15 C 30/2016-268 — Obvodní soud pro Prahu 7

Žalobci podali dne 28. 1. 2016 k Obvodnímu soudu pro Prahu 7 žalobu na ochranu osobnosti, kterou se po žalované domáhali v žalobě vyjádřených částek z titulu náhrady nemajetkové újmy, dále, aby žalované byla uložena povinnost odstranit z internetových portálů žalované články, které se nežádoucím způsobem dotýkají žalobců a zasahují do jejich práv, jakož i toho, aby žalované byla uložena povinnost obdobného jednání se do budoucna zdržet a tak nezasahovat do soukromí a rodinného života žalobců. Žalobci svoji žalobu odůvodnili především tím, že útoky žalované vůči jejich osobám jsou dlouhodobé povahy a dokumentují to řadou článků z období let 2012 až 2015, které se neustále otírají o osoby žalobců, zejména žalobce a) a zasahují intimní sféru žalobců, neboť žalovaná ve svých článcích vede neustálé polemiky o tom, kolik žalobce a) má vlastně partnerek, naznačují čtenářům, že žalobce a) žije v jakémsi manželském trojúhelníku, jednak se žalobkyní b) a dále s [jméno] [příjmení], neustále tyto vztahy rozpitvávají, reportéři žalované neustále sledují rodinu žalobců a to i ve zcela nevhodných situacích, vycházejí články, které neodpovídají skutečnosti a které přesahují únosnou mez, kterou je možno tolerovat. Žalobci argumentují rozsáhlou judikaturou českých soudů na podporu odůvodněnosti svých nároků, poukazují na skutečnost, že citlivá sféra žalobců byla nevybíravým jednáním žalované vážně zasažena. Žalovaná by měla mít povědomost o tom, že takto jednat nemůže, přesto tak jedná opakovaně a dlouhodobě a jednotlivá periodika, ve kterých informace o žalobcích vycházejí, vycházejí s vysokým nákladem, tedy tyto informace se může dozvědět široká veřejnost v České republice. Jedinou motivací žalované přitom může být dosažení zisku, přitom veřejnost na intimních informacích o žalobcích nemůže mít žádný zájem, jedná se o pouhé ukojení zvědavosti, což nemůže požívat právních ochranu. Celkové poměry žalované pro relutární satisfakci jsou příznivé a žalovaná může částky požadované žalobou uhradit, když toto nemůže mít pro žalovanou likvidační následkem, ale zároveň může být dostatečným poučením do budoucna, aby se žalovaná takového jednání zdržela (sankční prvek). Žalovaná navrhla, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. Uvedla, že činí nesporným, že články uvedené v žalobě byly žalovanou zveřejněny. Články, které byly na [webová adresa], [webová adresa], [webová adresa], byly odstraněny již po výzvě žalobců ze dne 29. 9. 2015. Pokud několik článků odstraněno nebylo, stalo se tak jen z důvodů technických, když články jsou součástí obrovské databáze, týkající se velkého časového období. Články žalovaná odstranila bez jakékoliv selekce a bez ohledu na to, že je sporné, zda byly všechny objektivně způsobilé zasáhnout do práv žalobců. Dále žalovaná činila nesporným, že byly zveřejněny odkazy na články uveřejněné na jejích webech. Odkazy byly odstraněny. To, že odkazy nebyly odstraněny ihned, jakmile byla žalované doručena výzva žalobců ze dne 29. 9. 2015, žalovaná odůvodňuje tím, že odstranila všechny články nacházející se na jejích stránkách, odstraněním článků ze zdrojových stránek nedošlo automaticky k odstranění odkazů, i když se na články nedalo již připojit. Tento technický nedostatek byl vyřešen až následně zásahem a činností specializovaného digitálního pracoviště, které zajišťuje chod [webová adresa] Dále žalovaná uvedla, že proti žalobci a) nevedla žádnou mediální kampaň a zveřejňování informací z hlediska frekvence nepřekročilo běžný rámec informování o osobách veřejně známých. Žalobkyně b) je vzhledem ke všem okolnostem dle přesvědčení žalované osobou veřejně známou, minimálně jako partnerka, matka dětí žalobce a). Žalovaná nemíní zpochybňovat, že se před lety bývalý zaměstnanec žalované na redakci obrátil s požadavkem na omezení zveřejňování informací o žalobkyni b). Šéfredaktor si na to již nepamatuje, nicméně takových telefonátů od celebrit a dalších osob mívá hodně a zpravidla odpovídá tak, že přivítá spolupráci této osoby s tím, že takto může ovlivnit to, co je obsahem článku, který bude následně zveřejněn. To, co bylo o žalobkyni b) zveřejněno, odpovídalo reálné situaci. Žalovaná rovněž uvedla, že způsob, který zvolila ke zveřejňování informací o žalobcích c) a d), nepřekročil přípustný rámec. Dále žalovaná uvedla, že po té, co se v roce 2012 nepodařila osobní a neformální přímluva známého, mohli žalobci použít kterýkoli prostředek ochrany, například podat návrh na předběžné