10 C 77/2025-75 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala určení, že žalovaná č. , hodnota, je vlastníkem ½ blíže specifikované nemovitosti. Uvedla, že je žalovaný č. , hodnota, veden jako výlučný vlastníkem pozemku parc.č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , a dále pozemku parc.č. , Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, . Vlastnické právo k ½ předmětných nemovitostí nabyl žalovaný č. , hodnota, na základě darovací smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi ním a žalovanou č. , hodnota, , která však nebyla k takovému úkonu způsobilá z důvodu duševní poruchy. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřuje žalobkyně v tom, že by byla krácena na svých dědických právech, když jsou spolu se žalovaným č. , hodnota, jedinými potencionálními dědici po žalované č. , hodnota, . Žalobu podává žalobkyně zejména z důvodu ochrany samotné žalované č. , hodnota, , k ochraně jejího majetku, a zároveň z důvodu zachování práv, v úvahu přicházejících, dědiců po žalované č. , hodnota, , tedy i samotné žalobkyně.2. Žalobkyně se tak domáhala určení, že žalovaná č. , hodnota, je vlastníkem ½ předmětné nemovitosti.3. Opatrovník žalované č. , hodnota, navrhl zamítnutí žaloby z důvodu, že žalobkyni nesvědčí aktivní věcná legitimace ve věci ani naléhavý právní zájem na požadovaném určení.4. Žalovaný č. , hodnota, v následném vyjádření nárok žalobkyně zcela neuznal. Sporoval aktivní legitimaci žalobkyně s tím, že tuto žalobu mohla podat pouze žalovaná č. , hodnota, , případně prostřednictvím opatrovníka. Stejně tak tvrzené důvody naléhavého právního zájmu na požadovaném určení svědčí pouze žalované č. , hodnota, . Dále uvedl, že do září 2023 bydlel se žalovanou č. , hodnota, v předmětném domě, pečoval o ni, žalobkyně o ni nikterak nepečovala ani ji nenavštěvovala. Žalovaná č. , hodnota, trpěla pouze motorickými obtížemi. V září 2023 byla žalovaná č. , hodnota, hospitalizována ve FN , adresa, , při návštěvách žalovaného č. , hodnota, byla orientovaná a poznávala osoby, které ji navštěvovaly, měla pouze sníženou mobilitu. Tento stav trval i po převozu do , jméno FO, , jméno FO, . Po psychické stránce se její stav začal zhoršovat v létě 2024. Darování předmětné nemovitosti žalovanému č. , hodnota, bylo dlouhodobým plánem, kdy žalobkyně již darem získala chalupu v , Anonymizováno, a byt s regulovaným nájmem v Praze na , Anonymizováno, s možností jeho výhodného odkupu. Ověření podpisů na darovací smlouvě prováděla pracovnice Městské části , adresa, , podpisu předcházel rozhovor se žalovanou č. , hodnota, , která byla opakovaně dotazována, zda rozumí danému úkonu. Přítomna byla též pracovnice , jméno FO, , jméno FO, .5. Žalovaný č. , hodnota, proto navrhl zamítnutí žaloby.6. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o.s.ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.7. V řízení byl listinnými důkazy prokázán tento skutkový stav:8. Žalovaný č. , hodnota, je výlučným vlastníkem pozemku parc.č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , a dále pozemku parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, , a to na základě darovací smlouvy uzavřené dne , datum, se žalovanou č. , hodnota, , podpisy na smlouvě jsou úředně ověřeny pracovnicí Městské části , adresa, , jméno FO, (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí, darovací smlouvou ze dne , datum, ).9. Dopisem ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného č. , hodnota, k navrácení nemovitostí zpět do majetku žalované č. , hodnota, , neboť tato nebyla dlouhodobě ve zdravotním stavu, ve kterém by byla schopna rozpoznat či svobodně učinit výše uvedené právní jednání (uzavření darovací smlouvy), trpí středně těžkou demencí a dalšími pro ni omezujícími onemocněními (prokázáno výzvou ze dne , datum, ).10. Návrhy na provedení ostatních důkazů soud zamítl pro nadbytečnost z důvodu právního posouzení věci. