Žalobou došlou soudu dne 9. 1. 2025 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 115 703 Kč. Svou žalobu odůvodnila tak, že dne 9. 10. 2015 byl prodán byt v , adresa, po jejím otci , jméno FO, a díky prodeji bytu byla schopna zaplatit exekuce. Prodej bytu iniciovala její sestra se svou právní zástupkyní , tituly před jménem, , jméno FO, . Tehdy žalobkyně bydlela v Bechyni a nebylo jí umožněno, aby se do prodeje angažovala. Spolupracovala s p. , jméno FO, , který ji vypočítal, že by měla dostat podíl ve výši žalované částky. Pokoušela se spojit se sestrou, ta jí ale řekla, že na ní nic nezbylo. Psala i na ČAK, ale bohužel nebyla úspěšná. Žádala soud, aby věc prošetřil a urgovaná částka jí byla zaplacena.2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že je skutečností, že účastnice byly podílové spoluvlastnice bytové jednotky č. , hodnota, v obci , adresa, , k.ú. , adresa, , kterou v říjnu 2005 (pozn. soudu: správně 2015) prodali za cenu 2 800 000 Kč, přičemž ve výši 2 710 000 Kč byla kupní cena složena do advokátní úschovy , tituly před jménem, , jméno FO, . Současně bylo v rámci prodeje domluveno, že z podílu žalobkyně budou vypořádány exekuce vedené na žalobkyni a její dluhy. Z podílu připadajícího na žalobkyni ve výši 1 299 000 Kč byly po odečtení daně z nemovitostí uhrazeny exekuce vedené se žalobkyní. Žalobkyně s takovém postupem podpisem svěřenské smlouvy vyjádřila souhlas. Rozhodnutí o tom, jak bude naloženo s podílem žalobkyně neučinila žalovaná, proto podanou žalobu považuje za obtěžování. Navrhla zamítnutí žaloby. V rámci projednání věci pak žalovaná vznesla námitku nedostatku pasivní věcné legitimace na její straně a současně vznesla námitku promlčení, k tomu uvedla, že jde o záležitosti z roku 2015, proto nárok žalobkyně, i kdyby byla dána věcná pasivní legitimace žalované, je spolehlivě promlčen.3. Po dvou výzvách k odstranění vad žaloby (usnesení č.j. 6 C 8/2025-4 a č.j. 6 C 8/2025-7), na něž podle názoru soudu I. st. žalobkyně nereagovala adekvátně, soud usnesením ze dne ze dne 2. 2. 2026, č.j. 6 C 8/2025-33 žalobu odmítl.4. Usnesením ze dne 30. 3. 2026, č.j. 55 Co 91/2026-39 rozhodl odvolací soud k odvolání žalobkyně tak, že žaloba se neodmítá. Podle názoru odvolací soudu je z žaloby zřejmé, že žalobkyně se domáhá zaplacení finančního podílu za prodej nemovitosti, kterou měly účastnice v podílovém spoluvlastnictví, kdy po umoření dluhu žalobkyně zbývá k vyplacení na podíl žalobkyně částka 115 703 Kč, kterou jí má žalovaná zaplatit.5. Soud ve věci nařídil jednání na den 20. 5. 2026, z tohoto jednání se žalobkyně omluvila z „finančních důvodu“ a požádala o odročení. Na to byla samosoudcem s ohledem na nebezpečí z prodlení (žalobkyni je doručováno obálkou prostřednictvím pošty) v emailové komunikaci (č. l. 49) vyrozuměna, že jednání s ohledem na jí sdělené důvody odročováno nebude, neboť nejde o důležité důvody, pro něž může být jednání odročeno.6. K jednání dne 20. 5. 2026 se žalobkyně nedostavila, soud proto jednal postupem podle § 101 odst 3 o.s.ř. v její nepřítomnosti.7. Ze shodných tvrzení účastníků, které soud vzal za svá skutková zjištění (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), a na základě provedeného dokazování, dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.8. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně a žalovaná byly v minulosti rovno-dílnými podílovými spoluvlastníky bytové jednotky č. , číslo, v obci , adresa, , k.