opatření, zaslat žalovanému obdobnou výzvu, jak byla učiněna v roce 2015, mohli podat žalobu. Žalobci se však obrnili hradbou mlčení a jen sporadicky komunikovali se sdělovacími prostředky. Pokud se týká návrhu žalobců na upuštění od neoprávněného zásahu, dle žalované nelze formulovat zdržovací výrok tak široce, neboť ne každé uveřejnění informací, komentářů a jiných sdělení či výroků musí být způsobilé zasáhnout do jejich osobnostních práv a je nutno v případě kolize osobnostních práv se svobodou projevu vážit, zda jednomu právu nebyla dána neodůvodněně přednost před druhým. Je nutné, aby žalobní návrh zdržovací žaloby přesně označil dílčí právo na ochranu osobnosti, do kterého je neoprávněn zasahováno, a zároveň stejně přesně popsal, v čem konkrétně neoprávněný zásah v daném případě spočívá a zároveň jakých zásahů, k nímž již došlo, se má žalovaná přesně zdržet. Dále žalovaná uvedla, že neshledává důvodným požadavek na zaplacení finanční satisfakce jednotlivým žalobcům. Články, které žalovaná publikovala, přinášely informace a sdělení, která nebyla objektivně způsobilá zasáhnout do osobnostní sféry a nenarušovala soukromí žalobců. Žalovaná také vznesla námitku promlčení ve vztahu k tvrzenému zásahu, týkající se článků 3 roky před uplatněním nároku u soudu. Dne 19. 12. 2016 podali žalobci návrh na změnu žaloby ve smyslu ustanovení § 95 o.s.ř., ve kterém byly označeny další články, které mají být zásahem do osobnostní sféry žalobců a byl specifikován způsob odstraňovacího nároku. Žalovaná ve svém vyjádření k rozšíření žaloby uvedla, že provádí odstraňování článků z jí provozovaných internetových stránek zpravidla tak, že článek je pomocí k tomu určeného nástroje v redakčním systému znepřístupněn pro zobrazení na příslušné internetové stránce. To znamená, že nedochází zpravidla k úplnému smazání článku, a to s ohledem na možné požadavky na zpětné zpřístupnění obsahu ze strany orgánů veřejné moci, ke kterému občas dochází. Takto znepřístupněné články se již na příslušné internetové stránce nezobrazí, a to při běžné návštěvě stránky, ani při vyhledávání na stránce pomocí klíčového slova, ani při vyhledávání pomocí vyhledávače při zadání klíčového slova, názvu článku nebo jeho url. adresy. Je možné, že vyhledávač ještě nějakou dobu zobrazuje mezi výsledky vyhledávání odkaz na takto odstraněný článek včetně krátkého textového úryvku jeho obsahu. Tento odkaz je však již nefunkční a provozovatel stránky nemá na jeho zobrazení ve výsledcích vyhledávání žádný zájem ani vliv. Toto je způsobeno tím, že vyhledávače automaticky procházejí internetové stránky a indexují a ukládají do mezipaměti indexovaný materiál, na který potom odkazují ve výsledcích vyhledávání. Doba uchovávání v této mezipaměti ani četnost indexování, a tedy aktualizace vyhledávačem používané databáze nezáleží na žalované, je to záležitost algoritmu používaného vyhledávačem. Tato situace by nastala i v případě, že by byl obsah vymazán z redakčního systému zcela. K otázce skutkových zjištění soudu. Při jednání soudu dne 22. 1. 2018 byli jako účastníci řízení vyslechnuti žalobci a) a b), při jednání soudu dne 7. 3. 2018 byly provedeny výslechy svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], také bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které ze strany účastníků byly předloženy. Z výslechu žalobce a) vyplynulo, že žalobou napadené články zasahují do rodinných vztahů žalobce, který to pociťuje jako něco velmi negativního, tyto skutečnosti v rodině nevyvolávají dobrou atmosféru, Žalobce má za to, že jim to kazí i život. Žalobce je médii opakovaně pronásledován a stačilo, když šel třeba z divadla s [jméno] [příjmení], o něčem se bavili a už o tom okamžitě vycházely články, co taková situace má znamenat a podobně. Otázka, s kým žalobce žije nebo nežije, je informace soukromého charakteru, na kterou veřejnost právo nemá. Poukázal na skutečnost, že tzv. autorizované profilové rozhovory v životě sice poskytoval, ale bylo jich jen několik. Žalovaná se tedy nemůže bránit tím, že žalobce běžně o osobě a o své rodině informace poskytuje. Toto si žalobce pečlivě hlídá a řada článků, které žalovaná označuje jako rozhovor s ním, žalobce ani neautorizoval. Jsou to články, které jsou vyrobeny z různých slepenců, informace vytrhané z kontextu a pak je to označeno jako rozhovor se žalobcem. Žalovaná si navíc informace dostatečně neověřovala. Žalobce nevyhledává příliš společenský život, věnuje se práci a rodině. Protože se veřejnému životu poměrně vyhýbá, tak je médii sledován při ka