14 C 201/2020-262 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Podáním doručeným soudu dne 17.9.2020, ve znění doplnění ze dne 22.2.2021 se žalobce domáhal určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru s odůvodněním, že je v pracovním poměru u žalované od 1.11. 2019 jako „, právnická osoba, , Anonymizováno, ", když tuto pozici žalobce vykonával jako člen palubního personálu na leteckých linkách provozovaných společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, . se sídlem v , Anonymizováno, , resp. její , Anonymizováno, dceřinou leteckou společností , Anonymizováno, . Tento pracovní poměr byl sjednán pracovní smlouvou ze dne 27.9. 2019, jež byla uzavřena dle českého práva na dobu neurčitou. Domovskou základnou žalobce byla v této smlouvě sjednána , adresa, , kde žalobce bydlí. Žalobce je zároveň členem orgánu (funkcionářem) odborové organizace působící u žalované, a to , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlo: , jméno FO, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , adresa, (dále jen „odborová organizace"). Dle bodu 17 pracovní smlouvy se smluvní strany dohodly na tom, že rozhodným právem pro právní vztahy z této smlouvy bude právo české. Stejně tak se dohodly, že spory vzniklé mezi smluvními stranami z této pracovní smlouvy budou řešeny českými soudy. Žalovaná přiděluje svým zaměstnancům práci v rámci leteckých linek provozovaných společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., resp. její , Anonymizováno, dceřinou společností , Anonymizováno, . Palubní personál na těchto linkách tak netvoří přímo zaměstnanci letecké společnosti, ale zaměstnanci třetích subjektů (mimo zaměstnanců žalované, dále zejména zaměstnanci společnosti , Anonymizováno, ). S ohledem na koronavirovou krizi, jež těžce dopadla na leteckou dopravu, byl zaměstnavatelem dne 17.3.2020 vydán vnitřní předpis, který dle § 209 zákoníku práce upravoval podmínky tzv. částečné nezaměstnanosti, zejména snížení náhrady mzdy zaměstnanců v době těchto překážek, a to na 60% jejich průměrného výdělku. Zároveň bylo žalobci oznámeno, že tyto překážky v práci nastanou od 20.3.2020. Dne 28.5.2020 obdržel žalobce od žalované e-mailem dopis, v němž mu žalovaná sdělovala, jaké dopady měla pandemie nemoci Covid-19 na její podnikání a navrhla sjednání dodatku k pracovní smlouvě žalobce, kterým by došlo ke snížení žalobcovy mzdy. Žalovaná žádala žalobce o podpis dodatku do úterý 2. června 2020. Pro případ nesjednání navrženého dodatku pak žalovaná explicitně vyhrožovala snižováním stavu zaměstnanců. Zaměstnanci žalované v průběhu koronavirové pandemie založili s pomocí , právnická osoba, odborovou organizaci , právnická osoba, , sdružující zaměstnance žalované a zaměstnance společnosti , Anonymizováno, .. Odborová organizace byla zapsána do veřejného rejstříku dne 22.5.2020. Založením této organizace chtěli její členové především docílit zahájení konstruktivního sociálního dialogu s oběma zaměstnavateli, mj. právě v souvislosti s řešením následků koronavirové pandemie. Po odeznění nejtěžší fáze pandemie bylo zřejmé, že zaměstnavatel bude muset přijmout též nějaká organizační a ekonomická opatření, která by mohla mít dopady na zaměstnance. Vedení sociálního dialogu bylo proto velmi žádoucí. Odborová organizace sdělila žalované (jakož i společnosti , Anonymizováno, ) svůj vznik a splnění podmínky sdružení alespoň 3 zaměstnanců v pracovním poměru u každé ze společností dopisem ze dne 28.5. 2020, který byl odpovědným osobám zaměstnavatelů zaslán mailem (jehož prostřednictvím běžně probíhala komunikace zaměstnavatele a zaměstnanců) a zároveň s tím též doporučenou poštou. V tomto dopise byla zaměstnavateli sdělena jména 3 funkcionářů odborové organizace, a to jméno žalobce spolu s panem , Anonymizováno, a panem , jméno FO, , Anonymizováno, . Všichni tři bezprostředně poté dostali výpověď z pracovního poměru. Následující den poté, co bylo žalované mailem oznámeno založení odborové organizace, tj. dne 29.5. 2020, obdržel žalobce, jakož i další zaměstnavateli známí členové výboru odborové organizace, výpověď dle § 52 písm. c) zákoníku práce ze dne 29.5. 2020 z důvodu jejich údajné nadbytečnosti vyplývající z organizační změny, jež měla být údajně přijata žalovanou již dne 24.4. 