ú. , adresa, (dále jen Bytová jednotka), kterou zdědili po svém otci a v říjnu 2015 ji prodali.9. Z kupní smlouvy uzavřené mezi účastnicemi a , jméno FO, soud zjistil, že účastnice prodali Bytovou jednotku za částku 2 800 000 Kč, přičemž částka 2 710 000 Kč měla být vypořádána prostřednictvím advokátní úschovy u advokátky , tituly před jménem, , jméno FO, . Část odpovídající podílu žalované ve výši 1 299 000 Kč měla být (po odečtení částky odpovídající dani z nabytí nemovitostí) uhrazena na bankovní účet žalované. Zbývající částka připadající na žalobkyni měla být použita na výplatu exekučně vymáhaných dluhů žalobkyně výslovně uvedených v kupní smlouvě, a zbývající část měla být použita na vyplacení případných dalších závazků žalobkyně, které se v mezidobí objeví. Kupní smlouvou bylo dokonce ujednáno, že pokud by závazky žalobkyně, které mají být vyplaceny z jejího podílu, přesahovaly výši jejího podílu na Bytové jednotce, je schovatelka , tituly před jménem, , jméno FO, oprávněna použít na úhradu těchto závazků žalobkyně i finanční prostředky z podílu žalované. Z kupní ceny byla částka 90 000 Kč zaplacena na účet zprostředkovatele za zprostředkování prodeje Bytové jednotky. Kupní cena zahrnovala i daň z nabytí nemovitosti ve výši 112 000 Kč celkem.10. Ze svěřenské smlouvy o svěření peněz do správy advokáta ze dne 8. 10. 2015 soud zjistil, že tato v podstatě kopíruje ustanovení kupní smlouvy o platbách na exekuční dluhy žalobkyně a případné další dluhy z podílu žalobkyně na kupní ceně, přičemž smluvní strany shodně ve smlouvě prohlásily, že jsou si vědomy, že k okamžiku vyrovnání částek exekučně vymáhaných dluhů mohou být tyto navýšeny oproti vyčísleným částkám exekučních dluhů uvedených ve smlouvě. Mimo ujednání o výplatách z úschovního účtu na závazky žalobkyně, jak jsou uvedeny v kupní smlouvě (viz. shora), svěřenská smlouva obsahovala další ujednání, a to sice povinnost schovatele vyplatit žalované z podílu žalobkyně částku 250 000 Kč z titulu vypořádání podílového spoluvlastnictví bytu č. , hodnota, v Písecké ulici č.p. , adresa, v , adresa, (dále jen Byt , adresa, ), které účastnice měly v podílovém spoluvlastnictví. Návrh na vklad vlastnického práva k Bytové jednotce do katastru nemovitostí se zavázal podat Schovatel (, tituly před jménem, , jméno FO, ) do 10 pracovních dnů poté, co mu bude předložen výpis z katastru nemovitostí prostý jakýchkoliv omezení vlastnického práva k Bytové jednotce a jiných právních vad.11. Z výpisu úschovního účtu č. , hodnota, soud zjistil, že na dluhy žalobkyně bylo z úschovního účtu vyplaceno v souhrnu celkem 1 310 544,67 Kč v období říjen - listopad 2015. Částka 2 710 000 Kč byla kupujícími , jméno FO, na úschovní účet vložena dne 9. 10. 2015.12. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že vlastnické právo k Bytové jednotce bylo ve prospěch , jméno FO, zapsáno s právními účinky ke dni 18. 12. 2015, na základě kupní smlouvy ze dne 2. 10. 2015.13. Z přípisu žalobkyně ze dne 17. 12. 2015 na č.l. 8 soud zjistil, že tímto přípisem (zjevně určeným České advokátní komoře, jak žalobkyně tvrdila v žalobě) žalobkyně reflektovala svou nespokojenost s , tituly před jménem, , jméno FO, a vyjadřovala přesvědčení, že jí má být z úschovního účtu vyplacena žalovaná částka.14. