11 C 209/2022-83 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se podanou žalobou dne 10. 6. 2022 domáhala určení, že výpověď z pracovního poměru, kterou jí dala žalovaná dopisem ze dne 2. 5. 2022, je neplatná. Dle žalobních tvrzení účastníci uzavřeli dne 14. 6. 2016 pracovní smlouvu na dobu určitou, na základě které je žalobkyně zaměstnána u žalované na pozici učitel II. stupně (dále také jen„ učitel ZŠ“ nebo„ pedagogický pracovník“), a která byla dodatkem ze dne 25. 4. 2017 prodloužena na dobu neurčitou. Dne 2. 5. 2022 dala žalovaná žalobkyni výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZP“), pro závažné porušení povinnosti vyplývajících z právního předpisu vztahujících se k žalobkyní vykonávané práci (dále také jen„ Výpověď“). Žalobkyně dne 7. 5. 2022 zaslala žalované oznámení datované dnem 6. 5. 2022, že nadále trvá na dalším zaměstnávání u žalované, přičemž dne 23. 5. 2022 se dostavila po ukončení pracovní neschopnosti do zaměstnání, avšak žalovaná jí další zaměstnání neumožnila a oznámila jí, že dnem 23. 5. 2022 nastupuje do odvolání na překážku v práci ze strany zaměstnavatele. Výpověď žalovaná skutkově odůvodnila tím, že žalobkyně dne 5. 4. 2022 při hodině českého jazyka ve třídě [anonymizována dvě slova] (dále také jen„ Hodina ČJ“) vedla s žáky diskusi na téma právě probíhajícího válečného konfliktu mezi Ruskou federací a Ukrajinou na území Ukrajiny, při níž žákům sdělila mimo jiné následující informace: -„ Ti Rusové byli v té oblasti [anonymizováno] a [anonymizováno] zabíjeni, likvidováni jenom proto, že to byli Rusové, jé. A byli likvidováni vlastně opravdu ukrajinskými nacistickými skupinami tak, že se zatloukly dveře do baráku, ten barák se zapálil, stáhli se ti lidé za živa z kůže, vraždili se děti atd. A probíhalo to neustále od roku 2014. Čili ruské obyvatelstvo bylo v oblasti [anonymizováno] a [anonymizováno] Ukrajinou, ukrajinskými nacistickými skupinami, trvale a stále likvidováno.“; - Ukrajina v roce 2014 tzv. [příjmení] dohodou slíbila [příjmení] a dostala za to 900 miliard dolarů, že nikdy nevstoupí do NATA a že se vzdá jaderných zbraní. Znovu podotýkám za 900 miliard dolarů. Ta dohoda byla sepsána v [anonymizováno] 2016 neměla Ukrajina z těch 900 miliard dolarů ani hřivnu, neměla ani dolar, neměla nic, začala se ucházet o členství do NATA a začala vyrábět nebo začala opět zbrojit, začala jaderné zbrojení“. -„ Když se podíváš na [anonymizováno]. Najdete tam v [anonymizováno] prachobyčejnou, co jsou kamery z města. Mě včera zrovna … já jsem to tedy smazala, shodou okolností došel obrázek současného [anonymizováno]. Jako nic se tam neděje, jo.“ -„ Komu patří média? Komu patří ČT 1? ČT 1 nepatří státu. Kdo na to má? ČT 1 není státní televize. Prosím tě, ČT 1 patří do skupiny médií, které jsou vázány na milionáře, nebo miliardáře [anonymizováno], jo? A o tom víme přesně, komu ten je poplatný. Kdo platí jo?“, a dále žalovaná ve Výpovědi odkázala obecně na řadu dalších sdělení, které žalobkyně v Hodině ČJ uvedla žákům, a které žalovaná označila za zcela nepravdivé a lživé, odporující skutečnostem vyplývajícím z písemných dokumentů, očitých svědectví, nezávislých televizních či rozhlasových reportáží, a zpochybňujících válečné zločiny páchané na občanech Ukrajiny. Dále žalovaná ve Výpovědi konstatovala, že řada sdělení, které žalobkyně žákům uvedla, jsou zcela vymyšlená a neodpovídají historicky doloženým faktům. Současně ve Výpovědi žalobkyni vytkla, že nešlo o hodinu dějepisu, nýbrž českého jazyka s tím, v jejímž rámci však neproběhlo nic, co by se dalo považovat za výuku českého jazyka. Dle žalobkyně je tato Výpověď neplatná, neboť žalobkyně se žádného porušení pracovních povinností nedopustila. Žalobkyně odkázala na příslušná ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen„ školský zákon“) a na žalovanou vydaný školní vzdělávací program a jeho přílohu 3 pro český jazyk (dále také jen„ ŠVP“), které obsahují výchovně vzdělávací strategii, charakteristiku vyučovacích předmětů a podrobný obsah učiva, jež žalobkyně podrobně rozvedla, a podle kterých i Hodinu ČJ koncipovala včetně zvolení aktuálního tématu, válečného konfliktu na Ukrajině, při němž uváděla některá historická data. Hodina ČJ byla věnována práci s informacemi, sdělovanými v médiích na uvedené téma, což žalobkyně sdělila žákům v úvodu této hodiny s tím, že jim přednese údaje, které získala z různých zdrojů. Poté s nimi hovořila o informacích, které k danému konfliktu