Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 29. 4. 2026 po žalovaném domáhala zaplacení částky 29 874 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu ze dne 13. 8. 2025 o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále i jen „Smlouva o úvěru“), na základě které byl žalovanému ze strany žalobkyně poskytnut standardní neúčelový úvěr, kdy žalobkyně v souladu se Smlouvou o úvěru poskytla žalovanému peněžité prostředky ve výši 30 000 Kč (dále i jen „Peněžité prostředky“) tak, že částku ve výši 27 500 Kč převedla v souladu s čl. II. Smlouvy o úvěru na tzv. účet zákazníka uvedený na první straně Smlouvy o úvěru v levém dolním rohu (dále i jen „Účet Zákazníka“), tedy účet určený žalovaným, a to dne 19.08.2025, čímž došlo k čerpání Peněžitých prostředků, tedy úvěru ze strany žalovaného v souladu Smlouvou úvěru dle čl. II. Smlouvy o úvěru. Zbytek Peněžitých prostředků ve výši 2 500 Kč, převedla žalobkyně v souladu s čl. II. písm. b) Smlouvy o úvěru na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Žalobkyně se s žalovaným ve Smlouvě o úvěru zejména dohodla, že poskytnuté Peněžité prostředky tedy předmětný úvěr společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby uvedené na první straně smlouvy, tedy v žádosti, jako celková cena úvěru v částce ve výši 40 824 Kč uhradí žalovaný žalobkyni v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 1 134 Kč, splatných vždy do každého 20-tého dne daného měsíce na účet žalobkyně, kdy splatnost 1. splátky byla mezi žalobkyní a žalovaným dohodnuta na den 20. 9. 2025. K uzavření Smlouvy o úvěru mezi stranami došlo v elektronické formě prostřednictvím tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč (jedné koruny české) a to v souladu s čl. XII. bod 1. Smlouvy o úvěru tedy okamžikem, kdy žalovaný Smlouvu o úvěru podepsal, přičemž za okamžik podpisu Smlouvy o úvěru se považuje okamžik, kdy tzv. verifikační platba, tedy částka 1 Kč (jedna koruna česká) byla připsána na účet na účet žalobkyně, tedy na účet č. , č. účtu, , a to pod variabilním symbolem čísla úvěrové smlouvy, kdy verifikační platba byla na účet žalobkyně připsána z účtu žalovaného, na který žalobkyně odeslala úhradu dle Smlouvy o úvěru. Žalovaný v dohodnutých měsíční splátkách žalobkyni úvěr nesplácel řádně a včas, kdy v souladu s čl. IV. bod 1. písm. d) Smlouvy o úvěru došlo k zesplatnění Úvěru, kdy žalovaný byl v prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a to po dobu delší než dva měsíce, žalovanému bylo ze strany žalobkyně odesláno písemné Oznámení o zesplatnění úvěru, přičemž v tomto případě okamžik splatnosti nastává dnem, kdy žalobkyně odeslala žalovanému písemné Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 25. 3. 2026, které bylo žalovanému odesláno dne 25. 3. 2026 (dále i jen „Den zesplatnění úvěru“). Žalobkyně odeslala žalovanému Upomínky pro smlouvu č. , hodnota, ze dne 25. 1. 2026, 25. 2. 2026 a (dále i jen „Upomínky“) a zesplatnění pro smlouvu č. , hodnota, ze dne 25. 3. 2026, které je zároveň Oznámením o zesplatnění úvěru, jehož součástí byla i předžalobní výzva, přičemž za každou písemně odeslanou upomínku v souladu s čl. IV., bod 4., písm. b) Smlouvy o úvěru byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku, kdy v tomto směru žalobkyně má nárok na uhrazení účelně vynaložených nákladů tedy celkem částku ve výši počtu odeslaných poštovních zásilek x 100 Kč. Upomínky a včetně Oznámení o zesplatnění úvěru byly žalovanému ze strany žalobkyně odeslány i do Schránky zákazníka v souladu s čl. XI. bod 4. Smlouvy o úvěru, přílohy č. , hodnota, Úvěrových podmínek (čl. 12.,12.8), která byla zřízena žalovanému zejména za účelem doručování písemností k jeho rukám. Žalovaný je v současné době v prodlení s úhradou částky celkem ve výši 28 685 Kč, kdy tato částka se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 3 138 Kč a zesplaněné části jistiny ve výši 25 547 Kč. Žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 25. 3. 2026, kdy zesplatněná část jistiny činila 25 547 Kč, dluh na splátkách ke Dni zesplatnění činil 3 138 Kč, kdy tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 1 163 Kč a dluhu na jistině (úmor) ve výši 1 975 Kč. Kdy tedy celková dlužná jistina ke dni žaloby činí 25 547 Kč + 1 975 Kč, což v součtu činí na jistině 27 522 Kč a na úrocích 1 163 Kč. Smluvní strany se ve Smlouvě o úvěru zejména v čl. I. Smlouvy o úvěru dohodly na roční zápůjční úrokové sazbě ve výši 21,240% (dále i jen „Smluvní úrok“). S ohledem na zesplatnění úvěru vznikla žalovanému rovněž povinnost k úhradě Smluvního úroku z neuhrazené jistiny ve výši 27 522 Kč, a to ode dne následujícího po Dni zesplatnění úvěru do okamžiku jejího úplného zaplacení. Dluh na účelně vynaložených nákladech, kdy za každou písemně odeslanou upomínku v souladu s čl. IV., bod 4., písm. b), d) Smlouvy o úvěru je žalovaný povinen uhradit žalobci částku ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku, tedy celkem částku ve výši 300 Kč (tj.3 x 100 Kč). Žalobce odeslal žalovanému Upomínky pro smlouvu ze dne 25. 