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti, a proto je dále hodnotit nebude. Provedené listinné důkazy soud hodnotí jako věrohodné, když nezaznamenal nic, co by mělo jejich věrohodnost zpochybňovat, ostatně stran pravosti a správnosti předložených listin účastníci ničeho nenamítali.15. Na základě učiněných skutkových zjištění soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.16. Žalobkyně a žalovaná byly rovno-dílnými spoluvlastníky Bytové jednotky, kterou kupní smlouvou z října 2015 prodali kupujícímu , jméno FO, za částku 2 800 000 Kč. Po odečtení zprostředkovatelské provize 90 000 Kč a částky připadající na daň z nabytí nemovitosti 112 000 Kč (na žalobkyní připadající podíl na dani 56 000 Kč) připadalo na podíl žalobkyně 1 299 000 Kč. Z této částky však měly být vyplaceny ve smlouvách výslovně uvedené dluhy v tam uvedených částkách, které však nebyly konečné, a dále další dluhy žalobkyně, které se v mezidobí vyjeví a současně i vypořádací podíl žalované v částce 250 000 Kč v souvislosti s vypořádáním podílového spoluvlastnictví účastnic za Byt , adresa, . Za tím účelem účastnice uzavřely jednak kupní smlouvu, na jejím základě kupující , jméno FO, zaplatil kupní cenu, a dále svěřenskou smlouvu s advokátkou , tituly před jménem, , jméno FO, , které povinnosti složení a výplaty kupní ceny za Bytovou jednotku definovaly. Z úschovního účtu , tituly před jménem, , jméno FO, bylo v průběhu měsíce října a listopadu vyplaceno na dluhy žalobkyně celkem 1 310 544,67 Kč, tedy částka přesahující její podíl na kupní ceně Bytové jednotky ve výši 1 299 000 Kč.17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.18. Podle § 2079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.19. Podle § 1746 odst. 2 o.z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.20. Podle § 2430 o.z. příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.21. Podle § 2402 o.z. smlouvou o úschově se schovatel zavazuje převzít věc, aby ji pro uschovatele opatroval.22. Podle § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.23. Podle § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.24. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.25. Vycházeje ze shora uvedené právní úpravy soud dospěl k následujícím právním závěrům.26. Žalobkyně, žalovaná a , jméno FO, uzavřeli v 2. 10. 2015 kupní smlouvu na Bytovou jednotku ve smyslu ust. § 2079 odst. 1 o.z. Na základě této smlouvy byl , jméno FO, povinen zaplatit sjednanou kupní cenu. Dle ujednání v kupní smlouvě měla být kupní cena (při zohlednění předchozího zaplacení zprostředkovatelské provize 90 000 Kč) ve zbývající výši 2 710 000 Kč vypořádána prostřednictvím advokátní úschovy u , tituly před jménem, , jméno FO, . Za tímto účelem pak žalobkyně, žalovaná, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, uzavřeli svěřenskou smlouvou ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 o.z., jež nese jednak prvky smlouvy o úschově ve smyslu ust. § 2402, jednak prvky smlouvy příkazní ve smyslu ust. § 2402 o.z. , jméno FO, uhradil na úschovní účet částku 2 710 000 Kč dne 9. 10. 2015. Svěřenskou smlouvou převzala , tituly před jménem, , jméno FO, povinnost naložit se složenou kupní cenou způsobem, který stanoví svěřenská smlouva, a to, mimo výplaty exekučně vymáhaných dluhů žalobkyně, jak byly výslovně vyjmenovány v kupní i svěřenské smlouvě, provést též výplatu dalších dluhů žalobkyně výslovně nevyjmenovaných, které budou zjištěny v mezidobí, a současně též vyplatit z podílu žalobkyně vypořádací podíl žalované ve výši 250 000 Kč za vypořádání podílového spoluvlastnictví účastnic k Bytu , adresa, , a to s tím, že pokud se na dluhy žalobkyně nebude dostávat její podíl na kupní ceně, budou k úhradě dluhů použity finanční prostředky z podílu žalované na kupní ceně.27. V říjnu a listopadu bylo z úschovního účtu , tituly před jménem, , jméno FO, uhrazeno