako řidič vozidla podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a současně jako provozovatel vozidla dle § 2927 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalobkyně pověřila třetí osobu, [právnická osoba] [anonymizováno], aby jejím jménem vyřídila pojistnou událost. Žalobkyně v návaznosti na šetření pověřeného partnera uhradila majiteli poškozeného vozidla plnění ve výši 73 873 Kč na základě doložené faktury za opravu a plnění 20 328 Kč za zapůjčení náhradního vozidla po dobu opravy a pověřenému partnerovi náklady na likvidaci samostatným likvidátorem ve výši 2 420 Kč Celkem tak žalobkyně v souvislosti s likvidací škodní události vyplatila 96 621 Kč. Žalobkyně má vůči žalovanému nárok na 1/3 vyplaceného plnění, tj. 32 207 Kč. Žalobkyně vyzvala dopisem ze dne [datum] žalovaného k zaplacení dlužné částky do [datum]. Žalovaný ani přes výzvy ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Severní Makedonie s evidovaným bydlištěm na území České republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. V souladu s tímto ustanovením a rovněž s čl. 73 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), má přednost při stanovení pravomoci – příslušnosti soudů smlouva uveřejněná vyhláškou ministra zahraničních věcí pod č. 207/1964 Sb. uzavřená mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních, která však otázku pravomoci projednat a rozhodnout danou věc neupravuje, a proto soud určil rozhodné právo pro daný vztah podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), které je použitelné na řízení zahájená po 10. 1. 2015. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto skutkovému stavu: žalovaný je vlastníkem motocyklu [anonymizována dvě slova] s [registrační značka] (kupní smlouva ze dne [datum]). Žalobkyně zjistila, že žalovaný porušil § 24 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. a jeho vozidlo nebylo pojištěno (likvidační zpráva č. [anonymizováno] [rok] [číslo]). Dne [datum] došlo k dopravní nehodě, kterou zavinil žalovaný, který řídil uvedený motocykl, při dopravní nehodě došlo ke škodě na vozidle poškozeného s [registrační značka] (záznam o dopravní nehodě). Oprava vozidla poškozeného byla vyčíslena na částku 73 873 Kč (faktura [právnická osoba] [anonymizováno] [číslo]) dle kalkulace jednotlivých položek (kalkulace) a půjčovné za náhradní vozidlo [anonymizováno] po dobu opravy činilo 20 328 Kč (faktura [právnická osoba] [anonymizováno] [číslo]). Dopisem z [datum] informovala pověřená [právnická osoba] [anonymizováno] poškozeného o tom, že poukázala na účet servisu plnění za škodu na vozidle a částku za půjčovné (vyjádření k likvidaci – dopis o výplatě). [právnická osoba] po prověření události uzavřela, že rozsah opravy odpovídá vzniklé škodě, plnění za opravu a půjčovnu bylo hrazeno s DPH na účet servisu dle doložené plné moci. Stejně tak shledala dobu zapůjčení náhradního vozidla odpovídající době nutné pro uvedení vozidla do stavu před nehodou, vozidlo bylo zapůjčeno za sazbu výrazně nižší než je sazba pro danou kategorii vozidla (dvojí stanovení výše skutečné škody [právnická osoba]). Vyúčtované půjčovné vozidla bylo žalobkyní uhrazeno dne [datum] (detail transakce). Vyúčtované náklady na opravu vozidla bylo žalobkyní uhrazeno dne [datum] (detail transakce). Náklady pověřeného partnera na likvidaci škodní události činí 2 420 Kč (detail transakce). Vyúčtované náklady na likvidaci byly žalobkyní uhrazeny dne [datum] (detail transakce). Žalobkyně uplatnila u žalovaného právo na náhradu plnění ve výši 32 207 Kč podle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. dopisem (dopis žalobkyně ze dne [datum]) odeslaným na adresu žalovaného dne [datum] (podací lístek). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem odeslaným následujícího dne (dopis ze dne [datum] včetně podacího archu). 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Pro Českou republiku je od 11. 1. 2009 závazné nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II). V souladu s čl. 28 nařízení Řím II má sice přednost před jeho ustanoveními smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních, nicméně tato smlouva nestanoví žádná pravidla pro určení rozhodného práva ve sporech vyplývajících z mimosmluvních závazkových právních poměrů, a proto se pro stanovení rozhodného práva použijí ustanovení nařízení Řím II. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti, přičemž podle čl. 2 odst. 1 nařízení zahrnuje škoda jakékoli následky civilního deliktu, bezdůvodného obohacení, jednatelství bez příkazu nebo předsmluvního jednání. Vzhledem k tomu, že k porušení zákonné povinnosti došlo na území České republiky, je rozhodným právem právo České republiky. 7. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 8. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, Kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. 9. Podle § 2927 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále též„ o. z.“), kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla. Podle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. 10. Podle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři