30 C 35/2020-54 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Následně žalobkyně podáním ze dne [datum] upřesnila žalobu a zároveň ji vzala zpět co do zaplacení částky [částka], představující smluvní pokutu za měsíce listopad a prosinec 2018, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovanou 1. smlouvu o pronájmu nebytových prostor, na základě které žalobkyně zprostředkovala souhlas s umístěním sídla žalované 1. na adrese [adresa žalované], za úplatu [částka] bez DPH za každých započatých 12 kalendářních měsíců umístění sídla na uvedené adrese. Žalovaná 1. měla předplaceno umístění sídla do [datum], přičemž úplata za následující období byla splatná vždy do 5. dne následujícího měsíce po uplynutí předplaceného období. V opačném případě měla žalovaná 1. změnit své sídlo a učinit k tomu potřebné kroky, aby došlo k výmazu této skutečnosti z obchodního rejstříku. Žalovaná 1. za další období ničeho neuhradila a nadále má své sídlo evidované na uvedené adrese poskytnuté žalobkyní. Zavázala se přitom, že v případě prodlení s úhradou úplaty je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka] za každý započatý kalendářní měsíc prodlení, přičemž žalobkyně požaduje smluvní pokutu za 8 měsíců prodlení (od ledna 2019 do srpna 2019 včetně). Přílohou ke smlouvě je rovněž ručitelské prohlášení žalovaného 2. ze dne [datum], kterým se žalovaný 2. zavázal uspokojit žalobkyni závazek žalované 1., pokud jej sama nesplní. 2. Žalovaní zůstali ve věci nečinní a k podané žalobě se nikterak nevyjádřili. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud z listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovanou 1., za níž jednal jako jednatel žalovaný 2., smlouvu o pronájmu nebytových prostor na dobu neurčitou, na základě které žalobkyně pronajala sdílenou kancelář a umožnila umístění sídla na adrese [adresa žalované]. V č.l. II. bod 1. smlouvy bylo sjednáno nájemné ve výši [částka] bez DPH za každých započatých 12 kalendářních měsíců, přičemž splatnost byla stanovena vždy do 5. dne kalendářního měsíce poté, co uběhne předplacená doba. Žalovaná 1. se v čl. IV. bod 2. smlouvy zavázala k úhradě smluvní pokuty ve výši [částka] za každý byť jen započatý kalendářní měsíc prodlení se splněním povinnosti zajistit výmaz umístění sídla do 30 dnů od prvního dne prodlení s úhradou nájemného, resp. od ukončení nájemní smlouvy. Splatnost smluvní pokuty pak podle smlouvy nastává vždy bezprostředně poté, co je k její úhradě žalovaná 1. vyzvána, nejpozději však do 14 dní ode dne doručení výzvy k její úhradě (smlouva o pronájmu nebytových prostor ze dne [datum]). Žalovaný 2. se svým ručitelským prohlášením výslovně zavázal uspokojit žalobkyni dluh žalované 1., spočívající v úhradě sjednaného nájmu a případných smluvních pokut, pokud žalovaná 1. svůj závazek sama nesplní (ručitelské prohlášení ze dne [datum]). Na kontaktní email [email] podle smlouvy ze dne [datum] žalobkyně dne [datum] zaslal email s vyúčtováním nájmu za užívání umístění sídla žalované 1. na adrese poskytnuté žalobkyní s poučením, že nebude-li žalovaná 1. nadále využívat služby žalobkyně, nemá nájemné hradit, pokud zajistí výmaz sídla z obchodního rejstříku (email ze dne [datum]). Žalovaný 2. byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky, neboť žalovaná 1. nesplnila dobrovolně své závazky vyplývající ze smlouvy ze dne [datum] (výzva k úhradě dluhu a předžalobní upomínka ze dne [datum], včetně dodejky). Podle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2018 odst. 1 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Podle § 2302 odst. 1 o. z. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu. Podle § 2018 odst. 2 o. z. ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. Podle § 2019 odst. 1 o. z. ručení předpokládá platný dluh dlužníka; ručení lze poskytnout i pro dluhy budoucí nebo podmíněné, jakož i za soubor dluhů určitého druhu vznikajících dlužníku v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 5. Žalobkyně před prvním jednáním, resp. před rozhodnutím soudu vzala žalobu částečně zpět co do požadavku zaplacení částky [částka], představující smluvní pokutu za měsíce listopad a prosinec 2018, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], a proto soud řízení v rozsahu zpětvzetí podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. zastavil (výrok I. tohoto rozsudku). 6. Soud uzavřel, že žalobkyně se žalovanou 1. uzavřela dne [datum] platně smlouvu ve smyslu ustanovení § 2201 o. z. za užití ustanovení § 2302 a násl. o. z., na základě které poskytla žalované prostor a umístění sídla na výše uvedené adrese [adresa žalované]. Žalovaná 1. však nájemné za období po [datum] neuhradila, avšak v souladu se smlouvu nezajistila výmaz sídla na uvedené adrese z obchodního rejstříku, přičemž byla na tuto skutečnost i upozorněna s vyúčtováním nájmu na další období. Z tohoto důvodu žalobkyni podle čl. II. bodu 1. smlouvy náleží odměna ve výši [částka] bez DPH (tj. [částka] s DPH) za každých následujících i jen započatých 12 kalendářních měsíců, ve kterých žalovaná 1. užívá služeb žalobkyně, spočívajících v umístění sídla na poskytnuté adrese. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu částky [částka] za požadované dlužné nájemné s DPH za období listopad 2018 – listopad 2019. Nájemné bylo přitom splatné do 5. kalendářního dne v měsíci poté, co předchozí předplacené období uplynulo (čl. II. bod 1. smlouvy), tj. do dne [datum]. Jelikož žalovaná 1. neuhradila včas splatné nájemné, aniž by sídlo vedené na poskytnuté adrese z obchodního rejstříku řádně včas odstranila, dostala se s jeho úhradou dne [datum] do prodlení, pročež žalobkyni rovněž vznikl nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud zároveň rozhodl, že se žalovanou 1. je povinen dlužnou částku, představovanou neuhrazeným nájemným s příslušenstvím, uhradit společně a nerozdílně i žalovaný 2., neboť vystupuje ve věci jako ručitel žalované 1. Nárok žalobkyně vůči žalovanému 2. totiž vyplývá z jeho ručitelského prohlášení ve smyslu ustanovení § 2018 odst. 1 o. z., které bylo platně učiněno v písemné formě podle ustanovení § 2018 odst. 2 o. z. Pro úplnost soud konstatuje, že smlouvu se žalobkyní uzavřel žalovaný 2. za žalovanou 1. platně jako její jednatel. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, týkající se oprávněnosti nároku na úhradu nájemného, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku II. tohoto