měli samotní žáci, seznamovala je i s informacemi z jiných než nejčastěji citovaných zdrojů, sdělovala jim fakta týkající se rozpadu SSSR, vzniku svazových republik, [anonymizováno] dohod, nepokojů v příhraničních oblastech, zákazu ruského jazyka ve východní části Ukrajiny atd. Žáků se ptala na jejich názor a Hodinu ČJ pak ukončila s tím, že žáci mají číst s porozuměním. Žalobkyně v žádném případě nezpochybňovala válečné zločiny páchané na občanech Ukrajiny. Žalobkyně v podané žalobě dále provedla rozbor výuky předmětu český jazyk s tím, že v hodinách ČJ by si měli žáci upevnit dovednosti vyhledat potřebné informace, zdokonalit své rozhodovací schopnosti, porozumět čtenému textu i ústnímu sdělení, nacházet v nich logické souvislosti, aby si uměli obhájit svá stanoviska formou demokratické diskuze, dokázali argumentovat a učili se toleranci k jinému názoru. Proto jim žalobkyně předložila právě dané téma válečného konfliktu na Ukrajině, které diskuzi umožňuje a rozvíjí v nich schopnost kritického myšlení. Žalobkyně tak postupovala v souladu se smyslem vzdělávání žáků a ŠVP i povinnostmi danými jí školským zákonem a ŠVP, kdy jedním z bodů ŠVP je práce s textem a zaměření se na kritické čtení a vnímání mediálních sdělení a na interpretaci vztahu mediálních sdělení a reality. V rámci uvedeného žalobkyně vedla předmětnou hodinu s cílem, aby se žáci dokázali zorientovat v dostupných informacích, aby se naučili vnímat polarizaci společnosti a odlišný názor jiných osob brali jako věc běžnou a dokázali s ní pracovat a neodsuzovat jej. Stěží se tak mohla dopustit porušení pracovních povinností, pro které jí byla dána žalovanou Výpověď. Žalobkyně dále poukázala na to, že na ani po schůzce účastníků ze dne 7. 4. 2022, během které jí bylo sděleno, že z Hodiny ČJexistuje zvuková nahrávka (aniž by žalobkyně byla s jejím obsahem seznámena), a že se žalobkyně nemá další den dostavovat do zaměstnání, nebyla tato zvuková nahrávka žalobkyni poskytnuta, a to ani po následné písemné komunikaci účastníků ze 7. 4. 2022, 13. 4. 2022 a 2. 5. 2022, v níž žalobkyně předání nahrávky žádala, přičemž žalovaná to odmítla. Žalobkyně namítla, že k pořízení této nahrávky žalobkyně neposkytla souhlas a že její pořízení jedním z žáků je v rozporu s článkem 2 Školního řádu, vydaného žalovanou dne 26. 8. 2020 a účinného 1. 9. 2020 (dále také jen„ školní řád“), který používání mobilních telefonů žáky ve škole zakazuje. S odkazem na konkretizovanou judikaturu pak vznesla pochybnosti, zda předmětný záznam splňuje či nikoliv podmínky pro výjimku z hlediska přípustnosti důkazu pomocí záznamu pořízeného v rozporu se zákonem a se zákonem garantovaným právem na ochranu osobnosti, a zda tedy předmětný záznam bude považovat za důkaz přípustný či nikoliv. Dále žalobkyně odmítla, že by její jednání při Hodině ČJ mohlo„ naplňovat skutkovou podstatu trestného činu podle § 403 trestního zákoníku, a to založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka“, s tím, že navíc posouzení této otázky je věcí orgánů činných v trestním řízení. Ani zahájení trestního stíhání žalobkyně jí nelze přikládat k tíži, neboť dosud nebylo v trestním řízení žádným způsobem pravomocně rozhodnuto. S odkazem na další konkretizovanou judikaturu dále namítla nedostatečnou určitost části Výpovědi žalované ohledně dalšího skutkového vymezení jednání žalobkyně, když žalovanou použitý výrok„ řada dalších sdělení“, které měla žalobkyně v Hodině ČJ uvést, není ve výpovědi nijak specifikován. Ohledně čtyř výroků citovaných ve Výpovědi, žalobkyně uvedla, že není podstatou tohoto řízení řešit pravdivost těchto tvrzení žalobkyně, ale důležité je zkoumat, zda jejich vyřčení v rámci diskuse (Hodiny ČJ) je porušením povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalobkyní vykonávané práci (učitele ZŠ). V tomto směru konstatovala, že jí sdělované informace nebyly žákům podávány tak, že pouze tyto jsou pravdivé a správné. Smyslem a účelem hodiny bylo sdělení a snaha o to, aby žáci pochopili, že informace mají čerpat z různých zdrojů. Naopak je podněcovala k tomu, aby vyjadřovali svůj názor. Žádnou nátlakovou metodu vůči nim nepoužila, jí použité výroky hodině byly přípravou na diskusi s žáky, která se následně rozproudila a podnítila žáky k zaujetí postoje a možnosti postoj obhájit. To, že žáky odkázala na jeden z webů ([anonymizováno]) označovaných jako dezinformačních, neznamená, že šířila dezinformace. Za důležité dále označila, že ve Výp