1. 2026, 25. 2. 2026 a (dále i jen „Upomínky“) a Zesplatnění pro smlouvu ze dne 25. 3. 2026. Dále žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) Smlouvy o úvěru a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) Smlouvy o úvěru, kdy tyto smluvní pokuty se žádají k zaplacení ode dne následujícího po Dni zesplatnění úvěru, kdy žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 28 685 Kč od 26. 3. 2026 do 25. 4. 2026, tedy částku ve výši 889 Kč. Celkem žalovaný dluží žalobkyni částku 29 874 Kč s příslušenstvím.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ustanovení § 115a o. s. ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a proto soud presumoval jeho souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), soud postupoval dle citovaného ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud následujícím skutkovým zjištěním:5. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 13. 8. 2025 smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , která se týkala neúčelového spotřebitelského úvěru ve výši 30 000 Kč, sjednaného na 36 měsíců, přičemž žalovaný měl splácet 1 134 Kč měsíčně od 20. 9. 2025 do 20. 8. 2028. Celkově měl zaplatit 40 824 Kč, takže náklady úvěru činily 10 824 Kč nad půjčenou částku. Úvěr měl roční úrokovou sazbu 21,24 % a RPSN 31,6 %, součástí financování byla také provize zprostředkovatele 2 500 Kč. Splátky musely být vždy připsány na účet poskytovatele do 20. dne v měsíci a se správným variabilním symbolem. V případě prodlení mohla žalobkyně účtovat smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky, jednorázovou pokutu 499 Kč za opožděnou splátku, zákonný úrok z prodlení a další náklady, například 100 Kč za každou upomínku. Pokud byl žalovaný v prodlení déle než dva měsíce, uvede nepravdivé údaje nebo se proti němu vede exekuce či insolvence, může být celý zbývající dluh okamžitě zesplatněn (prokázáno smlouvou o úvěru č. , hodnota, ).6. Dopisem ze dne 25. 3. 2026 došlo ke zesplatnění úvěru a současně se jednalo i o předžalobní výzvu. Jako důvod zesplatnění bylo uvedeno, že žalovaný porušil podmínky úvěrové smlouvy tím, že jste byl v prodlení s úhradou splátky nebo její části déle než dva měsíce, a to i přesto, že byl předtím písemně vyzván k úhradě a byla mu poskytnuta 30denní lhůta k nápravě. Z tohoto důvodu byl celý zbývající úvěr k datu odeslání výzvy prohlášen za okamžitě splatný. Výzva byla současně označena jako předžalobní výzva podle § 142a občanského soudního řádu (prokázáno dopisem ze dne 25. 3. 2026).7. Z výpisu z účtu společnosti , Jméno žalobkyně, . vyplývá, že dne 19. 8. 2025 byly pod variabilním symbolem , var. symbol, provedeny dvě odchozí platby související s úvěrovou smlouvou. První platba ve výši 27 500 Kč byla odeslána na účet , č. účtu, , který je ve smlouvě uveden jako účet klienta, což odpovídá vyplacené části úvěru. Druhá platba ve výši 2 500 Kč byla odeslána na účet , č. účtu, vedený na jméno , jméno FO, , který ve smlouvě vystupuje jako zprostředkovatel, a odpovídá sjednané provizi zprostředkovatele. Celkově tak bylo dne 19. 8. 2025 z účtu , právnická osoba, odesláno 30 000 Kč, tedy částka odpovídající sjednané výši spotřebitelského úvěru. Výpis tak potvrzuje, že úvěr byl ze strany poskytovatele skutečně čerpán a finanční prostředky byly rozděleny mezi klienta (27 500 Kč) a zprostředkovatele (2 500 Kč provize) (prokázáno výpisem z účtu u ČSOB ze dne 19. 8. 2025).8. Žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky opakovaně vyzvala, a to jak sama, tak prostřednictvím své právní zástupkyně (prokázáno upomínkami ze dne 25. 1. 2026, 25. 2. 2026).9. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: ze zjištěných skutečností vyplývá, že mezi společností , Jméno žalobkyně, . a dlužníkem byla dne 13. 8. 2025 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru na částku 30 000 Kč. Z bankovního výpisu je patrné, že dne 19. 8. 2025 poskytovatel úvěr skutečně vyčerpal a odeslal částku 27 500 Kč na účet dlužníka a částku 2 500 Kč na účet zprostředkovatele jako sjednanou provizi, čímž došlo k poskytnutí úvěru v souladu se smlouvou. Následně se dlužník dostal do prodlení se splácením sjednaných splátek po dobu delší než dva měsíce a ani po zaslání upomínky s dodatečnou třicetidenní lhůtou k úhradě svůj závazek nesplnil. Poskytovatel proto dne 25. 