2020. Stalo se tak tedy ještě během lhůty (běžící do 2. června 2020), kterou žalovaná sama určila žalobci k možnému podpisu dodatku pracovní smlouvy žalobce. Namísto toho nyní žalovaná ve výpovědi požadovala do 2. června 2020 vrátit veškerý svěřený majetek, pracovní oděv, dokumenty apod. Je tedy evidentní, že právě tato výpověď z pracovního poměru byla reakcí žalované na informaci o založení odborové organizace. Žalovaná ve výpovědi žalobci též sdělila, že mu již nebude přidělovat žádnou práci. To se skutečně stalo, žalovaná již poté žalobci žádnou práci nepřidělila, zároveň mu však nevyplatila ani náhradu mzdy za překážky v práci trvající po výpovědní dobu, nevyplatila mu ani odstupné dle § 67 zákoníku práce, které by mu v případě platné výpovědi dle § 52 písm. c) zákoníku práce náleželo. Po předání pracovních věcí žalovaná úplně přestala s žalobcem komunikovat. Žalobce s výpovědí nesouhlasil a dopisem ze dne 2.6.2020 a následně též dopisem ze dne 4.6. 2020 sdělil žalované, že dle § 69 zákoníku práce trvá na svém dalším zaměstnávání. Neplatnost výpovědi spatřuje žalobce především v porušení pravidel ochrany odborových funkcionářů dle § 61 odst. 2 a 4 zákoníku práce. Výpověď byla jednoznačnou reakcí žalované na informaci o založení odborové organizace. Proto je výpověď nutno chápat též jako projev diskriminace ze strany žalované vůči jí známým členům odborové organizace, což byli uvedení členové výboru. Žalobce považuje výpověď za neplatnou též z důvodu nenaplnění materiálních podmínek pro toto právní jednání, tj. v neexistenci tvrzeného výpovědního důvodu dle § 52 písm. c) zákoníku práce, tj. neexistence nadbytečnosti vzniklé z důvodu organizační změny přijaté zaměstnavatelem. Dle ustanovení § 61 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce platí, že: „Jde-li o člena orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele, v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení, je k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnavatel povinen požádat odborovou organizaci o předchozí souhlas. Za předchozí souhlas se považuje též, jestliže odborová organizace písemně neodmítla udělit zaměstnavateli souhlas v době do 15 dnů ode dne, kdy byla o něj zaměstnavatelem požádána." V případě výpovědi dané žalobci žalovaná odborovou organizaci o předchozí souhlas vůbec nepožádala. Její existenci a působení u zaměstnavatele žalovaná zcela ignorovala a ignoruje dodnes. Žalovaná tak porušila elementární povinnost stanovenou § 61 odst. 2 zákoníku práce, když dala žalobci výpověď, aniž by řádně požádala odborovou organizaci o předchozí souhlas. Takové jednání porušuje principy ochrany odborových funkcionářů a výpověď z pracovního poměru daná žalobci dne 29.5.2020 je tedy absolutně neplatné právní jednání. Důvody uváděné ve výpovědi nejsou skutečnými důvody výpovědi žalobce. Těmi jsou založení a působení žalobce v odborové organizaci. Žalovaná postupuje po celou dobu trvání pracovního poměru žalobce ve shodě se společností Workforce International Contractors Ltd., když např. smluvní dokumentace žalobce je prakticky shodná se smluvní dokumentací zaměstnanců společnosti Workforce International Contractors Ltd. Není tedy náhodou, že výpověď dostal dne 29.5. 2020 nejen žalobce, ale i další dva členové výboru odborové organizace, jejichž identita byla sdělena v oznámení odborové organizace ze dne 28.5. 2020, tedy pánové , jméno FO, , byť tito dva zaměstnanci byli zaměstnanci společnosti , Anonymizováno, . Jejich výpovědi z pracovního poměru jsou kromě identifikace stran textově prakticky shodné. I tito zaměstnanci se domáhají neplatnosti výpovědi, s ohledem na jiného zaměstnavatele však toto řízení vede Obvodní soud pro , adresa, , v jehož obvodu má společnost , Anonymizováno, . zapsaný odštěpný závod. Taková výpověď, jejímž skutečným důvodem je členství či činnost zaměstnance v odborech, nemůže požívat právní ochrany, neboť je protiprávním projevem diskriminace, která je obecně zakázána Listinou základních práv a svobod a podrobněji je pak její zákaz upraven v § 16 zákoníku práce i v zákoně č. 198/2009 Sb., antidiskriminačním zákoně. I kdyby žalovaná o souhlas s výpovědí odborovou organizací požádala, je třeba přihlížet k tomu, že použitým výpovědním důvodem byla tvrzená nadbytečnost žalobce. Ochrana odborových funkcionářů dle § 61 odst. 2 a 4 zákoníku práce přitom modifikuje právo výběru nadbytečného zaměstnance zaměstnavatelem. V případě použitého výpovědního důvodu nadbytečnosti (§ 52 písm. c) zákoníku práce) lze tedy po zaměstnavateli vždy spravedlivě požadovat a z hlediska zákonné úpravy je dokonce nutné, aby jako nadbytečného vybral ze zaměstnanců se stejným či obdobným druhem práce toho, který zvláštní ochrany odborových funkcionářů nepožívá. Žalobce má navíc vážné pochybnosti o tom, že by žalovaná vůbec byla schopna prokázat jeho nadbytečnost, jež má dle textu výpovědi