na dluhy žalobkyně celkem 1 310 544,67 Kč, tedy částka zjevně převyšující podíl žalobkyně ve výši 1 299 000 Kč. Je tedy zjevné, že část dluhů žalobkyně musela být uhrazena i z podílu žalované na kupní ceně za Bytovou jednotku, žalované tedy nebyl uhrazen ani vypořádací podíl za vypořádání spoluvlastnictví k Bytu , adresa, .28. Z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu vyplývá, že věcnou legitimací (ať již aktivní či pasivní) se rozumí stav vyplývající z hmotného práva (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2008, sp. zn. 30 Cdo 2634/2007, ze dne 8. 2. 2012, sp. zn. 25 Cdo 397/2011, nebo rozsudek téhož soudu ze dne 24. 1. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3411/2016) a že nedostatek pasivní věcné legitimace znamená, že podle hmotněprávních ustanovení není žalovaný subjektem tvrzené povinnosti a že žaloba proti němu nemůže být proto úspěšná, což vede k jejímu zamítnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2588/98, a ze dne 21. 11. 2001, sp. zn. 25 Cdo 1767/2001).29. V projednávané věci žalobkyně dle jejích skutkových tvrzení v podstatě namítá, že jí v rozporu s ujednáními svěřenské smlouvy nebyla vyplacena část připadající na její podíl na kupní ceně, a to po odečtení uhrazených závazků žalobkyně z úschovního účtu (doložených plateb). Pomine-li soud v řízení zjištěnou skutečnost, že na závazky žalobkyně bylo z úschovního účtu vyplaceno více, než kolik činil její podíl na kupní ceně Bytové jednotky, musí současně konstatovat, že povinnost provést výplatu dle ujednání svěřenské smlouvy z úschovního účtu stíhala , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátku, nikoliv žalovanou, která nebyla oprávněna, a tedy ani povinna, s prostředky na úschovním účtu jakkoliv nakládat. Z uvedeného je pak nutno uzavřít, že hmotněprávní povinnost vyplatit prostředky v souladu s uzavřenou úschovní smlouvou stíhala advokátku , tituly před jménem, , jméno FO, , nikoliv žalovanou, pročež na straně žalované není a nemůže být dána věcná pasivní legitimace k uplatněnému nároku, který je nárokem na vyplacení části kupní ceny složené do advokátní úschovy na základě svěřenské smlouvy.30. Na základě shora uvedeného proto soud žalobu zamítl, a to pro nedostatek věcně pasivní legitimace na straně žalované.31. Obiter dictum pak soud dodává, že i kdyby věcná pasivní legitimace na straně žalované dána byla, jako že není, byl by nárok žalobkyně spolehlivě promlčen podle § 609 o.z., když žalovaná se podle § 610 o.z. promlčení dovolala. Promlčení lhůta činí 3 roky a počátek jejího běhu lze odvozovat od přípisu žalobkyně ze dne 17. 12. 2015 (č.l. 8), v němž žalobkyně brojí proti tomu, že jí nebyly vyplaceny prostředky z advokátní úschovy ve výši žalované částky. Od takového přípisu lze tedy dovozovat vědomí žalobkyně o konkrétním nároku na výplatu konkrétní částky a lze na něj vázat běh promlčecí lhůty.32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 991 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 115 703 Kč sestávající z částky 5 740 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 5 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 20. 5. 2026 včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 20. 5. 2026 náhrada 2 611 Kč za 226 ujetých km v částce 1 711 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,1 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 900 Kč podle § 14 a. t.33. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř, o místě plnění náhrady nákladů řízení pak podle § 149 odst. 1 o.s.ř.