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žalobu je třeba zamítnout.11. Podle § 2055 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.12. Podle § 581 občanského zákoníku není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.13. Podle § 586 odst. 1 občanského zákoníku je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.14. Žalobkyně se v řízení domáhala určení, že žalovaná č. , hodnota, je vlastníkem ½ předmětných nemovitostí, a to z důvodu tvrzené neplatnosti darovací smlouvy ze dne , datum, .15. Vzhledem k tomu, že z věcného hlediska je pro výsledek jakéhokoli sporu primární otázka věcné legitimace a teprve v případě, že aktivní i pasivní legitimace je dána, je na místě zabývat se dalšími okolnostmi sporu, zkoumal soud nejprve existenci aktivní věcné legitimace žalobkyně.16. Z provedeného dokazování plyne, že darovací smlouva, o jejíž neplatnost žalobkyně svůj nárok opírá, byla uzavřena mezi žalovanou č. , hodnota, jako dárkyní a žalovaným č. , hodnota, jako obdarovaným. Žalobkyně smluvní stranou této smlouvy nebyla, a není tak v pozici namítat neplatnost této smlouvy včetně požadovaného určení vlastnického práva, tedy jí ve věci nesvědčí aktivní věcná legitimace. Lze doplnit, že žalobkyně k předmětné nemovitosti nemá žádný vztah, nebydlí v ní, nemá k ní zřízeno věcné břemeno, není jejím spoluvlastníkem, pouze se snaží domoci toho, abys byla nemovitost zahrnuta do dědického řízení po žalované č. , hodnota, .17. Aktivní věcná legitimace v dané věci svědčí výlučně oběma žalovaným jako účastníkům darovací smlouvy, s ohledem na tvrzené důvody pak žalované č. , hodnota, .18. Ustanovení § 80 o.s.ř. umožňuje osobám napadat platnost konkrétní smlouvy, nejedná se však o „actio popularis“, která by opravňovala kteroukoli osobu k podání žaloby na neplatnost jakékoli smlouvy, mimo jiné proto, že by taková situace představovala zřetelný zásah do právní jistoty smluvních stran.19. Pokud žalobkyně tvrdila, že pokud by tuto žalobu nepodala ona, neměl by ji kdo podat, nelze jí přisvědčit. Tyto případě jsou zákonem řešeny, konkrétně v ust. § 58 občanského zákoníku, podle kterého soud může v průběhu řízení o omezení svéprávnosti svěřit třetí osobě provedení určitých jednotlivých právních jednání nebo správu majetku, je-li nutné, aby se zabránilo závažné újmě. Žalobkyně tedy měla možnost podat žalobu jménem žalované č. , hodnota, a v rámci řízení o omezení svéprávnosti požádat o udělení souhlasu s tímto úkonem, což však neučinila, naopak žalovanou č. , hodnota, zažalovala, dokonce bez toho, aby alespoň soudu navrhla, aby jí s ohledem na její zdravotní a mentální stav ustanovil opatrovníka.20. Současně soud konstatuje, že v daném případě nejsou na straně žalobkyně splněny podmínky naléhavého právního zájmu v souladu s ust. § 80 o.s.ř.21. Určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo pouze tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak. Účelem tohoto soudního rozhodnutí je autoritativně rozhodnout o vztahu mezi účastníky soudního řízení. Tomuto účelu odpovídá jen takové rozhodnutí, které je pro subjekty hmotněprávních vztahů, bezprostředně právně využitelné. Aby nebyla vydávána pro praxi nepotřebná rozhodnutí, jimiž není sporný vztah řešen, klade zákon pro žalobní návrhy, kterými se má určit, zda tu právní vztah nebo právo je či není, zpravidla požadavek, aby na požadovaném určení byl dán naléhavý právní zájem. Tím se sleduje zabránění nadbytečných sporů, jimiž by jinak byly soudy zatěžovány, a které se vztahují jen k dílčím otázkám, jež jsou řešitelné jako otázky předběžné při uplatnění žalob. Existence naléhavého právního zájmu je prvotním předpokladem úspěšnosti žaloby. Je proto třeba ji tvrdit ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. (NS , spisová značka, ).22. Soudní praxe je jednotná v názoru, že naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo žalobce nebo právní vztah, na kterém je účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Určovací žaloba má povahu preventivní; jejím účelem je poskytnout ochranu právnímu postavení (právu) žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva, a naopak, není namístě tam, kde právní vztah nebo právo již porušeny byly, a kde je žalobci k disp