18 C 35/2024-13 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 299,99 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že dne [datum] řídil žalovaný vozidlo značky Škoda Fabia s [registrační značka], jehož vlastníkem je [příjmení] [příjmení], a nedodržel dostatečnou bezpečnou vzdálenost a střetl se s před ním jedoucím vozidlem značky Renault Megane Scenic s [registrační značka], které řídila [jméno] [příjmení] [jméno]. Toto vozidlo bylo vlivem střetu odraženo vpřed a střetlo se s před ním jedoucím vozidlem značky Suzuki SX4 s [registrační značka], které řídil [jméno] [příjmení] (dále jen„ 1. poškozený“). Vozidlo 1. poškozeného bylo vlivem střetu odraženo vpřed a střetlo se s před ním jedoucím vozidlem značky Ford Kuga s [registrační značka], které řídil [jméno] [příjmení] (dále jen„ 2. poškozený“). Na všech zúčastněných vozidlech vznikla škoda. K vozidlu Škoda Fabia s [registrační značka], které řídil žalovaný, nebylo ke dni nehody uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, žalobkyni tak vznikla povinnost dle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. poskytnout 1. a 2. poškozenému v plné výši plnění za škodu způsobenou žalovaným. Za vzniklou škodu odpovídá v daném případě žalovaný jako řidič vozidla podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalobkyně pověřila třetí osobu, [právnická osoba] s.r.o., aby jejím jménem vyřídila pojistnou událost. Žalobkyně v návaznosti na šetření pověřeného partnera uhradila 1. poškozenému plnění ve výši 67 257 Kč za opravu vozidla a plnění 6 970 Kč za zapůjčení náhradního vozidla po dobu opravy, 2. poškozenému plnění ve výši 19 648 Kč na základě doložené faktury za opravu a pověřenému partnerovi náklady na likvidaci samostatným likvidátorem ve výši 3 025 Kč Celkem tak žalobkyně v souvislosti s likvidací škodní události vyplatila 96 900 Kč. Žalobkyně má vůči žalovanému nárok na 1/3 vyplaceného plnění. Žalobkyně vyzvala dopisem ze dne [datum] a [datum] žalovaného k zaplacení dlužné částky. Žalovaný ani přes výzvy ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Ruské federace s evidovaným bydlištěm na území České republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. V souladu s tímto ustanovením a rovněž s čl. 73 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), má sice přednost při stanovení pravomoci – příslušnosti soudů smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne [datum] vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod [číslo] Sb. m. s., nicméně tato smlouva nestanoví žádná pravidla pro určení příslušnosti soudů k rozhodování sporů vyplývajících z mimosmluvních závazkových právních vztahů, a proto se ke stanovení pravomoci – příslušnosti soudu k projednání této věci použijí ustanovení nařízení Brusel I bis jako přímo použitelného předpisu Evropské unie. Základním (obecným) pravidlem pro založení příslušnosti soudu podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je, že bez ohledu na jeho státní příslušnost musí být žalovaný, který má bydliště v členském státě, žalován v tomto státě, není-li výslovně nařízení uvedeno jinak. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, a proto může být žalován u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto skutkovému stavu: Dne [datum] došlo k dopravní nehodě, kterou zavinil žalovaný, když řídil vozidlo značky Škoda Fabia s [registrační značka] a nedodržel dostatečnou bezpečnostní vzdálenost a střetl se s před ním jedoucím vozidlem [příjmení] [příjmení] [jméno] s [registrační značka], které bylo vlivem střetu odraženo vpřed a střetlo se s před ním jedoucím vozidlem, které řídil [jméno] [příjmení], tedy 1. poškozený. Vozidlo 1. poškozeného bylo vlivem střetu odraženo vpřed a střetlo se s před ním jedoucím vozidlem, které řídil [jméno] [příjmení], tedy 2. poškozený. Výsledek dechové zkoušky žalovaného byl negativní (policejní protokol č. j. KRPA-13992/DN-2022-110). Žalobkyně zjistila že vozidlo Škoda Fabia s [registrační značka], jehož vlastníkem je [příjmení] [příjmení], které řídil žalovaný, nebylo pojištěno (likvidační zpráva č. ŠU 2022 [číslo]). Pověřená [právnická osoba] s.r.o. stanovila výši skutečné škody vozidla 1. poškozeného ve výši 67 257 Kč a půjčovné náhradního vozidla ve výši 6 970 Kč, tj. celkem 74 227 Kč (stanovení výše skutečné škody [právnická osoba] dle doložené fotodokumentace). Pověřená [právnická osoba] s.r.o. stanovila výši skutečné škody vozidla 2. poškozeného ve výši 19 648 Kč (stanovení výše skutečné škody [právnická osoba] dle doložené faktury). Žalobkyně uhradila 1. poškozenému částku 67 257 Kč dne [datum] (detail transakce). Vyúčtované půjčovné vozidla ve výši 6 970 Kč bylo žalobkyní uhrazeno dne [datum] (detail transakce). Vyúčtované náklady na opravu vozidla 2. poškozeného ve výši 19 648 Kč byly žalobkyní uhrazeny dne [datum] (detail transakce). Vyúčtované náklady na likvidaci ve výši 3 025 Kč byly žalobkyní uhrazeny dne [datum] (detail transakce). Žalobkyně uplatnila u žalovaného podle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. právo na náhradu plnění ve výši 23 427,33 Kč dopisem ze dne [datum], žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě do [datum] (dopis žalobkyně ze dne [datum]). Žalobkyně dále uplatnila u žalovaného právo na náhradu plnění ve výši 8 872,66 Kč dopisem ze dne [datum], žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě do [datum] (dopis žalobkyně ze dne [datum]). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky naposledy předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] (předžalobní výzva). 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Pro Českou republiku je od [datum] závazné nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne [datum] o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II). V souladu s čl. 28 nařízení Řím II má sice přednost před jeho ustanoveními smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne [datum] vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod [číslo] Sb. m. s., nicméně tato smlouva nestanoví žádná pravidla pro určení rozhodného práva ve sporech vyplývajících z mimosmluvních závazkových právních poměrů, které současně nejsou nárokem na náhradu škody, a proto se pro stanovení rozhodného práva použijí ustanovení nařízení Řím II. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti, přičemž podle čl. 2 odst. 1 nařízení zahrnuje škoda jakékoli následky civilního deliktu, bezdůvodného obohacení, jednatelství bez příkazu nebo předsmluvního jednání. Vzhledem k tomu, že k porušení zákonné povinnosti došlo na území České republiky, je rozhodným právem právo České republiky. 7. Podle § 2927 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále též„ o. z.“), kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla. Podle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. 8. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na poz