3. 2026 úvěr zesplatnil a předžalobní výzvou vyzval dlužníka k úhradě celého zbývajícího dluhu včetně příslušenství, smluvních pokut, úroků z prodlení a nákladů spojených s vymáháním pohledávky.10. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a dle ust. § 2048 o. z. ustanovení o smluvní pokutě. Ze skutkových zjištění vyplývá, že mezi žalobkyní , Jméno žalobkyně, . a žalovaným byla dne 13. 8. 2025 platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Ze smlouvy vyplývá, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč se sjednanou dobou splácení 36 měsíců a měsíční splátkou 1 134 Kč. Poskytnutí úvěru bylo v řízení prokázáno nejen samotnou smlouvou, ale rovněž výpisem z bankovního účtu žalobce, z něhož vyplývá, že dne 19. 8. 2025 byla na účet žalovaného odeslána částka 27 500 Kč a částka 2 500 Kč byla v souladu se smlouvou poukázána zprostředkovateli jako sjednaná provize. Tím žalobkyně splnila svou smluvní povinnost poskytnout sjednané peněžní prostředky. Ze smluvních ujednání dále vyplývá, že žalovaný byl povinen úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalobkyně tvrdila a prokázala, že žalovaný svou povinnost neplnil, dostal se do prodlení s úhradou splátek po dobu delší než dva měsíce, přičemž byl předtím vyzván k úhradě dlužných splátek a byla mu poskytnuta dodatečná třicetidenní lhůta k plnění. Ani poté svůj závazek nesplnil. Za této situace nastaly smluvené podmínky pro zesplatnění úvěru podle článku IV odst. 1 písm. d) smlouvy. Žalobkyně proto dne 25. 3. 2026 celý úvěr zesplatnila a předžalobní výzvou vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvu nereagoval a dluh neuhradil, stal se splatným celý dosud neuhrazený zůstatek úvěru včetně příslušenství. Žalobkyni proto vznikl nárok na zaplacení: neuhrazené jistiny úvěru, sjednaných úroků do doby zaplacení podle smlouvy, zákonného úroku z prodlení od okamžiku prodlení, případně dalších smluvně sjednaných plnění. Žalovaný netvrdil a ani neprokázal žádnou skutečnost, která by vedla k zániku dluhu, jeho splnění, započtení nebo neplatnosti smlouvy. Nebylo rovněž zjištěno, že by smlouva trpěla vadami, které by bránily vzniku či existenci pohledávky žalobce. Z provedených důkazů vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Poskytnutí úvěru bylo prokázáno výpisem z účtu žalobce, z něhož vyplývá převod částky 27 500 Kč na účet žalovaného a částky 2 500 Kč na účet zprostředkovatele v souladu se smluvními podmínkami. Dlužná částka se skládá ze zesplatněné části jistiny ve výši 25 547 Kč a z dosud neuhrazené části jistiny obsažené v dlužných splátkách ve výši 1 975 Kč. Dále z úhrady dlužných smluvních úroků ve výši 1 163 Kč, které byly součástí neuhrazených splátek ke dni zesplatnění úvěru. Součástí jsou i účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč, představující náhradu za tři žalovanému zaslané upomínky po 100 Kč, a dále smluvní pokuta ve výši 889 Kč, vypočtená podle smlouvy sazbou 0,1 % denně z dlužné částky 28 685 Kč za období od 26. 3. 2026 do 25. 4. 2026. Součet těchto položek, tedy 27 522 Kč + 1 163 Kč + 300 Kč + 889 Kč, činí celkový dluh ve výši 29 874 Kč a příslušenství. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.11. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z., kdy žalobkyni byla přiznána výše úroku z prodlení z jistiny, poplatku za poskytnutí úvěru a poplatku za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr, dle smluvního ujednání a také náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když v posuzované věci jde o vzájemný závazek mezi podnikateli.12. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.13. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 196 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 400 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif), z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a z 21 % DPH ve výši 315 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 3 011 Kč. Odměna advokáta přitom byla určena dle § 14b advokátního tarifu, neboť soud dospěl k závěru, že toto ustanovení zcela dopadá i na daný případ, neboť soudu je z vlastní činnosti známo, že žalobkyně podává na ustáleném vzoru opakovaně velké množství typově stejných žalob, v nichž jsou měněny pouze jednotlivé číselné údaje a identifikace osoby žalované, neboť se jedná o skutkově i právně zcela obdobné věci. Náklady řízení byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).